Jak si ODS vymyslela levici čili Tvrdě do minulosti



 

odsObčanská demokratická strana se vzdaluje od hranic nebytí. Jejich překročení přitom předvídali i někdejší čelní členové. Leč trend je nastolen, zdá se, nakonec jiný. Přisvědčují tomu též dvoje poslední volby. Ačkoliv se v rámci objektivity sluší podotknout, že poslední hlasování o komunálu (jinak řečeno, volby druhého řádu) nemusejí mít s celostátní sociální atmosférou tolik společného. Nicméně pokud by existovaly pochybnosti o obecních volbách, senátní hlasování je evidentním odkazem na éru, kdy byla horní komora pevnou oporou ODS. Platformou, ze které vzešel korupcí futrovaný premiér Topolánek (viz osud jeho intima Marka „Bormana“ Dalíka) a jejíž předsednictví, po němž nyní po letech znovu natahují „modří“ ruku, se bralo jako výhodný předstupeň Pražského hradu. Dnes protiváha…

 

 

Když už se díváme do onoho Klausova „zpětného zrcátka“, je patrné, že mnohaletý pobyt v opozici občanským demokratům prospěl. Sáhla si až na dno a přidal se i milosrdný čas. K uzoufání rychle zapomínajícím voličům se rozmlžily vzpomínky na polomafiánské politické praktiky ODS, jejichž základy položili funkcionáři původně naklonění režimu KSČ (Tlustý, Langer a spol.). Což podotýkám i proto, že zlatokopecká éra postkomunistických kariéristů v ODS je nenávratně pryč. Změnila formu a posunula se jinam.

 

S trochou fantazie k majiteli ANO, jenž býval členem Strany a spolupracovníkem ekonomické rozvědky. Po předání moci „kůlem v plotě“ voličem nové „státostrany“, ODS. Podnikatelem, jenž si pořádně nakořistil v atmosféře, kdy se nerozlišovaly peníze čisté a špinavé. Kdy neměli být schopní, aktivní lidé, kteří „dávají ostatním, neúspěšným práci“, takzvaně obtěžováni dohledem státu. Ostatně: neagitují i stávající „ódées“ tímtéž diskutabilním ideálem? Nejspíš „zapomněla“ kolik lidí to stálo život, kolik miliard se vypařilo do daňových rájů.

 

Před státem kolovrátkově „varuje“ také nestor polistopadové politické vědy (mám ho podepsaného na diplomu) i nevýrazný politik v jedné osobě – Petr Fiala. Obratný profesorský byrokrat, jenž krůček po krůčku obnovuje marginalizovanou strukturu. Skrze drobnou „masarykovskou“ práci (začal se mimochodem rétoricky vztahovat k levičáky Masarykem a Benešem založené 1. republice!) nebo „goebbelsovsky“ stokrát opakovanými nepravdami.

 

Aby mu restaurace občanské demokracie běžela co nejrychleji, musel si totiž, jako dejme tomu Babiš s Okamurou, vymyslet veřejného nepřítele. Strašit. K čemuž recykloval rétoriku předsednického předchůdce a kolegy profesora, čili „Doleva, nebo s Fialou“. (Ostatně si už také stihl po sobě pojmenovat think-tank, a občas dokonce podprahově odkazovat na „báječná léta s Klausem“, kdy nám slibovali skokové srovnání s ekonomikou Německa.)

 

Ovšem neodbíhejme. Kdože je ten nepřítel demokracie, škůdce, jemuž se může postavit jediná roduvěrná pravicová strana? „Polokomunistická vláda“ vedená „levicovým“ ANO 2011. Ach bože! Jde o směs propagandistických tezí. Absurdních lží, co vyškrabují poslední zbytky resentimentu za mocí staré ódéesky z Jánského vršku či za ní zneužívaného (primitivního) antikomunismu.

 

Prvořadě se nicméně předstírá, že ANO, co si připíjí krymským šampaňským, stojí nalevo. Jako by bylo filokomunistické. Jenže tady je to ODS, kdo nás opíjí koblihou. Její konkurent není ani hnutí, ani levice. Představuje klasickou stranu velkokapitálu, majetek holdingu Agrofert. Pozdní výhonek polistopadové demokratizace skrze vypočítavou hurápravici. Proč asi Babiš při sestavování vlády nejrazantněji nadbíhal „fialovcům“? Má k nim hodnotově nejblíže, ovšem oni se oprávněně polekali jeho predátorství, s nímž „nepřátelsky převzal“ voliče koaliční ČSSD.

 

Takže jim nezbývá, než se znovu poučit z minulosti tvrdé pravice. Jistí pravicoví konzervativci dnes zkoušejí vyložit dějiny tak, aby se za každou cenu zapomnělo na jejich nejvážnější hříchy. Neštítí se ani absurdna, že nacisté – dávnými konzervativci nezřídka proti levici podporovaní – byli vlastně levicovým proudem.

 

Sám strašit nechci. Uvádím to pro ilustraci stávající „mravopočestné“ politiky ODS, jejíž významný představitel kdysi opakovaně obhajoval tezi, že fašismus vzešel ze sociální demokracie. Měl to, jak řekl, ze svého studia politických dějin. Tak tvrdě do minulosti ale Fialovi „modří“ snad nepůjdou.

 

Komentář je rozšířením a aktualizací textu psaného pro HaNo.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 14 Listopad 2018 12:58 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB