Aleppo? Mosul? Rakká? Ne! Saúdská šíitská Avámíja

Email Tisk PDF

Saúdská vojenská operace proti svým občanům je dál mimo pozornost světového mainstreamu, natož „mezinárodního společenství“.

 

 

 

 

 

 

Jednu z mála výjimek nabídl britský The Independent, který shrnuje události ve městě Avámíja v saúdské Východní provincii. Město je už tři měsíce neprodyšně obklíčené a saúdské úřady přestaly dodávat jeho zbylým obyvatelům elektřinu a vodu. Nynější situace podle oficiálního saúdského výkladu souvisí s 10. květnem, kdy se saúdské vedení rozhodlo vystěhovat obyvatele města a zbourat jeho historickou čtvrť, to vše pod záminkou zbudování jakéhosi „města budoucnosti“. Vzápětí na Avámíju zaútočila armáda, přičemž nepokoje, které ve městě následně propukly, jsou oficiálně připisovány čtyřem místním bratrům-kriminálníkům…

Neoficiálním vysvětlením nefalšované války proti Avámíji je ovšem snaha královské rodiny udržet ve své rozkymácené monarchii jakous takous stabilitu a ztrestat převážně šíitské obyvatele města. Avámíja je podle Wikipedie „vesnicí“ s více než 25 tisíc obyvateli a je i rodištěm šíitského imáma šajcha Nimra al Nimra, který v ropné Východní provincii Saúdské Arábie od arabského jara roku 2011 vedl pokojné protesty požadující reformy a zrovnoprávnění saúdských šíitů se sunnity. Saúdští vojáci, kteří proti účastníkům demonstrací od počátku zasahovali ostrými, už v roce 2012 zveřejnili záběry jedné ze svých obětí, jejichž pohřby ovšem vždy jen zesílily masové projevy odporu.

Šíité tvoří až 15 procent z asi 29 milionů občanů království, obývají především ropný východ země a jsou občany druhé kategorie – jsou diskriminováni ve vzdělání, vyznání, přístupu k zaměstnání ve státním sektoru… Šajch Nimr al Nimr v roce 2011 hlasitě podporoval jejich nenásilné protesty a zatčen byl krátce poté, co v rozhovoru pro BBC prohlásil, že „zbraň slova je mocnější než kulky, protože ze souboje kulek by moc profitovala“. Nikdy neváhal veřejně kritizovat saúdskou vládnoucí rodinu a volat po svobodných volbách, čímž ovšem musel saúdské vladaře strašit víc než třeba teroristické útoky Al Kajdy a Daeše dohromady – volby by totiž konec feudálního Domu Saúdů přinesly rychle a zaručeně. A taková hrozba z šajcha Nimra udělala v očích královské rodiny teroristu číslo 1. Byl obviněn z „války proti Bohu“, „napomáhání teroristům“, z „neuposlechnutí krále“, „podněcování k sektářskému násilí a vandalismu“, z „urážky příbuzných proroka Muhammada“ atd atp. A „za to vše“ byl na počátku ledna 2016 i popraven. „Je to jasný vzkaz všem, kdo by chtěli svrhnout vládu,“ obhajoval tehdy popravu pro Middle East Eye Džamál Khašúggí, šéf saúdské satelitní televize Alarab TV a člen mocenského establishmentu. „Nimr otevřeně volal po svržení systému, což by se v každé demokratické zemi rovnalo vlastizradě.“ (Mimochodem, k trestu smrti „ukřižováním“, čímž se v Saúdské Arábii rozumí useknutí hlavy a veřejné vystavení bezhlavého těla, byl odsouzen už v roce 2014, a když o rozsudku na sociálních sítích informoval jeho bratr, byl zatčen také.)


 

“Něco se děje“

Násilné vysídlování obyvatel Avámíji, která se od Nimrovy popravy fakticky nikdy nezklidnila, v kombinaci s nepokrytou válečnou operací „zanechalo“ ve městě pouhých asi pět tisíc lidí. Podle The Independent přinejmenším větší část z nich tvoří „protivládní aktivisté“, což je podle všeho podivný eufemismus. Faktem je, že v bojích o Avámíju kromě desítek zabitých a popravených civilistů/aktivistů umírají i saúdští policisté a vojáci, což značí, že se ve městě rozhořela skutečná „urban war“. A šíitští „obránci“ Avámíji se přitom už dnes mohou začít spoléhat na případnou pomoc spřízněných jemenských Húthiů – kdysi byla celá tato ropná oblast jejich a více než dva roky trvající saúdská agrese proti Jemenu už ve finále „vpustila“ šíitské Jemence hluboko „do dávné vlasti“, tedy do dnešního saúdského vnitrozemí a na dohled ropných zdrojů.

„Účastnil jsem se mírových demonstrací,“ cituje The Independent jednoho z obyvatel Avámíji, „ale jen do doby, kdy se nás vláda rozhodla označit za teroristy. My jsme přitom jen volali po reformách. A protože jsme z režimu neměli strach, zaútočili na celé město.“ A saúdští vojáci jeho dceři údajně vysvětlili: „Zabijeme tvého otce a jeho hlavu ti hodíme mezi nohy.“ Domy byly zničeny bombardováním, další srovnávají se zemí buldozery, většina lidí byla násilně vysídlena. „Jejich terčem se mohl stát kdokoli…“

Saúdská královská rodina zabíjení vlastních občanů v Avámiji, Kátifu a v dalších šíitských oblastech obecně obhajuje jejich „ovlivněním Íránem“, nicméně způsob, jakým tento svůj letitý problém řeší nelze na pohled nijak odlišit od východního Aleppa, iráckého Mosulu nebo aktuálně syrské Rakká, kde tu Rusko a tu USA bojují proti džihádu v podobě Daeše nebo Al Kajdy. Možná, že totální válce proti saúdským šíitům požehnal osobně i Donald Trump při své fantasticky „naspídované“ návštěvě Rijádu, protože odhodlání královské despotické rodiny vyhladit všechny své šíity je tu a obyvatelé Avámíji jsou o něm přesvědčeni. „Mezinárodní společenství“, kterému nevadí masové zabíjení „cizích“ lidí, zatímco třeba Asadovi dává za vinu, že zabíjí „své vlastní občany“, v případě Avámíji podle očekávání mlčí.

Destrukce šíitské Avámíji plně zapadá do kontextu saúdské oficiální politiky nenávisti k šíitům a Íránu obzvlášť. Ještě před pár měsíci fakticky vládnoucí korunní princ Muhammad bin Salmán Íránu vyhrožoval, že „přenese válku na jeho území“ a dál vede agresi proti Jemenu, aby zabránil, že jižního souseda Saúdů ovládnou šíité v koalici s „neposlušnými“ silami bývalého diktátora Sáliha. Současně s tím ale Rijád v rámci snahy o posílení vlivu v Iráku přivítal tamního vlivného šíitského duchovního Muktadu Sadra, po ročním bojkotu na letošním hadždži očekává asi 90 tisíc íránských věřících, jimž bude k ruce dokonce i dočasný íránský konzulát, ministři zahraničí obou zemí si potřásli rukou v Istanbulu a k tomu – bez ohledu na oficiální dementi – ne a ne „zmizet“ zpráva, podle níž se Saúdové už smířili s Asadem v čele Sýrie… Čili, daleko za ruinami Avámíji se asi „něco děje“.

Tož tak.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 09 Srpen 2017 07:50 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB