Dočkáme se chalífátu v Gaze?

Email Tisk PDF

Aktuální příměří v pásmu Gazy ani v nejmenším neřeší základní problémy, jen odkládá rozhodné kroky, které beztak jednou budou muset přijít.



 

 

 

Humanitární katastrofa v pásmu Gazy nekončí a dvě víkendová několikahodinová „humanitární příměří“ na situaci nic nezměnila. Hamás je odmítl s tím, že se během nich izraelská armáda ani nestáhla z Gazy, ale hlavní námitku přehledně shrnul náměstek ministra informací Hamásu Iháb Husajn: „Nechceme jen humanitární příměří, chceme totální zastavení palby, které ukončí blokádu. Neusilujeme o jedno příměří za druhým.“

A Larry Derfner na izraelském portálu +972 pro změnu přehledně shrnul situaci izraelské vlády: „Pokud Izrael kývne na ukončení války za podmínek, které zajistí významnou, převratnou úlevu Gaze, tedy pokud zruší většinu blokády pásma a umožní Gazanům podstatnou svobodu pohybu – o čemž mluví Pan Ki-mun a dokonce i John Kerry – pak Hamás válku vyhrál. A nynější izraelská vláda to nepřipustí, nejen kvůli falešné národní hrdosti, ale i proto, že pokud by Hamás pro Gazu vyhrál svobodu, ovládl by i Západní břeh, ať už přímo či nepřímo. Palestinská samospráva by zkolabovala - a nahradil by ji buď Hamás, nebo izraelská armáda, a obojí je pro Izrael noční můra – nebo by palestinská samospráva přestala dělat Izraeli četníka a začala požadovat svobodu i pro Západní břeh.

Izrael by mohl s příměřím, které by ukončilo dusivou blokádu Gazy, souhlasit jen v situaci, kdy by byl připraven ukončit okupaci palestinských území jako takovou. Na to ale připraven není. Jediné příměří, s nímž bude Netanjahuova vláda souhlasit, proto bude takové, které Gaze nic nedá, nebo maximálně Gazanům hodí kost, aby ukázala Hamásu a ostatním Palestincům, že střílet rakety – byť po extrémní izraelské provokaci – jim nepřinese nic než bolest.“

Mezitím proti dalšímu zabíjení demonstrovaly tisíce lidí v Izraeli a víc než milion lidí ve světě, kvůli bezpodmínečnému příměří Benjaminu Netanjahuovi volal osobně Barack Obama, Rada bezpečnosti OSN se v této otázce (aniž by ovšem jmenovala Izrael či Hamás) rovněž shodla, a John Kerry si se svým plánem na příměří od izraelských jestřábů vysloužil nálepku „mimozemšťana“, který se snahou vyjednat mír snaží zničit Izrael. V izraelských médiích se objevily části Kerryho plánu, z nichž vyplývá, že USA souhlasí s některými požadavky Hamásu, například s otevřením námořního přístavu pod správou OSN, což by znamenalo konec alespoň námořní blokády pásma Gazy.

Netanjahu nicméně trvá na tom, že v rámci agrese do Gazy udělá „cokoli bude nutné“, bez ohledu na skutečnost, že izraelská policie vyvrátila jeho argument pro zahájení tohoto kola války. Muži, kteří na okupovaném Západním břehu Jordánu zavraždili tři osadnické teenagery, totiž podle policie neměli nic společného s Hamásem a patřili k „osamělé buňce“.

Pokud ale Izrael není připraven na ústupky vůči Hamásu a obyvatelům pásma Gazy, neměl by na druhou stranu Hamás ani zničit, protože v takovém případě by „region pravděpodobně skončil s něčím mnohem horším“, s něčím „jako Islámským chalífátem“, varuje končící šéf americké vojenské rozvědky generál Michael Flynn.

Co tedy zbývá? Izrael prozatím zastavil palbu, a to na „neomezenou dobu“ s tím, že se „soustředí na tunely“. Čísla ze soboty ukazují, že už bylo zabito 1 139 Palestinců, zatímco Izrael ztratil 43 vojáků a dva civilisty. (Richard Silverstein na portálu Tikun Olam uvádí, že jeden z izraelských vojáků byl v rámci tzv. Hannibalovy direktivy zabit vlastními spolubojovníky, když hrozilo, že padne do zajetí Hamásu.)

 

Chalífáty jsou letos v módě

Flynnovo varování před chalifátem není nijak přehnané, protože dosavadní „úspěch“ Islámského chalifátu na irácko-syrském pomezí pod vedením Abú Bakra Bagdádího je očividně nakažlivý. Al Kajda Arabského poloostrova (AQAP) se nyní totiž připomněla světu tím, že v poušti na východě Jemenu vyhlásila svůj vlastní emirát. V jedné z nejchudších oblastí jedné z nejchudších zemí světa už místním obyvatelům rozdali letáky s varováním, že odteď se bude žít podle té nejpřísnější interpretace šíríji. Mimochodem, šíitští Hútijové mezitím ovládli Amrán, tradiční baštu klanu Hašídů, který ovládal jemenskou politiku po více než třicet let, otřásli celým dosavadním jemenským mocenským uspořádáním, a co víc, ocitli se tak pro změnu na jižní hranici Saúdské Arábie. Prozatím ale jejich oddíly postupují na hlavní město San´á, což se hodnotí jako ukázka síly a možností šíitského Íránu. Vnucuje se otázka, zda Jemen ještě vlastně fakticky existuje, nebo jestli už nepřežívá jen na vládních hlavičkových papírech.

Nicméně zpět k „hlavnímu“ Islámskému chalifátu. Podle všeho totiž skončily dlouhé měsíce, kdy se syrská vládní armáda a oddíly IS soustředily na aktuálně bližší protivníky. IS, který kontroluje asi třetinu Sýrie, konkrétně především pouštní oblasti na východě země, po likvidaci svých ideologických rivalů z kajdistické Fronty al Nusrá pevně ovládl hlavní město provincie Rakká. Fronta al Nusrá přitom byla v oblasti totálně zničena a její lídr Safuán Hánt byl 14. července dopaden a popraven – poté, co se pokusil před oddíly IS uprchnout v přestrojení za ženu. A co víc, organizace věrné původní Al Kajdě s IS prohrávají i v náboru nových džihádistů, neboť mladí fanatici vidí právě v Islámském chalifátu mnohem rozhodnější, údernější a proto perspektivnější sílu. A kupodivu nezabírají ani pokusy „staré“ Al Kajdy podkopat vliv Islámského chalifátu opakovaným zveřejňováním starých Usámových projevů nebo video, na němž se kajdisté v Sýrii chlubí prvním sebevražedným atentátníkem s americkým pasem. Islámský chalifát proti tomu vytasil sebevražedného atentátníka s australským pasem

Malé skupiny bojovníků IS už se objevily také v palestinském uprchlickém táboře Jarmúk nedaleko Damašku a v Ghútě, oblasti kolem hlavního města, zaútočily na oddíly Islámské fronty, kterou si kdysi chtěly „namluvit“ Spojené státy a jejíž vůdce Zahrán Alúš dnes prohlašuje, že boj proti IS je pro něj mnohem důležitější než boj proti Asadovu režimu.

A pak přišel z pohledu IS „na řadu“ Damašek. V polovině července chalifátovci dobyli největší syrské plynové pole u Homsu, přičemž v bojích zahynulo na 300 vládních vojáků a zaměstnanců a při následné vládní „protiofenzívě“ padlo dalších 60 vládních vojáků. Armáda přesto obsadila okolní kopce a po týdenních bojích se jí podařilo IS z plynového pole vytlačit, což lze považovat za první významné vítězství Damašku nad IS. Vládní letectvo mezitím začalo útočit na bašty IS a jeho výcvikové tábory v Rakká. IS ale mezitím ovládl klíčovou vládní vojenskou základnu v oblasti, nejméně padesáti zajatým vojákům fanatici z IS usekli hlavu, načež zveřejnili video, na němž mimo jiné ostentativně vylévají láhve vína, které na základně 17. divize našli.  

Zatím IS neútočí na klíčové město Aleppo, ale základnu v oblasti už má a je jisté, že ofenzíva je „spadnutí“. Jak z Aleppa konstatuje Edward Dark, IS možná čeká, až mu vládní oddíly „odklidí“ z cesty zbylé rebelské rivaly, nebo možná jen ještě není na útok prostě připraven. Boje už ale probíhají u vojenského letiště Kuajrís v oblasti Aleppa, přičemž syrské letectvo bombarduje nedaleké město Al Báb, odkud jsou hlášeny civilní oběti.

Jinými slovy, syrská krize vstoupila do nové fáze.

IS řádí i v Iráku – zatímco z Mosulu pod jeho vládou prchají poslední křesťané, příslušníci dva tisíce let staré komunity, ozbrojenci z IS ve městě vyhazují do vzduchu svatyně a památky různých náboženství. Pokračuje masové vraždění i boje s vládními jednotkami a různými šíitskými skupinami, které si už také přestaly brát servítky a veřejně vystavují těla zmasakrovaných bojovníků IS. Jen za neděli v Iráku zahynulo na 378 lidí.

Kudy dál? Vnější hráči si ve stále rozdrobenějším Iráku nejspíš ještě nevykolíkovali své claimy a zatím jim očividně stačí, že IS není s to dobýt Bagdád, ale zato má otevřené směry na Jordánsko a Saúdskou Arábii. Prvním výsledkem tohoto procesu může být skutečnost, že Jordánsko, které až dosud nabízelo útočiště syrským džihádistům, zaujalo ke konfliktu v Sýrii neutrální postoj a lze očekávat, že zanedlouho se plně zrealizuje i přísloví o nepříteli mého nepřítele…

Ve „zdemokratizované“ Libyi snad zatím žádný chalifát nevznikl, ale válka a chaos eskalují. Jen během víkendu bylo v Benghází zabito na 50 lidí a dalších 23 lidí, všechno egyptští dělníci, zabila raketa v Tripolisu. V hlavním městě ozbrojené milice už přes týden bojují o kontrolu nad mezinárodním letištěm a ze země prchají cizinci a zahraniční diplomati – ambasádu rychle vyklidily Spojené státy, už před nimi Turecko, po útoku na ambasádní konvoj se k témuž chystají i Britové.

Přitom se nezdá, že by některá z ozbrojených skupin měla natolik navrch nad ostatními, aby je dokázala porazit a konsolidovat situaci, což platí i pro oddíly někdejšího agenta CIA generála Haftára. Chaos a válka budou tedy pokračovat.

 

P.S.: Spojené státy dodaly afghánské armádě a policii od roku 2004 celkem 750 tisíc kusů zbraní, ale v čích rukou se nakonec ocitly, není známo, konstatuje zpráva zvláštního inspektora pro rekonstrukční projekty v Afghánistánu (SIGAR) Johna Sopka. „Existuje hrozba, že byly zbraně dodané Spojenými státy a koalicí ukradeny, ztraceny nebo se využívají nesprávně. Jsme velmi znepokojeni, že se zbraně koupené za peníze amerických daňových poplatníků mohou ocitnout v rukou povstalců a mohou být využity k zabíjení amerických a afghánských vojáků a civilistů.“

Kolik přesně zbraní přitom USA do Afghánistánu dovezly, není zcela jasné, protože informace Pentagonu „nejsou příliš spolehlivé“.

Tož tak.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 28 Červenec 2014 15:46 )  

Tereza Spencerová

tereza-spencerova-107x150Redaktorka (nejen) zahraničních stránek Literárních novin, milovnice dobré kávy (na ulici v Káhiře), jablečné vodní dýmky (tamtéž), bílého vína (snad kdekoli jinde), dobrých filmů (tudíž do kina skoro nechodím), literatury faktu (hlavně o Blízkém východě), zvířátek (i těch kryptozoologických) a rozumu.

Motto:
Až všichni půjdou skákat z mostu, já s nimi nebudu



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz