Ten „slavný den“, kdy v Jeruzalémě skončila Palestina

Snaha EU vymezit se proti americkému postupu v otázce Jeruzaléma, by v praxi sice nic nezměnila, ale i tak narazila na nesouhlas tří členů, včetně České republiky.

 



 

 

 

V sobotu Netta Barzilai triumfovala v Eurovizi s písničkou Toy, Hračka. Ta skladba se někomu může dokonce i líbit, důležitější je, že se z ní okamžitě stalo politikum. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nechal okamžitě zveřejnit krátký šot, na němž naznačuje vítězný „slepičí tanec“, a mnozí izraelští politici -- s poukazem na pravidlo, že se další ročník písničkové soutěže koná v zemi vítěze – zvolali cosi jako „do Jeruzaléma nemíří jen americké velvyslanectví, ale i Eurovize“…

Jeruzalém je aktuálně opravdu ve fóru. Kromě Eurovize a amerického velvyslanectví se do něj totiž stěhují také ambasády Guatemaly a Paraguaye. Jak přitom připomíná Richard Silverstein, Jeruzalém je jedním z nejpodivnějších měst na světě. V biblických „Davidových časech“ to bylo malé městečko obydlené Jebusejci, kteří byli posléze vyvražděni. Dnes je to symbol náboženské nenávisti a konfliktu. „Nechme stranou všechny ty turistické slogany i izraelské tvrzení, že je to „hlavní město Izraele, věčné a nedělitelné“. Všechno to jen zastírá, čím Jeruzalém ve skutečnosti je. Městem, o nějž během tisíce let bojovaly spousty armád v zastoupení spousty náboženství a národů. Je možné, že kvůli němu bylo prolito více krve než kvůli jakémukoli jinému městu v dějinách světa. A dnes je to město naplněné nenávistí, s extremisty okamžitě připravenými zabíjet ty „druhé“. Je to město rozdělené, jako žádné jiné na světě. Upřímně, nejsem si jistý, jestli za to všechno stojí.“      

Dva dny po triumfu v Eurovizi prožil Izrael svůj další „triumf“ – stěhování velvyslanectví USA. Donald Trump Jeruzalém za jediné hlavní město Izraele označil už loni v prosinci, čímž jménem USA ukončil jeho rozdělení mezi Izrael a Palestinu a vizi palestinského státu tak vlastně „ukončil“. Nyní oslovil slavnostní hosty na ceremoniálu v těžce obleženém městě prostřednictvím videa. „Dnes pokračujeme v tomto uznávání a otevíráme své velvyslanectví na historické a posvátné půdě Jeruzaléma, a otevíráme ji s předstihem mnoha, mnoha let,“ prohlásil s tím, že USA dál usilují o „dosažení trvalé mírové dohody“. Pokud měl na mysli možnou mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinci, nemohla být jeho slova více „mimo“. Dohoda už dávno možná není, ani teoreticky.

A co víc, necelých sedm desítek kilometrů od noblesní oslavy, kterou chránily tisíce policistů, izraelská armáda střílela do neozbrojených palestinských demonstrantů a jen během onoho jednoho dne jich zabila nejméně 57 a dalších 2700 jich zranila. Je to nejkrvavější den od izraelských náletů na pásmo Gazy v roce 2014. Další oběti si vyžádal i následný nálet na pásmo Gazy a tamní „teroristy“. „V Gaze beztak pomalu umíráme,“ shrnul pocity mnohých obyvatel zablokovaného pásma jeden z organizátorů protestů. „Je proto lepší zemřít u hraničního plotu při pokusu se osvobodit…“

Benjamin Netanjahu v přítomnosti Ivanky Trumpové a jejího zetě Jareda Kushnera vychválil izraelskou armádu, ty „odvážné vojáky chránící hranici, zatímco tady promlouváme“. „Zapamatujte si tento den, slavný den, dnes se píší dějiny,“ dodal.

Mimochodem, od 30. března, kdy v pásmu Gazy započaly pravidelné páteční demonstrace, izraelští vojáci zabili nejméně sto Palestinců a zranili jich přes 10 5000. Se souhlasem většiny Izraelců a v zásadě na přímý rozkaz ministra obrany Avigdora Liebermana, podle něhož v pásmu Gazy žádní nevinní lidé nejsou. V zásadě i na popud ministra pro strategické plánování Gilada Erdana, podle něhož v Gaze nejsou žádné demonstrace, jen „nacistický hněv“. V zásadě také na popud ministra školství Naftaliho Bennetta, podle něhož je povinností „národního bezpečnostního aparátu“ zabíjet Palestince jako první, protože to jsou do jednoho samí nepřátelé a i jejich děti jsou „háďata“, které je třeba zabíjet také, jak už před časem vysvětlila pro změnu ministryně spravedlnosti Ayelet Shakedová. V zásadě i na popud izraelského hlavního rabína Jicchaka Josefa, který vyzval k etnickým čistkám proti „Nežidům“ a k zabíjení „ozbrojených“ Palestinců, byť by byli ozbrojeni jen kamenem nebo láhví. Týž rabín, mimochodem, před nedávnem označil černochy za „opice“, sekulární ženy kvůli jejich „neslušnému“ způsobu oblékání za „zvířata“, přičemž je podle něj úkolem všech „Nežidů“ v Izraeli sloužit Židům. V zásadě i na popud dalšího rabína, Ophira Wallase z Bnei David Military Mechina, podle něhož mají izraelští vojáci „biblickou povinnost“ vyhladit palestinský národ, ale neučiní tak jen v obavě z „masivní odplaty“. V zásadě i na popud rabína Josefa Pinta, hlavy globální organizace Mosdot Shuva Izrael, který před dvěma lety vyzval izraelskou armádu k vyhlazení „kmenů“ žijících na Izraelem okupovaných územích a k zabíjení jednoho Palestince „každou hodinu“. V zásadě na popud ministra pro zpravodajské služby Israele Katze, který vyzval k zabíjení protagonistů hnutí BDS…

Bílý dům se do této řady přidal a masakry posvětil: To, že izraelská armáda zabíjela Palestince po desítkách, je prý jen „propaganda“ Hamasu a Palestinců…  

 

Víra především

Je paradoxem doby, že se Benjamin Netanjahu, premiér neustále omílané „jediné demokracie na Blízkém východě“, pro své politické přežití opírá právě o takové extremistické kruhy, které v izraelské politice už ale dávno nejsou extrémem, naopak, stávají se „hnědokošilatou“ normou. Ve výsledku tak extremistické školy, jakou je třeba ta, kterou vede rabín Wallas, napomáhají tomu, že se až 40 procent frekventantů výcviku izraelské pěchoty považuje za „náboženské sionisty“. A nepřekvapí, že jejich hlavním cílem je vybudovat „novou generaci důstojníků IDF, kteří vystřídají sekulární, levicové kibucniky, jejichž počty se beztak už zmenšují“.

Do takové reality proto dokonale zapadá evangelický kazatel a velký Trumpův „fanda“ Robert Jeffress, který byl vybrán, aby při otevření US ambasády v Jeruzalémě pronesl „modlitbu“. Muž, který nenávidí všechna náboženství s výjimkou toho svého: „O islámu a mormonech mluví jako o kacířství rovnou z pekla. Věří, že islám, mormonismus, hinduismus a buddhismus jsou kulty a že katolicismus představuje „Satanova génia“. Židé, věří, půjdou do pekla. „Nemůžete být spaseni jen proto, že jste Židé,“ tvrdí. Islám, prohlašuje, je náboženství, které „propaguje pedofelii, sex s dětmi“. Ale aby udělal radost Židům, přirovnává zacházení s křesťany v USA k tomu, jak nacisté zacházeli s Židy, než zahájili svůj program konečného řešení.“    

Je svým způsobem neuvěřitelné, že Trump pověřil zrovna takového „veleducha“, aby za něj pohovořil v Jeruzalémě, ale ještě zajímavější je skutečnost, že tento evangelikální antisemita byl v Izraeli přijat s otevřenou náručí. Stačilo, že mezi vším, co nenávidí, je i islám. (A že je od hyperpopulárního Trumpa, samozřejmě.) Co to vše vypovídá o současném Izraeli? 

Už v roce 2014 Chris Hedges přirovnal Izrael k samozvanému Islámskému státu: „Jeho taktika se v mnohém podobá židovským gerilám, které využívaly násilí, terorismus, zahraniční bojovníky, ilegální dodávky zbraní a zahraniční peníze, společně s hrůznými etnickými čistkami a masakry tisíců arabských civilistů, k vytvoření Izraele.“ Lze samozřejmě namítnout, že Hedgesova paralela má „spoustu much“, ale na druhé straně se nelze vyhnout úvahám, zda hlavní židovští duchovní a politici nejsou alespoň trochu srovnatelně maniakální a extremističtí, jako imámové Daeše či Al Kajdy. Sekulární izraelští Židé nabízejí odpověď – emigrací z Izraele.

Evropská unie se pokusila alespoň slovní kritikou vymezit proti postupu USA a přesunu jejich ambasády, což ve finále značí faktický konec Palestiny nejen jako státu, ale už i jen jako ideje. Kritika by samozřejmě na „realitě v terénu“ nic nezměnila, ale skutečnost, že Česká republika (spolu s Maďarskem a Rumunskem) stanovisko zablokovala, značí, že podporuje nejen přehlížení rezolucí OSN, ale staví se po bok současně s radikály v izraelské vládě i s fanatickými americkými evangelikály. Další ztráta důvěryhodnosti v prvním případě, bizár v tom druhém. Donald Trump uznání Jeruzaléma slíbil svým židovským „volebním“ sponzorům, a svůj slib nyní tedy „jen“ plní. Budiž, posouvá sice krveprolití v oblasti na novou úroveň, ale je alespoň jasné, proč…

 

PS.

Schválně, kdo a s jakými argumenty pojede za rok trylkovat na Eurovizi do Jeruzaléma? A kolik Palestinců bude mezitím „eliminováno“?

PPS.

V každém případě je jasné, že už musí dojít na (zřejmě předjednané) alternativní řešení „palestinské otázky“.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 15 Květen 2018 06:15 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB