Usámův konec podle Seymoura Hershe



Seymour Hersh nabízí nový pohled na smrt kdysi nejhledanějšího muže světa i na oficiálně utajovanou roli Saúdské Arábie v teroristických útocích z 11. září 2001.



 

 

Legendární americký reportér Seymour Hersh má talent vynášet na světlo fakta, která by americká administrativa ráda utajila. Na počátku byla reportáž o americkém masakru ve vietnamském My Lai, následovalo třeba odhalení amerického mučení v iráckém Abú Ghrajbu, loni v dubnu pak Hersh například poukázal na to, že za sarinovým útokem u Damašku, který měl Washingtonu posloužit jako záminka k útoku na Sýrii, nestál Asadův režim, ale turecká tajná služba. Nově Hersh v dlouhé analýze publikované na London Review of Books a opírající se o bezpočet nejmenovaných zdrojů z amerických tajných služeb a diplomatických kruhů nabídl nový pohled na smrt Usámy bin Ládina. V kostce konstatuje, že na rozdíl od oficiální verze příběhu, v němž Američany na Usámovu stopu přivedlo sledování jednoho z jejich kurýrů, ve skutečnosti informaci o místě jeho pobytu v touze po odměně ve výši 25 milionů dolarů „prodal“ jeden z agentů pákistánské tajné služby. Ta Usámu držela roky ve více méně domácím vězení, měla ho plně pod kontrolou, a když americké komando proniklo do jeho domu, zabilo „neozbrojeného invalidu“, jak Usámu popsal jeden z Hershových zdrojů. Nezávisle na Hershovi a s odvoláním na jiné zdroje tuto verzi potvrdila i americká televizní stanice NBC. Podle ní měl příběh o sledovaném kurýrovi jen pomoci utajit identitu pákistánského tajného.

Usáma bin Ládin byl oficiálně zabit 2. května 2011, nicméně v souvislosti s nynější Hershovou analýzou je zajímavé, že už 9. května onoho roku bývalý americký zpravodajský důstojník Larry Johnson napsal v zásadě přesně totéž, co nyní Hersh: „Od přátel, kteří jsou stále v aktivní službě, jsem zjistil pár věcí, které vykreslují dramaticky jiný obrázek, než jaký se snaží předkládat Bílý dům. Ve skutečnosti se stalo následující. Vláda USA se o místě pobytu bin Ládina dozvěděla rok předtím v srpnu, kdy na americké velvyslanectví přišel muž, který tvrdil, že pákistánská tajná služba ISI má bin Ládina pod kontrolou v Abotabádu. Důstojník CIA, který přijal tuto informaci, byl přirozeně skeptický. Proto CIA v Abotabádu v září 2010 zřídila svůj bezpečný dům, jak informoval Washington Post. Tvrzení, že jsme našli bin Ládina díky kurýrovi a zesílenému mučení, je prostě jen krycí příběh. Podle všeho je to účinná zástěrka, kterou podporuje mnoho Bushových stoupenců snažících se dokázat, že mučení fungovalo. Obamovi operativci v Bílém domě v tomto případě nic nenamítají, aby si bushovci připsali tuto část „zásluh“. Proč? Odvádí to pozornost většiny lidí od toho, co v příběhu nesedí.“

O své „zásluhy“ se nyní hlásí rovněž někdejší univerzitní profesorka a spisovatelka R.J. Hillhouseová. Specializuje se na špionážní a armádní otázky a už v srpnu 2011 na svém blogu konstatovala, že Usámu Američanům prozradil pákistánský agent, Saúdská Arábie Pákistánu roky platila za to, aby Usámu drželi v čemsi jako domácím vězení, USA přiměly pákistánskou armádu, aby před chystaným útokem na Usámův dům vyklidila pole a americké komando tak nemuselo čelit žádným problémům, a že původně připravená oficiální verze měla tvrdit, že Usáma byl zabit bezpilotním letounem kdesi na pákistánsko-afghánském pomezí, ale od tohoto příběhu bylo upuštěno poté, co se zřítil jeden z vrtulníků elitního komanda SEAL. O dva dny později Hillhouseová publikovala podrobnější verzi příběhu, která se už dostala i do mezinárodních médií, načež se ale po výhrůžkách ze strany amerických tajných služeb stáhla a pro jistotu zničila i všechny své poznámky.

Zatímco Hillhouseová viní Hershe z plagiátorství, připouští, že vycházel z jiných zdrojů, než ona ve svých starých textech. Nelze ale vyloučit, že zmíněný a „zapomenutý“ Larry Johnson mezi Hershovy zdroje opravdu patřil.

Bílý dům nyní v každém případě tvrdí, že celá Hershova analýza je lživá a že veškerá tvrzení, která obsahuje, jsou „nepodložená“. Obzvláště odmítá, že by „objevení“ Usámy bin Ládina bylo dílem pákistánského agenta, a trvá na tom, že to byla „cele americká operace“, nicméně žádné důkazy pro svá tvrzení Obamova administrativa nepředložila. Nejaktivněji v popírání Hershovy verze vystupuje někdejší šéf CIA Michael Morrell, podle něhož je v analýze vylhaná každá věta a pákistánské zdroje nebyly považovány za důvěryhodné, protože „Pákistánci nic nevěděli“. Bílý dům přitom trvá na tom, že pákistánská strana o chystané operaci nic nevěděla, což je přitom jeden z nejméně věrohodných bodů – není příliš pravděpodobné, že by američtí vojáci byli s to proniknout do města hluboko v pákistánském vnitrozemí, nedaleko tamní metropole, zabít bin Ládina a že by o tom Pákistán nic nevěděl až do chvíle, kdy mu to USA oficiálně ex post oznámily.

Je příznačné, že Pákistán kvůli Usámově smrti zřídil zvláštní vyšetřovací komisi, která ale stále nezveřejnila žádné oficiální závěry, Al Džazíra jen publikovala text, který měl údajně z komise uniknout, nicméně jeho pravost nebyla oficiálně potvrzena.

 

Saúdové a 11. září

Důležitá pasáž Hershovy zprávy se týká také Saúdské Arábie. „Zneklidňujícím faktorem v rané fázi byla podle jednoho penzionovaného činitele Saúdská Arábie, která financovala bin Ládinovo zajištění od chvíle, kdy ho Pákistánci dopadli,“ píše Hersh. „Saúdové nechtěli, abychom se o místě jeho pobytu dozvěděli, protože byl Saúd, a tak vysvětlili Pákistáncům, aby ho drželi stranou. Saúdové měli strach, že pokud bychom o bin Ládinovi věděli, zatlačili bychom na Pákistánce, aby bon Ládin začal mluvit o tom, co Saúdové dělají s Al Kajdou. Pouštěli do toho peníze – spoustu peněz. Pákistánci na druhé straně měli obavy, že Saúdové prozradí, že mají bin Láýdina pod kontrolou. Báli se, že pokud by se USA o bin Ládinovi dozvěděli od Rijádu, propuklo by peklo. Proto předání informace o bin Ládinově věznění prostřednictvím chlapíka, který zajde na ambasádu, vůbec nebyla ta nejhorší možnost.“

Někteří západní experti už Hershe kritizují a jeho text označují za nesmysl, nicméně například saúdské vazby na teroristy z Al Kajdy i jiných organizací nejsou žádným velkým tajemstvím a potvrzuje je třeba američtí senátoři, kteří četli cenzurovaných 28 stran speciální studie o činnosti zpravodajských služeb před a po 11. září. Oněch 28 stran prý pojednává o podílu určitých cizích vlád na teroristických útocích z 11. září – členové Kongresu si zprávu smějí přečíst, ale jen v přítomnosti zpravodajského důstojníka, v uzavřené místnosti a mají zakázáno si pořizovat jakékoli poznámky. Podle senátora Boba Grahama zpráva dokládá přímou pomoc saúdské vlády atentátníkům z 11. září, FBI o všem věděla a vše také utajila. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie po prohlédnutí 28 tajných stran, jimiž se mimochodem zabývá specializovaný portál, konstatoval: „To čtení bylo opravdu znepokojivé. Po dvou či třech stránkách jsem se musel vždy zastavit a přehodnotit svůj pohled na dějiny. V každém případě to mění pohled na Blízký východ.“ Jeho kolega Stephen Lynch dodal, že dokumenty potvrzují saúdské financování 11. září: „Jsou tam jména, jsou tam transakce.“

Je bizarní, že je Saúdská Arábie pro USA a tím i většinu „demokratického“ Západu, který tak „bojuje proti terorismu“, naprosto „nedotknutelná“, přičemž právě Saúdům nyní Spojené státy navíc sekundují při bombardování Jemenu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 14 Květen 2015 11:06 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB