Syrské peklíčko

Email Tisk PDF

syrian-refugee-children foto worldbulletin netTakže Asad opravdu nechce nikomu ubližovat. Chce chytat teroristy a chce spolupracovat se všemi, kteří taky chtějí chytat teroristy.

 

A vyjednává o uklidnění země – prý se pojede setkat s reprezentanty zahraničního exilu do Ruska. Moc teda neví, co od nich čekat, protože vlastenců je tam pár, někteří jsou loutky západu a někteří jsou na hlavu. Ale Rusko je kamarád a Česká republika je taky kamarád. No to bychom té naší zahraniční politice teda měli fakt zatleskat.

„…trpíme terorismem poslední čtyři roky a ztratili jsme v Sýrii tisíce nevinných životů. Proto sympatizujeme s rodinami obětí ve Francii. Současně ale chceme mnoha lidem na Západě připomenout, že o těchto důsledcích mluvíme už od počátku syrské krize. Říkali jsme Západu, že nemá podporovat terorismus…,” říká Asad v rozhovoru pro Literárky. No vždyť on nám chtěl vlastně všem pomoct. Tak jako třeba bolševici, ti taky chtěli, aby se skoro všichni měli dobře. Ti taky měli podporu lidu, tak jako pan doktor tady.

 Čtu teď knížku o banalitě zla od Hannah Arendt. Je tam spousta myšlenek a soudů, které jsou na povídání nad spoustou hrnků kávy a na spoustu blogů. Ale takovým hlavním motivem je to, že Adolf to vlastně nemyslel zle, on těm Židům nechtěl ublížit, četl jejich knihy no a pak když už je nemohl přestěhovat na Madagaskar, tak prostě jenom plnil rozkazy. Banalita zla – to, že každý z nás může být takovým Eichmannem, protože systém nás k tomu může přivést. No tak takhle pan Asad zní, že on nic, jenom muzikant, nebo teda prezident s podporou lidu.

 No a teď k nám přijede 70 lidí z takové země. Podporují ho taky? Když teda říká, že lid Sýrie za ním stojí. No je potřeba si je prověřit, jak správně poznamenal pan ministr. Bude to několik rodin a budou to především děti. Takže co kdyby měly už do krve na očkované, že nás mají nenávidět a vybít. No a hlavně je pak pošleme zpátky, jak říká paní Němcová. Co bychom s nimi dělali. Ona ta válka rychle skončí, jak řekl Asad, dohodnou se, takže pošleme rodiny s malými dětmi do vybombardované země, kde není zdravotnická péče, školy, nic. A oni jsou tam přece doma, mají to tam rádi, tak je to pro ně nejlepší.

Británie přijímá některé jednotlivé syrské uprchlíky. Pomáhala jsem jim vyřizovat základní kroky k začátku nového života, takže dvojité zlo – beru tady místním práci a ještě pomáhám ostatním zůstat! Takže i místní Home Office ví, že to v té Sýrii úplně v pohodě není. Protože tady je imigrační politika ostrá – a česká vypadá, že by se jí moc ráda podobala. Takže jestli tady někoho nechají, tak to už je něco. Jinak někomu, komu hrozí vražda kvůli víře v jednom městě, řeknou, že se přece v pohodě může přestěhovat do jiného města, že tam ho nenajdou. A šupky dupky na letadlo. Říkají tomu vnitřní relokace – jako kdyby někoho v Čechách šoupli z Ostravy do Plzně. Neprostupná Českomoravská vysočina by ho jistě ochránila.

Británie se odmítla připojit do iniciativy OSN a udělala vlastní přesidlovací program a přijala takhle rovnou 90 Syřanů. To je jeden double decker autobus. Tady totiž tady nemají peníze, tak jako v Čechách. Protože tady jsou peníze na vyplacení bank ale ne na sociální bydlení. Natož na uprchlíky. Tady totiž taky nečetli Úmluvu o právním postavením uprchlíků – protože ta říká, že lidé mají právo na ochranu a mají právo se usadit. Ano, paní Němcová, tohle jsme kdysi podepsali. A ty hordy lidí, co se k nám ženou – skoro jako Rumuni a Bulhaři do Británie po ukončení limitů na práci – jsou pod schody i v kůlně, že?

Česká republika má závazky v rámci unijního programu, které tak nějak plní neplní. Měla být napsaná revize a není. A ta čísla. Ty davy. 19 i 50 lidí ročně. Uf. Německo a Švédsko po tisících – ale ti jsou přece bohatší a větší a nemají přece žádné menšiny! Žádné Turky ani Somálce že? Takže pojďme ty syrské muslimy sledovat, ať nám sem to té naší milé kotliny nic nezatáhnout. Pojďme zapomenout, že v Libanonu a dalších sousedních zemích se nikdo nikoho neptá a prostě se tam bojuje o přežití. A pojďme si představit, jak by bylo nám, kdybychom museli pryč, bez ničeho a někam, kde nikomu nerozumíme a i když budeme dělat, co můžeme, stejně se nám nebude věřit. Peklíčko.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 17 Leden 2015 14:38 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz