Neptejte se ...

Email Tisk PDF

miikrofon ilustrace„Právu se podařilo získat další část přepisů odposlechů z kauzy obviněného poslance Davida Ratha", můžeme se dočíst v Právu 7. tm. (Ovšem tyto nebo podobné věty o „zdařilém získání" části odposlechů nebo protokolů můžeme číst dnes nebo v jiný den v kterýchkoli novinách, a to nejenom v kauze Davida Ratha.) Neptejme se, jak se „podařilo získat" – autor článku to ví, patrně i mnozí redakční kolegové, zcela jistě šéf. Čtenáři se – možná – ptají, zajímala by je legálnost postupu při „získávání" takových podkladů (v této zemi to jistě nebylo zadarmo – v jiných krajích sotva také). Odpovědi – „přirozeně"- se nedočkáme. Na takové dotazy redakce obvykle neodpovídají vůbec. Je možné jenom se dohadovat.

Co dalšího vám takový „investigativec" nabídne, je citát (který ovšem nelze ověřit), jehož části předcházející a následující vám nesdělí. Takže je to jako s oněmi dnes už jistě proslulými „zlatými penízky" z odposlechnutého rozhovoru paní Pancové s panem Rathem – teprve z projevu poslancova zjistíte, že vůbec nemuselo jít o penízky korupční, nýbrž románové (citát z Pottera). Tímto způsobem se v očích a myslích veřejnosti – lidí, kteří čtou nekriticky novinářská obvinění – vyrábějí viníci-zločinci. Tedy aspoň v očích a myslích lidí některých, protože pro jiné je to důkaz, jak se na objednávku (v daném případě očividně politickou) vyrábějí konspiračně podklady proti politickému protivníkovi. (V Česku je protivník nepřítel, jehož je třeba zničit – fair play je termín ze zastaralého slovníku a v politice termín neznámý.)

Neptejte se, proč si příliš mnozí novináři přidávají označení „investigativní". Cokoli by vám takoví žurnalisté řekli, znělo by buď jenom jako sebechvála nebo jenom jako záporná sebekritika. Egon Erwin Kisch, leckdy označovaný jako vzor (mimochodem, nebyl vůbec reportér „zuřivý", nýbrž „pádící" – mylná charakteristika vznikla nesprávným překladem slova „rasend"), by sotva kdy koupil policejní záznamy o svém nejznámějším „investigovaném" případu, „kauze" plukovníka Redla – Kisch skutečně pátral a zjišťoval na vlastní pěst. V současnosti překypující moderní technikou zřejmě stačí zavolat z mobilu policistu, kterého už delší dobu známe, aby se nám „podařilo získat" záznamy, z nichž uveřejníme námi vybraný citát – a investigace je dokonána.

Neptejme se ovšem ani na jiné věci – nemajíce sebemenší naději na odpověď. Neptejme se například, proč se poslanci, který obviní ministra, že jeho úřad nedostál jistým (předpokládaným) úředním povinnostem, dostane jako odpovědi od ministra, že poslancovi straničtí kolegové kradou. Za jiných okolností by se v jiné zemi – v demokracii poněkud méně české, tj. normálnější – ministr zasmál a dokázal věcně, že se poslanec mýlí. Ovšem móresy, které se nosí v českém zákonodárném sboru, jsou „normální" pouze v této zemi. (Aniž si děláme iluze o zákonodárných sborech zemí jiných – třeba ve Spojených státech, jejichž možná vojenská „nepřítomnost" v Evropě připadá českému ministrovi obrany jako katastrofa. Kongresmeni tam sice nemají imunitu českého typu, zato o jejich hmotném „zabezpečení" si čeští zákonodárci přes všechno své úsilí mohou jenom nechat zdát.)

Mimochodem – když už zmiňujeme české poslance (a početně v míře menší poslankyně): neptejme se, jakou „práci" odvádějí (termín „práce" zní v takových souvislotech až příliš často výsměšně). Stádní instinkt poslankyň a pooslanců současné vládní většiny je tak bezpečně spolehlivý, že odhlasují cokoli, co jim „jejich" vláda předloží. (Neptejte se, jak na předlohách „pracují" výbory, kterými před hlasováním v plénu předlohy procházejí.) Jenom tak se totiž může stát, že schválí novelu zákona o poštovních službách při vědomí (!), že novela obsahuje vážné nedostatky, o nichž budou velmi brzy muset hlasovat znovu.

V této zemi je příliš mnoho věcí, u nichž se na nic neptáme – protože víme, že nedostaneme kloudnou odpověď. Odpovědí bychom se dočkali, jenom kdyby se až příliš mnoho věcí nedělo nebo dokonce dít nemohlo. To se však stane pouze tehdy, až si to uvědomí tolik občanů (a občanek), že vezmou řízení svých věcí do vlastních rukou a budou klást sami sobě otázky, na něž si proto dokáží i sami dát odpověď.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 09 Červen 2012 08:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz