Omyl s Klausem

Email Tisk PDF

Nejde o to mýlit se s prezidentem – nýbrž o to, nečinit mylné závěry pokud jde o Klause poprezidentského. V den, kdy začalo odpočítávání jeho posledního roku v úřadě, začali komentátoři uvažovat (hádat), co asi Václav Klaus učiní – podnikne – poté, kdy opustil Hrad. Že neodejde z politiky – takříkajíc ze scény -, o tom nepochybuje vůbec nikdo. U muže tolik sebestředného a fyzicky přes drobné operace zcela fit je myšlenka o možném odchodu ze světel ramp mimo jakoukoliv úvahu.

Podníceny možností, kterou nadhodil Jiří Payne coby poradce, že se Klaus vydá působit za hranicemi své vlasti, vznikaly úvahy, kam by exprezident mohl zamířit. Největší pravděpodobností se jeví nemilovaný „Brusel" – přímo v srdci odmítané „Evropy" by její popírač zřejmě našel největší odezvu právě vzhledem ke svému zápornému postoji. Odrazovým můstkem by mu mohla být jím (jeho sympatizanty) založená strana, byť i zůstala ministranou – osobně bych jí totiž větší šance nedával. (Klaus může sice přitáhnout v době, kdy nedůvěra a zklamání voličů zesilují krizi politického systému a dávají proto vznikat drobným straničkám, více „hlasů" než Miloš Zeman nebo Jana Bobošíková, ale na ODS nebo ČSSD ba ani komunisty to podle mého soudu dotáhnout nedokáže. Pokud vůbec, skončil by v tomto ohledu jako Sládek.)

Omezené působení takové strany by nicméně exprezidentovi umožnilo kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v době, kdy jeho sláva coby bývalé hlavy státu doma ještě zcela nepohasla a umožnila mu tak stát se europoslancem. Z Bruselu by pak mohl hřímat – tak by totiž svůj hlas vnímal on – do české politiky (v níž by fakticky ovšem byl pouze někdejší veličinou) a současně v cizině zastávat svoje důsledně národovecké stanovisko s odůvodněním, že hájí české zájmy.

Jsem ovšem přesvědčen, že by to byla poslední kapitola Václava Klause-politika. Nikam výš už vystoupit nemůže – i kdyby se stal, jak spekuluje jedna předpověď, místopředsedou některé celoevropské poslanecké frakce. Narážel by totiž na své vlastní hranice: Klaus nedokáže – nemůže – přicházet s podněty (myšlenkami) skutečně novými či dokonce radikálními. Problémy současné Evropy přitom vyžadují neotřelá, nová, radikální řešení – právě proto, že jsou problémy tak obrovské a návrhy na jejich řešení (odstranění) malodušné, hromadí se potíže a skutečná řešení se jenom odsouvají. Václav Klaus je v kleci vlastních názorů, to je také důvod, proč jde mimo jiné proti proudu postojů většinových. Potíž není v tom, že by se měl přizpůsobit - být důsledně svůj může vyvolávat i jistý obdiv – nýbrž ve skutečnosti, že jeho názory jsou mylné a k řešení nepřispívají.

Shrnuto: ať v Bruselu či jinde, prezidentovi, byť pak už jenom bývalému, budou sdělovací prostředky věnovat pozornost. Hodnostáři - i bývalí - stejně jako celebrity se obvykle znovu objevují tu na obrazovce, tu v tisku – cosi jako podčárníky, jichž si občas veřejnost všimne, protože je „zná". Skutečnou, tj. důležitou, závažnou roli však bude mít Václav Klaus už za sebou. Možná pak začne úvaha o jeho opravdovém významu pro tuto zemi. Latiníci říkávali sine ira et studio - nebo česky bez pověr a iluzí? Půjde už jen o bývalou hlavu státu, jejíž omyly a prohřešky se objeví v plné velikosti.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 10 Březen 2012 12:15 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz