O OSN, soudu Bílého muže (a další střípky z Blízkého východu)



O útoku na Libyi se zatím asi nejjasněji nositel Nobelovy ceny za mír Barack Obama vyjádřil, když prohlásil, že posilování americké vojenské přítomnosti kolem libyjských hranic má Spojeným státům umožnit „jednat rychle", pokud se prý pro útok rozhodnou.

Na 400 mariňáků už proto dorazilo na americkou základnu v Řecku, zda se však nakonec zaútočí, nebo ne, není jasné. Ministr obrany Robert Gates totiž mezitím kadetům ve West Pointu připomněl slova Douglase MacArthura, podle něhož by si každý budoucí ministr obrany, který doporučí svému prezidentovi poslat pozemní armádu do Asie, na Blízký východ nebo do Afriky, měl nechat vyšetřit hlavu.

S útokem se přitom podle všeho neváhá kvůli vágním Kaddáfího hrozbám „protiúderem", ale hlavně kvůli tomu, že se libyjská opozice bojí, že jí Američané přicházejí revoluci ukrást, a proto nelze vyloučit ani to, že by najednou američtí mariňáci museli bojovat s lidmi, kterým dnes u televizních obrazovek fandí celý svět. Jistě, nebyl by problém libyjskou opozici v televizním „zpravodajství" rychle propagandisticky přemalovat na černo, ale vypadalo by to přece jen trochu hloupě.

Roztomilá scénka se odehrála na půdě OSN, kde členové Výboru pro lidská práva oznámili, že odkládají hlasování o zprávě, která měla vyzdvihnout Kaddáfího režim na poli lidských práv. Zpráva (zde v PDF) přitom mimo jiné konstatuje, že Kaddáfího vláda „chrání nejen politická, ale i ekonomická a kulturní práva", chválí libyjský přístup k náboženským menšinám a tak dále a tak dále. Ke schválení byl text odsouhlasen minulý měsíc. Jak se ty časy mění - ačkoli ne zas tak moc, vždyť hlasování bylo jen odloženo a nikoli zrušeno.

A stejně roztomile se zachoval i tribunál Bílého muže, tedy Mezinárodní trestní soud, zvaný ICC. Až do včerejška podle všeho nevěděl o Kaddáfího režimu zhola nic (nebo tam četli jen výše zmíněnou zprávu?), včera ale dostal příkazem zabývat se Kaddáfího zločiny proti svému lidu... Umíte si ale představit, že by ICC někdy vystoupil proti USA (a že by důvodů bylo habaděj!) nebo proti nějaké jiné převážně bělošské zemi? Jinými slovy, ICC je jen další orgán, který je třeba brát náležitě nevážně.

Irácký premiér Núrí Málikí mezitím dál trvá na tom, že brutální zásahy proti demonstrantům po celé zemi jsou jen dílem několika příliš snaživých policejních důstojníků a oddílů. Pravda se ovšem podle všeho ukáže dnes, kdy se chystají hlavní modlitby z celého týdne a s nimi se očekávají i masové demonstrace po celém Iráku. Přesně před týdnem policie za tichého přihlížení amerických okupačních sil zabila 29 lidí a Bílý dům si pochvaloval, že Malíkí umožnil konání „pokojných protestů".

V Egyptě junta odvolala Mubarakova premiéra dosadila si vlastního, bývalého ministra dopravy. Mám dojem, že vzhledem k fázi, v níž se vývoj v zemi nachází, jméno není důležité. Aby ale iluze selanky byla dokonalá, prý hodlá nový předseda přísahu složit symbolicky na náměstí Tahrír. A zábavné je i varování egyptské prokuratury, podle níž může svržený diktátor Mubarak - pokud se mu prý prokáže korupce - skončit ve vězení. A jen tak bokem: jak mi v mejlech vysvětlují přátelé z Egypta, lidi si tam rychle navykli demonstrovat za cokoli a všichni chtějí všechno HNED a TEĎ, přičemž se na Tahríru demonstrovalo už i za návrat turistů do Egypta. Začíná to být lehce bláznivé.

V Tunisku je přece jen o něco jasněji - úřadující prezident Fuád Mibázza oznámil, že se první svobodné volby v zemi budou konat 24. července. Vzejde z nich „ústavní rada", která přepíše ústavu a formalizuje přechod země od prezidentské diktatury k demokracii. A co pak? Alláh suď! Snad je to ale opravdu počátek něčeho dobrého, přinejmenším pro Tunisany.

A na závěr: za hlubokého mediálního ticha vstoupilo asi 300 převážně blízkovýchodních žadatelů o azyl do 38. dne protestní hladovky v Řecku. První zprávu v mainstreamu o nich až nyní přinesl The Guardian a jejich web je (ovšem v řečtině) k vidění zde.

A na úplný závěr: Je pátek. Dnes se bude (v arabském světě) demonstrovat všude!

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB