Literární vyhlídky (XIX)



Artwoodová přebalPo řadě velkých literárních veletrhů a festivalů přináší druhý říjnový týden jisté zklidnění, byť zajímavých literárních akcí se zvláště v Praze najde i tak víc než dost. Zapomenout nesmím ani na jubilejní 50. ročník Halasova Kunštátu. Z pětice doporučených knižních novinek si pak pozornost zaslouží především první česká vydání knih dvou oceňovaných autorek, Margaret Atwoodové a Světlany Alexijevičové.

 

 

POZVÁNKY

 

8. 10.

 

V Paláci knih Luxor na Václavském náměstí se bude od 16,30 konat křest knihy Ivy Pekárkové (*1963) Třísky (nakl. Mladá fronta) spojený s autorčinou autogramiádou. „Román o lásce s prvky investigativní reportáže“, vyprávějící milostný příběh tělesně postižené Češky a Pákistánce, pokřtí Vlasta March Brtníková, viceprezidentka Festivalu spisovatelů Praha, jehož byla letos Pekárková hostem.

 

V Knihovně Václava Havla se v 19 hodin představí izraelská spisovatelka Ajelet Gundar-Gošenová (*1982), jejíž román Probudit lvy – ukázka ZDE – právě vydalo v překladu Alžběty Glancové a Magdalény Křížové nakladatelství Garamond. O knize a jejím tématu – otázce migrace z pohledu Státu Izrael – budou s autorkou debatovat reportér České televize Jakub Szántó a překladatelka Magdalena Křížová, role moderátora se ujme Michael Žantovský.

 

 

9. 10.

V 11 hodin proběhne v Zrcadlové kapli Klementina slavnostní udělení ceny Knihovna roku, kterou v roce 2017 získala Knihovna městyse Křtiny. Další ocenění bude uděleno v kategorii informační počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, v níž loni obsadila první místo Krajská vědecká knihovna v Liberci.

 

Od 17 hodin se bude v Literární kavárně Knihkupectví Academia na Václavském náměstí konat křest knihy Evy Límanové (*1935) Chodí pešek okolo (nakl. Argo) – ukázka ZDE –, po němž bude následovat autogramiáda. Autorka – manželka letos zesnulého japanologa a překladatele Antonína Límana –, která debutovala již v roce 1960 sbírkou povídek Holka k smíchu a zahrála si ve filmech Křik či Zlatá reneta, emigrovala roku 1967 do Kanady a později se stala redaktorkou českého vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky.

 

Od 19,30 proběhne ve vinohradském Café Fra autorské čtení Lukáše Csicselyho (*1989) a Alžběty Stančákové (*1992). Absolvent FF UK (estetika a filmová věda) a FAMU (scenáristika a dramaturgie) debutoval v roce 2016 novelou Svátek a loni vydal prózu pro děti Předvečer svatého Mikuláše. Básnířka, prozaička a redaktorka časopisu Psí víno, která vystudovala na FF UK bohemistiku a nyní zde pokračuje ve studiu komparatistiky, debutovala v roce 2014 sbírkou Co s tím?, za kterou získala Cenu Jiřího Ortena.

 

Ve 20 hodin se na palubě (A)VOID Floating Gallery uskuteční „večer knižních debutů“, na kterém se představí česká básnířka Tereza Šustková (*1991) a slovenský spisovatel Radovan Potočár (*1993). Absolventka PedF UP v Olomouci (český jazyk a literatura s učitelstvím hudební výchovy), kde loni započala doktorské studium, obsadila roku 2016 první místo v Literární ceně Vladimíra Vokolka a věnuje se také divadlu. Knižně debutovala letos sbírkou Skrýše – recenzi čtěte ZDE. Absolvent Fakulty sociálních věd UK, který nyní studuje na FAMU, vydal letos na Slovensku jako svou prvotinu povídkový soubor Nádych.

 

 

10. 10.

V 17 hodin bude pražské Café Kampus v rámci další z cyklu Literárních střed Umělecké besedy hostit spisovatele Ivana Binara (*1942), který spolu s Jaroslavem Pelikánem a Václavem Daňkem nabídne autorské čtení ze svých krátkých povídek s hudbou.

 

 

11. 10.

Na Frankfurtském knižním veletrhu (10. až 14. října 2018) bude ve 14 hodin na stánku České republiky (hala 5.0, B 116) oficiálně zahájen Český rok kultury v Lipsku 2018/2019 (viz ZDE) za přítomnosti náměstkyně ministra kultury ČR Kateřiny Kalistové, ředitele knižního veletrhu v Lipsku Olivera Zilleho, ředitele Moravské zemské knihovny Brno Tomáše Kubíčka a koordinátora projektu hostující země České republiky Martina Krafla. V 15 hodin zde pak proběhne diskuse na téma „Dobré sousedské vztahy – čím může literatura přispět?“, které se zúčastní spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková, literární kritik Jörg Plath a moderátor Thomas Geiger.

 

V 18 hodin pokřtí v pražském Café Montmartre svou novou knihu Neotevřené dopisy (nakl. Argo) spisovatelka a publicistka Alice Horáčková (*1980), a to za účasti kytaristy Joe Karafiáta, houslistky HeléN a románové hrdinky Aleny T.

 

Od 19 hodin se bude ve Skautském institutu na Staromáku konat druhá z řady debat o literatuře a světě, moderovaná básníkem Janem Škrobem a věnovaná tentokrát období renesance. Právě zde nachází řadu svých inspiračních zdrojů básník Adam Borzič, který bude o těchto zdrojích a rozměrech, v nichž je renesance zajímavá a inspirativní pro naši současnost, diskutovat s historičkou umění Evou Skopalovou.

 

Rovněž v 19 hodin, ale v pražské Nové galerii (Balbínova 26), představí svůj debut s názvem Lipová alej (nakl. Martin Leschinger – FLÉTNA) Jan Leschinger. Autor v knize mapuje osudy několika generací volyňských Čechů, které na Východě zdaleka nečekal takový život, za jakým se na území dnešní Ukrajiny v polovině 19. století vydali.

 

 

12. 10.

V 18 hodin bude táborská Jednota svědkem křtu knihy Hanuše Badera s názvem Přežil jsem to (nakl. XYZ). Autor byl v listopadu 1942 poslán transportem z Pacova do Terezína, prošel osvětimským koncentračním táborem, odkud byl později převezen na nucené práce do Schwarzheide. Na konci války byl deportován do Bergen-Belsenu, kde byl na pokraji smrti osvobozen britskou armádou. Křtu knihy a následné diskuze se zúčastní autorův syn Stefan Bader.

 

13. 10.

V sobotu se koná jubilejní 50. ročník Halasova Kunštátu, které nabídne vzpomínkové setkání na kunštátském hřbitově s projevem básnířky a literární kritičky Olgy Stehlíkové (16,00), literární setkání s finalisty Literární soutěže Františka Halase v kulturním domě (17,00) a v rámci slavnostního večera tamtéž (19,00) verše J. Seiferta, O. Mikuláška, J. Skácela, F. Halase, J. Halase, L. Kundery, K. Bochořáka, F. Hrubína a dalších v podání Jany Strykové a Františka Derflera a s hudebním doprovodem. Součástí večera bude vyhodnocení 46. ročníku Literární soutěže Františka Halase spojené s uvedením básnické prvotiny Hluchá místa loňské laureátky Hany Richterové.

 

14. 10.

V rámci koncertu Jana Buriana, který se uskuteční od 20 hodin v divadle Archa, bude představena jeho nová kniha Polemiky, pocty, provokace (ze světa písní) (nakl. Galén), věnovaná významným písničkářům. Pamětníci si díky autorovi zavzpomínají, těm ostatním pak může kniha posloužit jako návod, koho stojí za to si i v dnešní době poslechnout.

 

 

NOVÉ KNIHY

Nakladatelství Volvox Globator pokračuje druhým svazkem ve vydávání třídílných pamětí amerického spisovatele a novináře Marka Twaina (1835–1910), které mohly na přání autora vyjít až sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let a který do češtiny přeložil Roman Tadič. Ukázku z knihy nazvané prostě Autobiografie II naleznete ZDE.

 

V novém českém překladu Martina Pokorného vychází v nakladatelství Odeon (edice Knihovna klasiků) Láska posledního magnáta od amerického romanopisce, povídkáře a scenáristy Francise Scotta Fitzgeralda (1896–1940). Děj prózy, která se měla stát pomyslným vyvrcholením autorova díla, ale zůstala nedokončena a vyšla posmrtně v roce 1941 pod názvem Poslední magnát (česky poprvé roku 1979 společně s Velkým Gastbym v překladu Lubomíra Dorůžky), se odehrává ve 30. letech 20. století v Hollywoodu, kde se mladičký hrdina vypracuje z pozice řadového scenáristy až na hlavního producenta, jenže se ze svého úspěchu dlouho netěší. Ukázku z knihy naleznete ZDE.

 

Nakladatelství Argo vydává v překladu Petra Pálenského historický román Margaret Atwoodové (*1939) Alias Grace z roku 1996, odehrávající se v první polovině 19. století a založený na skutečných událostech – vraždách Thomase Kinneara a Nancy Montgomeryové, z nichž byla obviněna mladičká služebná Grace Marksová a sluha James McDermott. Za mladou Grace, trpící ztrátou paměti, přijíždí do věznice po deseti letech mladý psychiatr Simon Jordan, aby se v ní pokusil vzkřísit pohřbené vzpomínky a zjistil, jestli zločin skutečně spáchala. Během dlouhých rozhovorů hledá cestu do její paměti skrz sny a dotazy na dětství strávené v Irsku, odkud se celá rodina přesunula do Kanady za lepším životem. Přes původně čistě profesionální zájem o Gracin případ se postupně zaplétá do jejího příběhu.

 

V překladu Josefa Moníka vydalo nakladatelství Prostor román Daleko v srdci amerického spisovatele Marka Slouky (*1958), který byl hostem letošního ročníku Festivalu spisovatelů Praha. Autor – syn českých rodičů, kteří po únorovém puči odešli do Spojených států – ve své knize skládá kousek po kousku spletitou a často neveselou mozaiku vlastního života. Centrálním bodem memoárů se stává jeho matka, která byla po dlouhou dobu nejdůležitější osobou jeho života. Jak stárnul, jeho vztah k ní se proměňoval a tuto ambivalenci, toto přelévání mezi láskou a nenávistí, autor zachycuje ve svých vzpomínkách. Slouka ve svém románu pravdivě, přesto však citlivě zaznamenal křehkost vztahu mezi matkou a jejím synem, nesnáze dospívání a často složitý život emigrantů v cizí zemi.

 

Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává v překladu Libora Dvořáka již pátou knihu běloruské spisovatelky, novinářky a laureátky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové (*1948). Uvedením Posledních svědků s podtitulem „Sólo pro dětský hlas“ završuje nakladatel vydání pěti svazků, které autorka považuje za své kompletní životní dílo. Jedná se, stejně jako v ostatních jejích knihách, o svazek sestavený ze stovek rozhovorů, jež Alexijevičová vedla s účastníky dějinných událostí – převážně s válečnými sirotky, kteří přežili vyvražďování běloruského obyvatelstva německými zvláštními komandy během druhé světové války.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 08 Říjen 2018 11:23 )  

Petr Nagy

medailonek-foto

Po studiích na Literární akademii v Praze (Tvůrčí psaní – Redakční práce) a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (Český jazyk a literatura) jsem pracoval v Národní knihovně ČR, od konce roku 2016 působím v Literárních novinách jako editor přílohy Biblio. O knihách jsem psal i pro Český rozhlas 3 – Vltava, Lidové noviny, Reflex, Aktualne.cz, iLiteraturu.cz, Hosta, Tvar aj.

 

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB