Vražda ruského velvyslance - myšlení Západu a mediální konspirace proti Rusku

Email Tisk PDF

Atentátník KarlovaVražda ruského velvyslance Andreje Karlova v turecké Ankaře v čase křesťanských Vánoc je jedním z činů, který by měl varovat celý svět. Euroatlantický prostor tuto tragédii interpretuje v mainstreamových médiích tak, jako by měl z události vlastně radost.

 

 

 

Na pozadí souběžných teroristických útoků v Evropě, při nichž umírají lidé, to vzbuzuje obavu o určitou soudnost lidí, kteří nám v EU či z Ameriky vládnou.

Kijevský novinář Jurij Butusov podle obozrevatel.com na svém Facebooku srovnal smrt ruského velvyslance rukou tureckého teroristy s vraždou náčelníka kanceláře konzulátu SSSR ve Lvově (v té době Polsko) v roce 1933. Tehdy mladý student a ukrajinský nacionalista Nikolaj Lemik zavraždil sovětského diplomata Andreje Majlova. Novinář Butusov tím vlastně říká, že současné Rusko se dočkalo, jako tenkrát, odvety. Pokud se Rusko dnes dočkalo odplaty, za co vlastně? Za to, že vede boj s teroristy, kteří chtějí zničit jinak myslící lidi na celém světě? Turecký dvaadvacetiletý zabiják Mevlut Mert Altintas vykřikoval, že to mají Rusové za Aleppo. Jak si ale vysvětlit, že k vraždě došlo v čase rusko-íránsko-tureckého summitu ministrů zahraničních věcí k syrské otázce? Turecký islamista hřímal svá hesla nad umírajícím ruským velvyslancem, a to na pozadí fotografií fotografické výstavy „Rusko očima Turků“ – na pozadí fotek Moskevského Kremlu.

Americké Daily News ústy Gershe Kuntzmana napsaly článek o tom, že zabití Andreje Karlova nebyl terorismus, ale msta za válečné zločiny Vladimíra Putina. Novinář položil rovnítko mezi Andreje Karlova a velvyslance nacistického Německa ve Francii Ernsta vom Ratha, jenž podlehl atentátu roku 1938. Motivem měla být vendeta za válečné zločiny Adolfa Hitlera. Zde se chce podotknout, že se Vladimír Putin při ruské operaci v Aleppu, kterou prokonzultoval s oficiální a dosud legální vládou v Damašku, chová daleko „ohleduplněji“, než sovětská vojska při dobývání Berlína či britsko-americká vojska při vypálení Drážďan. Přitom dobytí Berlína je symbolem poražení nacismu, který málem vyhladil Židy, Romy, jakože se nechystal dobře zacházet ani se Slovany atd.…Oni i někteří Němci dle nacistů neměli dost modré oči a dost blonďaté vlasy (Hitler vůbec je asi výjimkou potvrzující pravidlo). Západ by neměl v dnešních časech paušálně Rusy kritizovat, má-li máslo na hlavě kvůli „Phoney War“ či „Sitzkriegu“. Tyto termíny do češtiny překládáme jako „podivná válka“  - šlo o začátek II. světové války, kdy Západ jen koukal, jak Hitler obsazuje jednu zemi za druhou a neudělal nic (neboť byl s ním domluven již od časů tzv. Four Power Pact – Paktu čtyř či např. mnichovské dohody). Řeklo by se, že Sovětský svaz neudělal taky nic. Kdo si ale vzpomene na franko-sovětskou iniciativu o vzájemné asistenci volající po snížení napětí v Evropě? Francouzský ministr zahraničních věcí Jean Louis Barthou pro své angažmá v projektu Východního paktu položil život, jelikož byl roku 1934 zabit rukou teroristy. Evropa se dívala na Rusko skrz prsty a výsledkem bylo, že se svět nevyhnul druhé světové válce, jelikož tehdejší diplomaté, podobně jako ti dnešní, měli problém pochopit, odkud vane to skutečné zlo. Nebo to i tenkrát věděli, ale nemohli nic udělat. Jestli se tu historie opakuje, co k tomu dodat?

 

Žijeme v čase moderní techniky, přibližných informací a děravé paměti?

Zde by kritici mohli namítnout, že zlo byl Stalin. Co ale bránilo světu v roce 1917 zachránit ruského Cara, kterého svrhla Prozatímní vláda, nikoli bolševici? Co bránilo USA vyvézt do Ruska demokracii? Co udělal svět? Roku 1918 vtrhlo čtrnáct států vojensky do Ruska. Američané rádi používají termín „boots on the ground“. Tedy podrážky britských, kanadských, australských, indických, japonských, řeckých, polských, amerických (USA), francouzských, rumunských, srbských, italských, čínských, československých vojenských bot se dotkly ruského území dávno před tím, než se Stalinovo zlo stačilo vůbec projevit. Otázka zní, zda SSSR či současná Ruská federace vojensky operovali na území států, jejichž vojenské boty zanechaly své šlépěje v ruských dálavách… Češi mají sice s Rusy svou zkušenost, ale časy se mění a přichází nové zkušenosti a nový kontext. Je třeba, jak se říká, aktualizovat údaje, aby se nedej bože nezopakovala nová světová válka. 

Vražda velvyslance je tedy ve své podstatě důvod k válce – je to velmi regulérní tzv. „casus belli“. Rusko ani po sestřelení své stíhačky Turky v listopadu 2015, ani po úkladné vraždě svého velvyslance v prosinci 2016 neprojevilo žádnou agresi vůči žádnému oficiálnímu státu; USA v kontrastu s tím zareagovaly na pád svých dvojčat v New-Yorku právě válkou. Je třeba už pochopit, že Rusové v Sýrii bojují proti fanatikům, kteří svým odpůrcům uřezávají hlavy nebo do nich v Evropě najíždí nákladními auty. Příznačné je to, že ani USA nejsou s to dokázat, že by Rusko páchalo v Aleppu válečné zločiny. Ústy Johna Kirbyho, mluvčího Ministerstva zahraničních věcí USA, jsme slyšeli již mnohá protiruská obvinění, ale doposud nebyly světu předloženy důkazy v takové formě a kvalitě, aby se daly vnímat jako relevantní. Americká administrativa sklouzla už tak hluboko, že se odvolává na sociální sítě, v podstatě na to, že někdo něco někde slyšel… Nabízí se otázka, zda samotné Spojené státy jsou vůbec ještě týmiž Spojenými státy, které mají být výstavní skříní demokracie a humanity, vědecké a etické přesnosti, korektnosti a akuratesy? Nebo se už přestalo hrát na presumpci neviny? Ať je to, jak chce, svět by neměl zapomínat, že problém není Rusko, ale terorismus. Putin může být kýmkoli, doposud jsme jej však neviděli v roli kata, který by masově lidem uřezával hlavy.

 

Vražda velvyslance je přímý útok na stát

Dodejme, že osud Andreje Karlova měli i někteří jiní ruští ministři zahraničních věcí.  Zde citujeme údaje Argumentů a faktů. Roku 1923 Moris Konradi zabil velvyslance RSFSR v Itálii Václava Vorovského. Roku 1927 dvacetiletý Boris Koverda zavraždil velvyslance SSSR v Polsku Petra Vojkova. Mezi i literárně nejznámější případ patří masakr na ruské ambasádě v Teheránu roku 1829. Islamističtí fanatici tenkrát brutálně zabili ruského konzula Alexandra Gribojedova i s diplomatickým konvojem složeným z 35 kozáků, kteří se s Gribojedovem snažili ubránit do poslední kapky krve líté přesile. Zde je zajímavé, že si Peršané udobřili ruského cara Mikuláše I. mimo jiné tak, že mu poslali vzácný diamant. Turecký prezident chápe nebezpečnost situace, proto bylo tělo Karlova z Ankary vyprovozeno se všemi poctami.

Alexandr Gribojedov je v ruské kultuře významný tím, že vytvořil dodnes hranou již klasickou divadelní hru Hoře z rozumu. Po zavraždění Andreje Karlova Vladimír Putin zrušil svou návštěvu představení této divadelní hry, kterou si dle newsru.com plánoval.

 

Styl západního uvažování: zatloukání – zatloukání – zatloukání, poté kamuflování a natírání na růžovo

Na následující ukázce si v rámci „postskripta“ ukážeme, jak Západ uvažuje. Možná, že tento příklad zodpoví otázku, do jaké míry jsou mainstreamová média důvěryhodná. Daný příklad je dosti vypovídající: Příští rok to bude 20 let od nehody lanové dráhy v italském městě Cavalese. V únoru 1998 američtí piloti ze základny Aviano porušili, podle všeho opakovaně, italské zákony a pro svou zábavu letěli v extrémně nízké výšce, takže se dostali pod nosné lano místní lanovky. Americké letadlo  Northrop Grumman EA-6B Prowler svým křídlem přeťalo lano, což způsobilo pád nikoli letounu, který úspěšně přistál v Avianu, nýbrž kabiny lanové dráhy s cestujícími. Zemřelo dvacet lidí. Na incidentu je typické, že američtí vojáci byli souzeni v USA, kde byli omluveni s tím, že měli neúplné mapy (!). Z armády byli odejiti za to, že zničili videonahrávku svého letu, nikoli za „neúmyslné“ zabití. Více informací o masakru v Cavalese přináší 51. díl dokumentárního seriálu Vteřiny před katastrofou nazvaný „Kolize v Alpách“ (Cable Car Collision), který měl premiéru v roce 2011. Co je však důležité, ten samý incident se již značně jinak interpretoval v epizodě amerického seriálu JAG nazvané „Clipped Wings“; u nás jsme tento díl viděli pod názvem „Obětní beránek“. Děj epizody je přibližně následující: letoun F-14D Tomcat zavadil o italskou helikoptéru, způsobil její pád, šest civilních obětí, včetně dalších zraněných lidí. Poselství filmu je zhruba toto: bylo třeba dokázat, že pilot F-14 D Tomcat za nic nemohl, neboť se na poslední chvíli musel vyhnout neidentifikovatelnému malému letadlu, což jej přivedlo na kolizní kurz s helikoptérou. Ukázalo se, že malé letadlo proti vědomí svého otce řídila mladá krásná dívka. Vše tedy „dobře“ dopadlo, neboť americká vláda dokázala zachovat své americké základny na území Itálie…  Ruský vyslanec v Teheránu Alexandr Gribojedov napsal divadelní hru Hoře z rozumu, z níž se v ruské kultuře dodnes cituje věta: „A kdo jsou soudci?“ Kdo jsou současní soudci Ruska? Kdyby Rusko zmizelo z mapy světa, zmizí i islamističtí teroristé? Bude Evropa zachráněna? Koho reprezentuje Gersh Kuntzman, který má vlastně pocit uspokojení ze smrti Andreje Karlova?

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Vladimír Franta

Vladimir Franta Foto BNarozen 1976 v Praze. PhDr., Ph.D., vysokoškolský učitel, rusista,
zaměřený na teorii komunikace, geopolitiku a umění. Zvlášť se
věnuje fenoménu lidské řeči a úhrnné roli Ruska v kontextu
historických i současných událostí.

 

 



Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB