Dohodou s USA se Teherán vrací na scénu

Email Tisk PDF

Muhammad Džavád ZarífÍrán a šest světových mocností oznámily politickou dohodu o konečném urovnání íránské jaderné otázky, dohodu mnohem podrobnější, než se původně předpokládalo.



 

 

 

„Našli jsme řešení“ a jsme „připraveni okamžitě formulovat dohodu,“ oznámil íránský ministr zahraničí Muhammad Džavád Zaríf, Barack Obama posléze v projevu, který bezprecedentně v přímém přenosu vysílala i íránská televize, prohlásil, že bylo dosaženo „historického porozumění s Íránem, které, pokud bude naplněno, (Teheránu) zabrání získat jaderné zbraně.“ „Učinili jsme rozhodující krok,“ přidala se šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová s tím, že „řešení klíčových parametrů“ utváří základ pro dojednání konečné dohody a její podpis do konce června.

Mimo jiné byl po osmi dnech takřka nonstop jednání v Lausanne dojednán desetiletý mezinárodní dohled nad íránským jaderným programem, což má zajistit, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně. Pro Teherán přitom tato podmínka nejspíš nebyla tou klíčovou, neb produkci jaderných zbraní opakovaně odmítá coby „těžký hřích“. Dále se pak Írán zavázal obohacovat uran jen v Natanzu, omezit míru obohacování na 3,5 procenta, což je dostatečné pro energetiku, omezit na 10 let počet jaderných centrifug na pět tisíc a významně snížit své zásoby nízkoobohaceného uranu na několik set kilogramů, ať už jejich likvidací či prodejem na otevřeném trhu. Podzemní továrna ve Fordú se promění ve výzkumné středisko, v němž se uran nebude obohacovat a nebude tam uskladněn ani materiál vhodný pro jadernou fúzi. S mezinárodní pomocí pak bude modernizován nedokončený jaderný reaktor v Araku, navíc Írán předá do zahraničí veškeré své vyprodukované plutonium a už ho dále nebude vyrábět a k tomu všemu Teherán otevře dveře inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Rozhodli jsme přijmout kroky, které všechny, kdo měli obavy, ujistí, že náš program je výlučně mírový a mírovým vždy zůstane,“ prohlásil Zaríf s tím, že výsledná dohoda je vítězstvím pro obě strany.

Výměnou za íránské ústupky – poté, co MAAE stvrdí dodržování dohodnutých opatření – světová „šestka“ (tedy stálí členové Rady bezpečnosti OSN plus Německo) postupně zruší americké a evropské sankce vůči íránskému bankovnímu a ropnému sektoru a případně odvolá také rezoluce RB OSN vyhlášené v souvislosti s obavami z íránského jaderného programu. Americký ministr zahraničí John Kerry k tomu připustil, že některé „díry“ v obecné shodě stále existují, přičemž jednou z nich je právě míra a načasování konce sankcí, protože upřesnění tohoto bodu by „aktuálně nesloužilo našim zájmům“. Možná jsou to ale jen "uklidňující" slova určená republikánskému Kongresu, neboť nelze předpokládat, že by Írán kývl na dohodu výměnou za pouhý vágní příslib zrušení sankcí, bez jakýchkoli záruk.

Zároveň ale Kerry odmítl kritiky s tím, že „požadovat, aby Írán prostě kapituloval, není žádná politika a není to navíc ani realistické. Úspěch nespočívá v tom, že dohoda naplní všechna přání jedné strany, ale v tom, zda bude svět s dohodou bezpečnější, než bez ní. A komplexní plán, podle něhož postupujeme kupředu, tuto zkoušku významně převyšuje.“

Americká delegace v Lausanne byla prý po celý uplynulý týden v kontaktu s některými členy Kongresu USA, jehož republikánská většina dohodu s Íránem rozhodně odmítá. Z amerického Senátu sice vůči dohodě zaznívá skepse, nicméně členové zahraničního výboru se přesto svůj návrh zákona o dalších protiíránských sankcích rozhodli pozastavit (mimo jiné ovšem i proto, že jeden z jeho předkladatelů, demokratický senátor Robert Menendez čelí aktuálně řadě obvinění, mimo jiné i z korupce).

Zatímco drtivá většina reakcí vnímá čtvrteční dohodu pozitivně, nejhlasitějším odpůrcem zůstává izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož mírová dohoda s Íránem „ohrožuje přežití Izraele“. Šéf izraelské vlády, pro něhož je strašák „íránské jaderné hrozby“ už roky jedním z pilířů politiky, je přesvědčen, že smlouva umožní Íránu „do roka“ vyrobit jadernou zbraň, a už kvůli vizi prokazatelně bezjaderného Íránu svolal poradu svého bezpečnostního kabinetu, nicméně není jisté, zda bude Izrael s to finální dohodu „vykolejit“. Izraelský vliv na americký Kongres je sice značný, ale pokud za dohodou stojí nejen Bílý dům, ale také všichni členové Rady bezpečnosti OSN, bude i pro americké kongresmany velmi složité odmítnout smlouvu, kterou razí „celý svět“ (a podporuje většina amerických voličů, byť s nádavkem skepse).

I když… Barack Obama sice izraelského premiéra ujistil, že mír s Íránem bezpečnost Izraele v žádném případě neohrožuje, neznamená to ale, že je vize další války na Blízkém východě zažehnána. Izraelský ministr pro zpravodajské služby Juval Steinitz tvrdí, že Izraeli možná „nezbude“ než sáhnout po silovém řešení, aby odvrátil „hrozbu“ dojednání dohody. Připomíná, že nálet na irácký reaktor v Osiraku v roce 1981 Izrael provedl zcela bez amerického schválení, a má za to, že americké poklusy o diplomacii Izrael od války neodradí. V podobně válečnickém modu se před pár dny ocitl i nový americký ministr obrany Ashton Carter, který prohlásil, že USA sice mohou dohodu podepsat, ale pak mohou Írán i beztak napadnout, pokud usoudí, že z toho budou mít nějaký prospěch.

Izraelské reakce přitom podle všeho jen dál zhoršují vztahy s Bílým domem, které dramaticky ochladly po nedávném Netanjahuově „trucprojevu“ v americkém Kongresu a nepokrytě rasistických projevech v izraelské předvolební kampani. Netanjahu se sice za své protiarabské proslovy veřejně omluvil, Obamovo okolí ale i tak reagovalo nečekaně rázně – šéf kanceláře amerického prezidenta Denis McDonough například otevřeně vyzval Izrael k ukončení okupace palestinských území: „Okupace, která trvá padesát let, musí skončit,“ prohlásil. V obecné rovině jsou tato slova v souladu s oficiální americkou politikou, která prosazuje – přinejmenším na papíře – dvoustátní řešení, nicméně řečeno takto „naplno“ je to od amerických špiček přece jen nezvyklé. USA se totiž podle McDonougha „nemohou tvářit, jako by (Netanjahuova) slova vůbec nezazněla“. Izrael navíc nyní čelí hrozbě, že se ocitne v izolaci také na půdě OSN. Židovský stát až dosud volně porušoval bezpočet rezolucí OSN či ženevské konvence o zacházení s obyvateli okupovaných území, přičemž se vždy spoléhal na to, že USA v Radě bezpečnosti OSN vetují všechna případná „kárná“ opatření. Toto veto už ale není vůbec jisté, byť jasné stanovisko z americké strany ještě nezaznělo. Někteří bývalí činitelé ale podotýkají, že se USA budou při příštích jednáních v Radě bezpečnosti o Izraeli řídit nejspíše hlavně tím, jak budou návrhy jednotlivých rezolucí formulovány. Nevyužití práva veta při obraně Izraele by totiž vyvolalo ostrou reakci amerických republikánů, pokud by ale rezoluce byla formulována „umírněně“, Bílý dům by si své rozhodnutí obhájit mohl, konstatuje BBC.

Pokud bude dohoda s Íránem v létě opravdu podepsána, bude mít mimořádný dopad na celý svět, a to prostřednictvím pohybu cen ropy, připomíná OilPrice. V případě zrušení sankcí proti íránské ropě bude podle specializovaného portálu pro Teherán snadné během několika měsíců navýšit těžbu ropy o několik set tisíc barelů denně, což světové ceny stlačí o několik dolarů. Tento trend kromě globální ekonomiky určí i osud mnoha ropných či plynárenských firem, z nichž mnohé se už dnes pohybují na hranici krachu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 03 Duben 2015 11:05 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz