Proč WHO zmanipulovala studii o jaderné hrůze ve Fallúdži?

Email Tisk PDF

altDnes monotématicky o čerstvě publikované studii Světové zdravotnické organizace, která oproti faktům i očekáváním tvrdí, že americké a britské zbraně s ochuzeným uranem v irácké Fallúdži zase až nic tak hrozného nezpůsobily.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v září dlouho očekávanou studii shrnující fakta o prevalenci vrozených vad v Iráku, které mnozí experti spojují s ochuzeným uranem, jímž americká armáda bombardovala a ostřelovala některá irácká města. Podle tohoto dokumentu je „míra spontánních potratů, mrtvě narozených dětí a vrozených vad v souladu nebo dokonce pod hranicí mezinárodních standardů. Studie neposkytuje jasné důkazy pro tvrzení o neobvykle vysoké míře vrozených vad u novorozenců v Iráku.“ Studie konstatuje, že byla prováděna na základě „světově uznávaných“ pravidel a že byla „extenzivně“ připomínkována mezinárodními experty.

Britský deník The Guardian nicméně podotýká, že je něco špatně. Výsledky závěrečné zprávy WHO se totiž dramaticky liší od předchozích stanovisek iráckého ministerstva zdravotnictví. Třeba BBC letos citovala experty ministerstva, podle nichž studie WHO zveřejní „usvědčující důkazy“ o vysokém výskytu vrozených vad v oblastech, v nichž v roce 2003 probíhaly boje. Totéž tehdy „potvrdila“ i WHO. Proč tedy finální zpráva Světové zdravotnické organizace najednou říká něco jiného?

Iráčtí lékaři už roky upozorňují na vysokou míru vrozených defektů u novorozenců, zatímco jiné, nezávislé studie mluví o dramatickém nárůstu úmrtnosti novorozenců, případů rakoviny a leukémie, to vše po americkém bombardování. Lékaři ve Fallúdži například hlásí „masivní bezprecedentní počty“ poškození srdce a nervových poruch – v průměru jde o třináctinásobek stavu známého v Evropě.

The Guardian cituje bývalého dlouholetého zaměstnance WHO, podle něhož je studie WHO „neuspokojivá“. „Ten dokument postrádá vědeckou kvalitu. Neprošel by připomínkami ani v těch nejhorších vědeckých žurnálech. Jedním z největších metodologických problémů je, že se ani nesnaží zkoumat data z iráckých nemocnic – to jsou přitom ale ty odpovídající klinické údaje dokumentující diagnózu,“ říká dr. Keith Bavistock z University of Eastern Finland. „Tato klinická hlášení na rozdíl od studie WHO ukazují na vyšší míru vrozených vad. Místo toho se ale WHO soustředí na rozhovory s matkami coby lidmi, kteří mají určit diagnózu. Většina z nich je ale traumatizována prostředím, ve kterém žijí, jejich vzpomínky nejsou spolehlivé a navíc nemají kvalifikaci k určení diagnózy.“

Na otázku, zda WHO opominula záznamy iráckých lékařů kvůli politickému nátlaku, Baverstock odpověděl: „Způsob, jakým byl celý dokument sestaven, je velmi podezřelý. Existují otazníky o zodpovědnosti USA a Británie, které jsou v tomto případě ve střetu zájmů už jen kvůli možným nárokům na odškodné, které by mohly být proti nim vzneseny, pokud by se prokázala spojitost mezi vrozenými vadami a bojovým nasazením ochuzeného uranu. USA a Británie v zásadě odmítají sdělit, kde ochuzený uran použili, což by ale mohlo více objasnit tuto korelaci.“

Keith Bavistock už se při práci pro WHO se cenzurou amerických a britských akcí setkal v roce 2001, kdy byly jeho studie „zamítnuty, i když vycházely z údajů ministerstva obrany o subjektech, které byly ochuzenému uranu vystaveny v rámci friendly fire, přičemž bylo jasně stanoveno, že jsou genotoxické.“ Baverstockovu vlastní studii pak WHO zablokovalo, protože se jim „nelíbily její závěry“. „Je alarmující, do jaké míry lze potlačovat vědecké principy kvůli politicky vyhovujícím závěrům.“

Odborný lékařský magazín Lancet dodává, že zpráva WHO není ani nijak odborně podložená, protože experti jmenovaní v záhlaví problému věnovali sotva hodinu a půl…

Christher Busby, vědecký šéf Evropského výboru pro radiační rizika, byl na webu RT ještě ostřejší a celou studii WHO označil za ostudu. V květnu 2011 před Výborem OSN pro lidská práva přednesl prvotní výsledky šetření mimořádně vysokých úrovní rakoviny, dětské úmrtnosti a odchylek v počtu narozených děvčat a chlapců ve Fallúdži. Už od poloviny 90. let existovalo mnoho neověřených zpráv o genetických důsledcích amerických uranových zbraní ve Fallúdži, ale nikdo tam neprováděl žádnou studii. „Shromáždili jsme nějaké peníze (4000 liber) a šli do toho. To, co jsme objevili, vyvolalo palcové titulky v The Daily Telegraphu, Le Monde i ve zbytku světa,“ popisuje Busby. Později s kolegy publikoval další dvě studie založené na údajích z místních nemocnic, jedna analyzovala 52 prvků z vlasů rodičů dětí s vrozenými vadami, další se pokusila vrozené anomálie spočítat a kategorizovat.

Strach ze zjištěných výsledků významně ztěžoval jejich publikaci. Prestižní lékařský magazín The Lancet studie vyhodil, aniž by je dal k oponentuře, časopis International Journal of Environment and Public Health se po zveřejnění první studie stal terčem silného nátlaku a druhou studii už raději nepřijal, The Lancet a další publikace posléze odmítly i třetí studii. „Nakonec ji vzal až Časopis islámské lékařské asociace (Journal of the Islamic Medical Association), ale teprve poté, co jsem se jich zeptal, co by Alláh řekl na jejich ustrašenost,“ popisuje Busby.

Podle něj bylo už od ledna 2011 jasné, že studie WHO nebude mít smysl, protože vycházela z dotazníků vyplňovaných rodiči dětí s vrozenými vadami. Ti ale nemají odborné znalosti k určení diagnóz, smrt dítěte při porodu připisují různým důvodům, které sami považují za případné, přičemž děti s hrůznými vadami typu kyklopského oka, jejichž fotografie lze najít na internetu, ve skutečnosti tvoří sice viditelnou, ale jen malou část vrozených poruch ve Fallúdži, protože většina jich je skrytých a týká srdce a dalších orgánů. Ve výsledku tak studie WHO stanovuje míru vrozených poruch na 23,6 procenta, zatímco Busbyho tým na základě údajů z nemocnic ve Fallúdži dospěl k číslu 147. Z 291 dětí, na něž se Busbyho studie v nemocnici zaměřila, jich 113 trpělo vrozenou srdeční vadou, 40 jich mělo vadu zažívacího ústrojí, devět vadu genitální a 44 vadu chromozomální – jen pár z nich mohly matky těchto dětí určit samy a správně.

alt

Busby v souvislosti s touto vědeckou hanbou připomíná dohodu z roku 1959, v níž se WHO zavázala, že nebude strkat nos do činnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nebude se zabývat výzkumem spojeným s radioaktivitou a radiací. Tato dohoda stále platí.        

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hrůznou fotogalerii dětí z Fallúdži najdete třeba tady.

Film Feurata Alaniho o Fallúdži „Lost Generation“:

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz