Literární vyhlídky (XXIII)



 

Effenberger plakátNadcházející týden nabídne množství zajímavých akcí spjatých s literaturou, včetně filmové a divadelní premiéry, které nezřídka připomínají významné osobnosti našich kulturních dějin – mj. Věru Jirousovou, Rudolfa Kopeckého, Vratislava Effenbergera nebo Jiřího Grušu. Za dveřmi už je také další ročník festivalu Den poezie (http://www.denpoezie.cz/). Na závěr jako obvykle několik (audio)knižních tipů.

 

 

 

 

POZVÁNKY

 

5. 11.

 

V 17 hodin uvedou Tobiáš Jirous a ilustrátor Matěj Lipavský v Knihovně Václava Havla titul s názvem Věra Jirousová: Tweety 1956–1963 (nakl. Labyrint). Kniha obsahuje kompletní přepis deníků básnířky a historičky umění Věry Jirousové (1944–2011), které si jako školačka žijící v Libni – tehdy dělnické periferii Prahy – psala od ledna 1956. Skrze nelítostně intimní a originální komentování světa, který kolem sebe mladá dívka viděla a cítila, poznáváme naši minulost symbolizovanou dobou tání z jiné perspektivy.

 

Od 18 hodin proběhne v Literární kavárně Řetězová slavnostní křest knihy Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století (nakl. Karolinum), kterou zde představí editor publikace Hanuš Nykl a její autoři Matouš Haicl, Ladislav Zemánek, Dana Pilátová a Jiří Šmejkal.

 

V 19 hodin proběhne v Knihovně Václava Havla v pořadí již třetí večer z cyklu Ztraceni v překladu, nesoucí tentokrát výmluvný podtitul „Bez redakce to nejde!“. Besedy zaměřené na vztah překladatel – redaktor – nakladatel se zúčastní Jan Zelenka, anglista a bývalý redaktor nakladatelství Odeon, Jitka Jindřišková, nordistka a redaktorka, Petr Eliáš, anglista a šéfredaktor nakladatelství Albatros, a Filip Tomáš, bohemista a nakladatel (Akropolis). Moderovat bude hispanistka, překladatelka a redaktorka v jedné osobě Anežka Charvátová.

 

Rovněž od 19 hodin nabídne Slovenský institut Praha setkání se zpěvačkou a skladatelkou Zuzanou Mikulcovou, literárním recenzentem a šéfredaktorem měsíčníku o literatuře Knižní revue Matúšem Mikšíkem a spisovatelkou Ivanou Gibovou. Role moderátora se ujme spisovatel, básník a slamer Tomáš Straka.

 

 

6. 11.

V 18 hodin se v sídle Libri prohibiti uskuteční křest knihy pamětí Rudolfa Kopeckého (1893–1981) s názvem Vzpomínky starého novináře. Na svých pamětech pracoval od počátku 60. let až do své smrti a jedná se o osm dílů čítajících dohromady na 2350 stran strojopisu, v nichž autor velmi čtivou formou popisuje dětství, mládí, studia, život v Rakousku-Uhersku, osobnosti, události, aféry první republiky, dále činnost v zahraničním vojsku za druhé světové války a konečně i různé aspekty poúnorového exilu, které ani v odborné literatuře nebyly detailně rozebrány. Knihu připravil k vydání PhDr. Martin Nekola, Ph.D., politolog a historik, který se specializuje na nedemokratické režimy a československý exil po únoru 1948.

 

Taktéž od 18 hodin nabídne Francouzský institut v Praze setkání a debatu s francouzským spisovatelem a scenáristou Franckem Thilliezem, úspěšným autorem detektivek, jehož výjimečné vyšetřovatelské duo – schizofrenní komisař Franck Sharko a komplikovaná a inteligentní Lucie Hebenelleová – si získalo přízeň čtenářů po celém světě. V češtině doposud vyšly jeho knihy Syndrom E, Smrtící DNA a v současné době vychází Atomka (překlad Jiří Žák, nakl. XYZ). Moderuje Jovanka Šotolová.

 

V 19 hodin se v Ústřední pobočce Městské knihovny v Praze uskuteční projekce snímku Vysockij. Aspoň, že jsem živ (2011, r. Petr Buslov), kterou uvede básníkův syn a scenárista filmu Nikita Vysockij. Snímek nabídne dramatický příběh inspirovaný skutečnými událostmi, který ukazuje pět dní života legendárního divadelního a filmového herce, řečníka a básníka Vladimíra Vysockého. Děj probíhá v létě 1979 během turné po Uzbekistánu, ve městě Buchara rok před předčasnou smrtí Vysockého. KGB v té době připravovala operaci na rázné ukončení kariéry národního oblíbence, ten však balancoval mezi životem a smrtí – došlo u něj k srdečnímu záchvatu a prožil klinickou smrt.

 

Rovněž od 19 hodin představí v pražském prostoru Display australská nakladatelka a spisovatelka Susan Hawthorne český překlad své knihy Bibliodiverzita: Manifest nezávislé nakladatelky (překlad Sylva Ficová, nakl. wo-men). V rámci uvedení publikace se bude hovořit o nakladatelské praxi nezávislých nakladatelů ve 21. století s představením domácích i zahraničních zkušeností. Dojde na mnohá témata z knihy – zodpovědný nakladatelský přístup, role a poslání malých vydavatelů v globálně řízené ekonomice, budoucnost fyzických knih, nutnost diverzity přístupů i hlasů nebo strategie přežití knihy v době digitalizace a kulturní unifikace. (Diskuse proběhne v angličtině.)

 

A v ostravském Domě umění se od 19 hodin bude konat autorské čtení a beseda s polským esejistou, spisovatelem a překladatelem Kunderova díla z francouzštiny do polštiny Markem Bieńczykem. Povídat se bude nejen o Milanu Kunderovi, ale také o současném polském výtvarném umění (Anna Szpryngerová) či o víně, o kterém autor napsal řadu fejetonů. Besedou provází překladatel a básník Michael Alexa, tlumočit bude Jiří Muryc.

 

Od 19.30 se v pražské kavárně Fra představí dvě tváře letošního ročníku akce s názvem Versschmuggel – německý spisovatel a spoluzakladatel i spoluředitel literárního domu Lettrétage v Berlíně Tom Bresemann a český básník a překladatel Jan Škrob. Versschmuggel je překladatelským seminářem pro básnířky a básníky a již tradiční součástí Poesifestivalu Berlin, jednoho z největších básnických festivalů v Evropě. Letošní ročník Versschmuggelu tvořila šestice česko-německých dvojic. Tom Bresemann a Jan Škrob jsou první z nich, která se představí v Praze. Večer uvede kurátor projektu Jonáš Hájek, moderovat bude Ondřej Buddeus.

 

 

7. 11.

V 16 hodin proběhne v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí v Praze křest poslední knihy Marty Davouze (Železné) Víkend s Miriam – ukázka ZDE – spojený se vzpomínkou na zesnulou autorku. Akce se koná za účasti rodiny a knihu pokřtí Ivana Chýlková. Na stránkách Literárních novin věnoval paní Martě přes časem svou vzpomínku i Petr Bílek – jeho text si můžete přečíst ZDE.

 

Na 18. hodinu přichystal pražský Dům čtení společné vystoupení trojice výrazných českých básníků a zároveň saxofonistů – na programu jsou autorská čtení Jana Štolby, Víta Janoty a Tomáše Míky i jejich oblíbené skladby, které zahrají na saxofon.

 

 

8. 11.

Ve čtvrtek vstoupí do běžné distribuce tuzemských kin dokumentární film s hranými prvky Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka, který věnoval režisér a scenárista David Jařab jedné z nejvýznamnějších postav českého surrealismu, básníkovi i teoretikovi Vratislavu Effenbergerovi (1923–1986). Třicet let uplynuvších od jeho smrti dovoluje podívat se na jeho tvorbu i osobní život s odstupem a dává i šanci ji vzhledem k novým kontextům docenit. Zároveň ještě stále žije řada nejbližších spolupracovníků a přátel Vratislava Effenbergera, kteří dokážou podat fundované svědectví o „realitě a poesii“ této neprávem opomíjené osobnosti.

 

Ve Stavovském divadle bude mít téhož večera premiéru inscenace Netrpělivost srdce – divadelní adaptace stejnojmenného románu významného rakouského prozaika a esejisty Stefana Zweiga, přeloženého Boženou Kosekovou, v režii Daniela Špinara. Jeho hrdina, poručík Anton Hofmiller (Radúz Mácha), je v ospalém městečku v předvečer 1. světové války pozván na slavnostní recepci do domu pána z Kekesfalvy, místní honorace. Na této večeři vyzve k tanci jeho dceru, aniž tuší, že Edita je na nohou zmrzačena a téměř neschopna chůze. Hofmiller z domu zbaběle uteče, ale hned na druhý den se pokusí tuto více trapnou než skandální epizodu napravit. Postupně se tak zaplétá do pasti svých „soucitných gest“, až v dívce vzbudí lásku...

 

Od 19 hodin proběhne v pražském Café Neustadt křest románu Pavly Horákové Teorie podivnosti (nakl. Argo). Jeho hrdinka i vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě. P. S. Rozhovor s Pavlou Horákovou chystáme do příštího Biblia!

 

V 19.30 bude v pražské Božské Lahvici uvedeno nové číslo měsíčníku pro světovou literaturu Plav s názvem „Dánskem Nedánskem“, které vás přesvědčí, že dánská literatura není jen Hans Christian Andersen a hygge. Pohádkový název odkazuje zároveň na určitý nesoulad mezi image státu blahobytu, kterou má Dánsko v cizině, a o poznání drsnější realitou, již mnohé z publikovaných ukázek odkrývají.

 

 

9. 11.

V 19 hodin proběhne v Knihovně Václava Havla večer nazvaný „Jiří Gruša – literát a politik“.

 

Sedm let po odchodu Jiřího Gruši (1938–2011) přineslo nové výzvy: sílící napětí ve společnosti ve vztahu ke globalizaci, a tedy i ke konceptu Evropské unie, nedůvěru k dosavadním představitelům a její cílené zneužití za pomoci nových médií. Obstojí Grušova vize Česka a Evropy, jak ji představoval jako středoevropský diplomat a spisovatel? Má v dnešní době místo jeho literární program realismu jako výběru z reality, zakotveného integritou tvůrce? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat spisovatelé Eda Kriseová, Karel Hvížďala a Jaromír Typlt a Grušův nástupce na místě velvyslance v Rakousku Jan Sechter. Texty Jiřího Gruši bude číst Josef Guruncz a Jaromír Typlt. Večerem bude provázet editor Díla Jiřího Gruši Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

 

Od 19.30 se v pražské kavárně Fra představí básnířka Olga Stehlíková. Po úvodních slovech Milana Děžinského a Dana Jedličky bude následovat autorčino čtení z její nové, v pořadí již třetí sbírky Vykřičník jak stožár (nakl. Perplex), o hudební doprovod se postará Tomáš Braun.

 

 

11. 11.

V 16.30 začne ve vestibulu stanice metra B „Křižíkova“ literární vycházka do Karlína a Žižkova, po níž bude následovat autorské čtení Alice Prajzentové, Josefa Straky, Víta Janoty, Tomáše Míky a Michaela O’Loughlina v hospodě U Slovanské lípy. Touto akcí odstartuje jubilejní 20. ročník festivalu Den poezie, věnovaný letos tématu „Nebát se...“ a konající se ve více než 50 českých městech a obcích od 11. do 25. listopadu 2018.

 

 

NOVÉ (AUDIO)KNIHY

Kniha čtrnácti esejů z pera australské spisovatelky a feministické nakladatelky Susan Hawthorne s názvem Bibliodiverzita a s podtitulem „Manifest nezávislé nakladatelky“ představuje nemainstreamový pohled na vydavatelskou praxi. Knihu vydalo v překladu Sylvy Ficové nakladatelství wo-men a na webu Literárních novin vám z ní nabízíme k přečtení celou první kapitolu (ZDE).

 

Pod názvem Zum Befehl, pane lajtnant (nakl. Argo) vychází kompozice z pamětí, deníků a korespondence českých vojáků v první světové válce, volně navazující na knihu Přišel befel od císaře pána (oba tituly přitom vycházejí z mnohadílného cyklu Polní pošta, vysílaného na stanici ČRo 3 – Vltava). Její autoři, spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková se spisovatelem a rozhlasovým redaktorem Jiřím Kamenem, tentokrát nesledují pouti jednotlivých účastníků válečného dění, nýbrž pomocí autentických textů líčí konkrétní oblasti života na frontě i v zázemí. Texty doprovázejí dobové snímky, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů.

 

Kniha s názvem Hacknutá čeština (nakl. Jan Melvil Publishing) přináší výběr toho nejlepšího, co Martin Kavka za deset let sesbíral v internetovém slovníku Čeština 2.0. Společně s lexikografem Michalem Škrabalem vybral více než 3 000 novotvarů, které jsou živelnými svědky naší doby. Ať už se týkají alkoholu, politiky, sexu či jakékoli jiné stránky života, všechny je spojuje láska k češtině a radost z její hravosti. V knize si také přečtete zpovědi osobností, pro něž je mateřština pracovním nástrojem i vášní: od břitkých postřehů bohemisty Jiřího Marvana po desatero nekorunovaného krále českého Twitteru Petra Kukala.

 

V nakladatelství Druhé město vyjde nová próza spisovatele Petra Stančíka s názvem Nulorožec, na které autor pracoval již před dvěma roky, kdy jsme s ním v Literárních novinách publikovali rozhovor (k přečtení ZDE). Inspektor Libor Lavabo v ní řeší zdánlivě snadný případ dvanácti upálených nosorožic. Do pátrání se však postupně zaplétá tajný deník J. W. Goetha, boj spikleneckých společností Neptunia versus Plutonia o vládu nad světem i šílená nadpraporčice Marhanová. Poselství skryté v sérii obrazů černého jezera od Jana Preislera přivede Lavaba až do nitra vyhaslé sopky Komorní hůrka. A právě tam se skrývá nečekané rozluštění celé záhady. Název Nulorožec se vztahuje nejen na rohy uřezávané nosorožcům pytláky, ale i na „vynulovanou“ podstatu doby, v níž už není místo pro svobodnou imaginaci. Ovládat masy ohlupované konzumem a masovými médii je totiž mnohem snadnější, než opanovat společnost „jedinečných jednorožců“.

 

Vydavatelství Bookmedia přichází s audioknihou (dostupnou jen v digitální podobě na Audiotéce), která se ani při nevelké délce nahrávky (2 hodiny 9 minut) nebude poslouchat lehce. Jedná se totiž o Dopisy Milady Horákové, které načetla Taťjana Medvecká. JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy ale také symbolem odporu proti režimu komunistické strany. Své dopisy napsala ve třech závěrečných dnech svého života 24. až 27. června 1950. Jsou opravdovým důkazem vnitřní síly této ženy a mají stále co říci, i když byly původně určeny hlavně rodině a nejbližším přátelům. Poslední ze svých dopisů napsala jen pouhé dvě hodiny před svou popravou a knižně byly vydány až po pádu komunismu, přestože ona sama požadovala jejich vydání ihned po své smrti.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Petr Nagy

medailonek-foto

Po studiích na Literární akademii v Praze (Tvůrčí psaní – Redakční práce) a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (Český jazyk a literatura) jsem pracoval v Národní knihovně ČR, od konce roku 2016 působím v Literárních novinách jako editor přílohy Biblio. O knihách jsem psal i pro Český rozhlas 3 – Vltava, Lidové noviny, Reflex, Aktualne.cz, iLiteraturu.cz, Hosta, Tvar aj.

 

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB