Dopis z Británie: Ostrovní předvolební speciál – co čekat?

Email Tisk PDF

britská sněmovna parlamentu foto uk parliamentNaše bloggerka Veronika Susedková, která žije již delší čas ve Velké Británii nám posílala již druhé pokračování svého sledování předvolebního klání o křesla v britském parlamentu.

Čtěte: První část předvolebního speciálu.

 

Říká se tady tomu hung parliament“– zavěšený parlament. Tedy neukotvený a nestabilní. Situace, ve které ani jedna ze stran nezíská absolutní většinu ve volbách a je tedy nucena spolupracovat s ostatními.

 

To je ale přece úplně normální, řekne si asi většina lidí. V rámci poměrných volebních systémů, které v Evropě převládají, jsme zvyklí na předvolební domluvy ohledně potenciální spolupráce, stejně jako na vymezování se a jasné dávání najevo, že někteří aktéři jsou jasné „ne-ne“. Británie si jde v tomhle, stejně jako v mnoha dalších ohledech, prostě vlastní cestou. Historicky, tradičně. Vždycky to tady tak bylo – stejně jako královna, stejně jako míle a mlha a déšť. Takže proč by se to mělo měnit.

 

Místní volební systém funguje na principu „first past the post“. První, kdo proběhne cílem, bere všechno. Žádné rozpočítávání. Žádné dělení. Takže když volíte, tak z každého obvodu jde jeden zástupce do parlamentu. A křesel je 650. Takže se 7. května odehraje 650 bitev. Například v  našem obvodu, Colne Valley, je 5 kandidátů, každý z jiné strany, každý reprezentující určitou cestu kupředu. Takže někdo může vyhrát třeba i rozdílem pár desítek hlasů a representuje pak celý obvod. Pár let zpátky tady byl pokus o změnu v podobě referenda o změně volebního systému, které mělo umožnit poměrnou representaci. Ale neprošlo – vzdych – nemá to asi podle většiny smysl.

 

V rámci předvolebního vyzvídání jsem zjistila, že si spousta lidí myslí, že i letos dojde k „visícímu parlamentu“. A většinou z toho domorodci nejsou nějak na větvi, protože ta současná koalice je pekelná. Statistiky, kterými se Konzervativci a Liberálové ohánějí, sice říkají, že domácnosti se mají o tolik a tolik líp, ale velká část společnosti to moc nepociťuje. Potravinové banky jsou pořád stejně plné, pomalu implementované změny v systému sociální podpory ukousávají sem a tam libru po libře, někteří musí platit za místnost, kterou mají navíc (tzv. ložnicová daň), protože je to prý luxus, když máte pečovatele a chcete, aby měl sám pokoj.

 

A alternativa škrtů, omezování a osekávání? Jejich konec a návrat k financování veřejného sektoru, který neslouží jenom těm, kteří mají u pobřeží zaparkovanou jachtu. Jedna z televizních debat, ve které se sešli ne 2 nebo tři pohlaváři ale 5 představitelů jenom ze strany opozice, několik ručníků do ringu hodila. Skotská a velšská národní strana a jejich vedoucí – v současné politice stále ještě pořád překvapivé – ženské představitelky jasně řekly, že s Konzervativci do holportu nepůjdou. Stejně na tom je šéfka Zelených, která je navíc imigrantka z Austrálie – což místní nezapomenou zmínit – takže Dave se svými kvótami na imigranty, kterými chce přetáhnout voliče nesmyslné UKIP neuspěje. Nigel bude stát asi sám v koutku. Tedy myslím, že všichni aspoň s nějakým smyslem v to doufají. Protože on ani chudák sám občas nerozumí těm svým komplikovaným prohlášením. No jo no.  Koutek asi čeká i na LibDem šéfa Clegga, protože jeho strana raketově v průzkumech propadá – takže se asi nikdy nedozvíme, jestli by postavil těch několik milionů domů a dal několik miliard na mentální zdraví. No co už. A Labourista Miliband, který tedy má být jasnou alternativou a kontrastem k současné koalici, alternativou je a není. Sice se děsně zlepšil rétoricky a mají ho rádi všichni fandové Wallace a Gromita, ale jakoby neměl kuráž a dostatek odvahy být dostatečně radikální a vybřednout z bažiny středu.

 

Tak tolik analýza. Jsem vždycky zvědavá na další názory a pohledy a v Británii je, podobně jako v Čechách, co člověk to politolog a fotbalový trenér. Nechme se tedy překvapit. 20. dubna skončila možnost se registrovat k volbám, takže už jdeme opravdu do finále a zanedlouho se za tímhle postem budeme moci ohlédnout stejně jako já za probdělou nocí, která mě čeká při počítání hlasů 7. května.

 

Neodpustím si ale jedno z předvolebních čísel k zakončení. Mělo by to být číslo, které rozbliká varovnou kontrolku, pokud jí ještě nepraskla žárovka. Současný premiér na dotaz odkud bude brát peníze na financování svých slibů (mimo jiné snižování určitých daní) odpověděl, že £12 miliard půjde z rozpočtu na sociální podporu – čti: chudí, slabší a nemocní nemají v tomhle systému šanci – a £5 miliard se získá z potírání daňových úniků – čti: mocní a bohatí si budou moct dál ulívat miliardy, kde budou chtít a nebudou muset platit svůj díl. Blik! Blik! Blik!

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB