Kdo je Zahrán Alúš, náš nový džihádistický „přítel“ v Sýrii?

Email Tisk PDF

altDnes jen stručný pohled na Zahrána Alúše, lídra Islámské fronty.


Když se tedy Spojené státy, Británie (a nejspíš i další) rozhodly pro kooperaci s džihádisty, je asi příhodné si zvolené nové přátele, Islámskou frontu, nějak přiblížit. Tedy: jejím „vojenským velitelem“ a ústřední postavou je Zahrán Alúš, původně velitel Džajš al islám, tedy Armády islámu, skupiny sdružující na padesátku různých ozbrojených oddílů. Je to syn islámského duchovního šajcha Abdalláha Muhammada Alúše, který působí v Saúdské Arábii. Syrská vláda ho věznila za saláfistické aktivity, nicméně z vězení byl propuštěn v půli roku 2011. Spolu s ním byli tehdy odsouzeni také Hasan Abúd, aktuálně vůdce islámského hnutí Ahrár al Šám, a Ahmad Ajsá al Šajch, nyní velitel ozbrojené islamistické brigády Sukúr al Šám, která má štáb v Idlíbu. Obě brigády jsou součástí střechové Islámské fronty a Hasan Abúd v ní zastává funkci „šéfa politické kanceláře“.

Zahrán Alúš nikdy neuznal syrskou opozici, kterou si Západ stvořil v exilu, a také nikdy nepřijal vlajku syrského povstání, místo něj jeho Armáda islámu používá kajdistické černé prapory.

Alúš aktuálně stojí v čele nově seskupené Islámské fronty, která zastřešila desítky džihádistických skupin a má údajně k dispozici na 45 tisíc bojovníků, což z ní činí podle všeho nejpočetnější sílu na straně rebelů.

Není zatím příliš jasné, jakým způsobem se Islámská fronta staví k Al Kajdě, nicméně faktem je, že bez ohledu na časté vzájemné střety a napětí obě síly spolupracovaly na většině front a při všech větších ofenzívách proti režimu. Joshua Landis na Syria Comment na základě analýzy Alúšových projevů o budoucnosti Sýrie nebo o postoji k menšinám (Alúš například ostře odsuzuje šíity i alávity a požaduje, aby byl od nich Damašek a celá Sýrie zcela „očištěny“) konstatuje, že rozdíl v ideologii mezi Islámskou frontou a Al Kajdou není příliš zřetelný, a že pokud už nějaký je, jedná se ze všeho nejspíš jen o jiný odstín šedé.

Snaha USA přivést tohoto muže na svou stranu (a proti Al Kajdě) je tak odrazem nejen zbožného přání, ale také zoufalství v době, kdy Pentagon přišel o „svého“ generála Idríse, který musel před postupujícími oddíly Islámské fronty uprchnout ze Sýrie. Alúš na lednovou mírovou konferenci do Ženevy nepojede, stejně jako nepůjde na kompromis se zbytky Asadova režimu, i kdyby Bašár Asad odstoupil, jak chtějí Spojené státy. A co víc, Alúš nebere v potaz ani sekulární odpůrce Asadova režimu, o čemž svědčí týden starý únos čtyř prominentních aktivistů z Dúmy nedaleko Damašku.      



Na tomto videu vysvětluje, že jeho vztahy s kajdistickou Frontou al Nusrá jsou „bratrské“ a vzájemné ideologické rozdíly nestojí za řeč, tím spíš, že je lze řešit prostřednictvím šaríji a diskusí. Dodává, že skutečnost, že Washington zařadil Frontu al Nusrá na seznam teroristických skupin, ho nevzrušuje…

Tož tedy naši noví spojenci. Už se těším, jak bude mediální mainstream zkoušet barvit džihád na růžovo.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz