Proč je mezi migranty tolik mladých mužů?

Email Tisk PDF

Pro ty z nás, kteří jsou přesvědčeni, že se celý Blízký východ a přilehlé regiony rozhodly jednou provždy zplundrovat Evropu, může být překvapivé zjištění, že 67 procent z těch Egypťanů, kteří o emigraci uvažují, upřednostňuje arabské země.



 

 

Mám tady v Káhiře už dlouhé roky fakt dobrého kamaráda. Skoro bratra. A ten je nejstarší ze skutečných pěti bratrů. Coby hlava rodiny po smrti otce se sice oženil, ale zůstal doma, aby se staral o matku, stejně jako druhý nejstarší, ale mladší bratři po univerzitě vyrazili do světa. Jeden z nich je už roky manažerem v rozrůstajícím se plynárenském průmyslu v Alžírsku, další dělá cosi podobného v Perském zálivu a poslední, nejmladší, zůstal po stáži ve Francii, vzal si Francouzsku, mají děti, získal občanství a vesele si tam pingluje, protože k ničemu lepšímu se ani s vysokou školou nejspíš nedostane. Zato má ale čáku, že si bar, ve kterém dnes pracuje, jednou koupí, ujišťuje mě už roky káhirský kamarád, ale hrdost v jeho hlase často střídá nádech zklamání, protože už se z bratříčka prý stává „Francouz“, který nad Egyptem ohrnuje trochu nos.

Často si na ně vzpomenu v rámci evropských „diskusí“ o migraci: Které z těch bratrů ve světě považovat za „ekonomické“, a tedy jaksi nepřijatelné migranty, jak to rádi škatulkujeme u nás v Evropě? Ty dva, co pracují a dobře si vydělávají v Alžírsku a Kuvajtu? Možná, ale znám je, oni původně neodjeli proto, aby si nějak pohádkově přilepšili, ale hlavně proto, aby vůbec přežili a nezůstali na krku rodině, protože nezaměstnanost doma je stále ještě vysoká,  profesních příležitostí poskrovnu a otec je vždy učil, že bez práce prostě nejsou koláče. (Mimochodem, u egyptských břehů bylo loni objeveno obrovské ložisko zemního plynu, které nejenže může změnit energetická „pravidla hry“ v regionu, ale ve finále – třeba společně s masivními čínskými investicemi -- přivést oba bratry zase domů.) Nebo „Francouze“, který se podle všeho integroval a pro změnu nabourává naše neotřesitelné definice o „nepřizpůsobivých Arabech“? (Existují akademické studie, které tyto strašící „axiomy“ vyvracejí, ale kdo by dnes naslouchal nějakým expertům, že?)

Egypt je přelidněný, blíží se hranici 90 milionů obyvatel a nejlépe je to – v přímém přenosu, ale ne voyersky – vidět na jedné z dálnic v přelidněné, podle některých odhadů až pětadvacetimilionové Káhiře: v poklidu dopravní zácpy lze na digitálním megabillboardu s napětím sledovat, jak snad s každou půlminutou přichází na svět další „potomek stavitelů pyramid“. Nová zdejší oficiální studie k tomu pak konstatuje, že 98 procent mladých Egypťanů má větší tendenci emigrovat, aby si vylepšili životní podmínky, našli práci s vyšší mzdou a tím pádem si vytvořili předpoklady pro založení rodiny. Tradice oblasti totiž velí, že se mladý muž nemůže oženit, dokud nemá byt či dům, do něhož by nevěstu přivedl. Nezaměstnanost tak v mladých generacích vytváří silný sociální i sexuální tlak až přetlak. A to mimochodem může vysvětlit i to, proč je v migrační vlně valící se do Evropy obecně tolik mladých mužů: egyptská statistika to jen potvrzuje konstatováním, že mezi mladými, kteří o emigraci uvažují, muži tvoří celých 98 procent. (A mimochodem, všichni tu mají smartphony, mladí i staří, v džínách i kalábiji, a všichni v nich neustále něco študují…)

Tendence vylepšit si život prací v zahraničí se za poslední čtyři roky, od revoluce, nijak zásadně nemění, ale pro ty z nás, kteří jsou přesvědčeni, že se celý Blízký východ a přilehlé regiony rozhodly jednou provždy zplundrovat Evropu, může být překvapivé zjištění, že 67 procent z těch, kteří o emigraci uvažují, upřednostňuje arabské země, zatímco o státech EU přemýšlí jen 11 procent mladých Egypťanů. Tomu odpovídá i rozložení egyptské diaspory, kterou aktuálně tvoří (ve srovnání s celkovým počtem obyvatel vlastně zanedbatelných) asi 4,7 milionu lidí – skoro 40 procent jich je v Saúdské Arábii, 21 procent v Libyi, 14 procent v Kuvajtu, 4 procenta v Emirátech, 6 procent v dalších arabských zemích, zatímco v EU zůstávají jen necelá tři procenta Egypťanů, kteří se vydali za prací, a v Severní Americe dokonce jen 0,6 procenta. Na získání práce v zahraničí a na cestu vynakládají v průměru přes 10 tisíc dolarů, více než polovina (61 procent) se jich už do vlasti nikdy nechce vrátit, ale 80 procent z nich pravidelně posílá domů rodinám peníze – podle starších statistik to mimochodem bylo celkem až 19 miliard dolarů ročně.

Současná migrační vlna je zcela určitě mnohem složitější fenomén, než jak se ho snaží heslovitě vykládat a „řešit“ evropští politici a pseudopolitici (hodně by nám tam, mimochodem, bodl nějaký skutečný státník!) Vesměs nemáme, nebo ani nechceme mít ponětí o tom, v jakých podmínkách lidé tam či onde ve světě žijí, protože bychom museli ve většině případů připustit vlastní a zásadní podíl viny. No ale co asi tak – například -- musejí prožívat lidé v klimatem a válkami sužovaných Etiopii nebo Somálsku, že se jich jen za loňský rok skoro 100 tisíc vydalo do Jemenu, kde naši spojenci v čele se Saúdskou Arábií bombardují každou píď země (a kde se podle Lékařů bez hranic lidé bez ohledu na zranění nemo nemoci vyhýbají i nemocnicím, protože právě ty se stávají primárním bombardovacím terčem našich přátel)?

A vlastně, pokud máme „přátele a spojence“ – namátkově v Saúdské Arábii, Turecku, Kataru či v nadnárodních koncernech – kteří svou ideologií, politikou a honbou za ziskem na úkor klimatu jen eskalují migrační vlnu do Evropy, a jsou tak fakticky našimi úhlavními nepřáteli, proč si ještě cíleně a uměle vytváříme nepřátele nové?

Něco je hodně špatně.

Jdu na kafe a šíšu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 20 Leden 2016 08:25 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz