Národní čítanka Bedřicha Kočího stoletá (2/2)



Národní výřez čítankaV Národní čítance, v tomto literárním médiu nedávno připomenuté, jsme četli také esej Národní vzdělání. Nad jiné známá a historií vysoce ceněná individualita – František Drtina přece – ve svém textu již tehdy předjímá, že "vzdělání opřené o nepředpojaté vědecké zkoumání všeho jsoucna s jeho velkými tajemstvími nemá však býti jen majetkem privilegovaných vrstev společnosti, nýbrž jako světlo sluneční ozařuje všechny tvory, všude probouzí život, tak i světlo rozumového osvícení a teplo vyvěrající ze zdrojů krásna a dobra, teplo ušlechtilosti mravní má pronikati všude".

 

Čtěte PRVNÍ ČÁST: Národní čítanka stoletá (1/2)

 

Univerzitní profesor František Drtina v historicko-bibliofilském klenotu z roku 1918 (publikuje v něm též pojednání Česká universita a k tomu ještě Kulturní poslání českého národa) vedle dalšího podotýká, že „pravé vzdělání znamená nejen osvícení rozumu, nýbrž především zvroucnění srdce a zušlechtění vůle každého jednotlivce, jenž si mnohem více uvědomuje svůj poměr k společenskému celku i nabývá pro celý život významného poučení o tom, že jednotlivec jenNárodní čítanka ve společnosti, se společností a pro společnost stává se skutečným plnoprávným zdatným jednotlivcem“.

 

A kdo by s Františkem Drtinou nesouhlasil, když Národní čítanku ozdobil ještě jiným stylistickým efektem: "A jen národ, složený ze vzdělaných jednotlivců, může plniti své poslání a zaujmouti důstojné místo ve velebném pantheonu lidstva vůbec." Třebas si neodpustí tón moralizující: "A poslání to má uzráti v demokratizaci národního vzdělání. V českém národě má zvítěziti vědomí sociální solidarity, vzájemné poruzumění, pravé demokratické cítění, má zapustiti mocné kořeny společenská snášenlivost a úcta k poctivému přesvědčení. (...) A ve státě demokratickém na dráze vzdělanosti každému jednotlivci má býti zjednávána možnost vzdělati se a umožňován výběr nejschopnějších a nejnadanějších, kteří by dovedli vésti národ na dráze pokroku a mravního zušlechtění."

 

Nazvali jsme Národní čítanku historicko-bibliofilským klenotem. Na tomto místě řekněme „klenotem národním“. Jenom z obsahu...

 

Jak slovanský národ povstal (univ. prof. Lubor Niederle); Národní přísaha (univ. docent Vlastimil Kybal); Praha v dějinách národních (Václav Vojtíšek); Několik čísel o národě československém a jeho zemích (Augustin Žalud); České národní hospodářství (J. Matys); Národnostní povaha průmyslového a obchodního podnikání (J. Matys); O sebeurčení národů (univ. prof. Jaroslav Kallab); Národní rada česká a naše obranné organisace (Augustin Seifert); Jsme národ Komenského (T. G. Masaryk); Národ a škola (Jan Šafránek); Národní škola a český stát (Cyril Merhout); Péče o tělo a zájem národa (univ. prof. Edvard Babák); Jazyk a národ (Václav Flajšhans); Národní otázka o české literatuře (Karel Hikl); Národní divadlo (Fr. V. Krejčí); Právo malého národa na existenci (univ. prof. Fr. Krejčí) a O malém národě (univ. prof. Fr. Mareš).

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 03 Červen 2018 10:12 )  

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB