Domov Toni Morrisonové,

Morrisonová výřez přebalověnčené Nobelovkou a Pulitzerovou cenou

 

 


Pět let uplynulo od českého vydání románu Domov, zrozeného v literární dílně Toni Morrisonové, prozatérky a esejistky, jíž rodným teritoriem je východoamerické Ohio (*1931).

 

Morrisonová, vlastním jménem Chloe Anthony Woffordová, debutovala prózou Nejmodřejší oči (1983), později vydanou pod názvem Velmi modré oči (1995), a že jí byla přiznána Pulitzerova cena (1988)  za prózu Milovaná a po dalších pěti letech jako vůbec první Afroameričance dokonce udělena Morrisonová přebalNobelova cena za literaturu, to už je dostatečný důvod k tomu, abychom o autorce, jakož i o zatím posledním českém překladu jejího díla popsali něco digitálního prostoru.

 

Co ovšem nesmíme přehlédnout, je skutečnost, že Domov (Praha: Euromedia Group, k.s. - Odeon, 2013) není prvním překladem, který dal Morrisonovou poznat českým čtenářům. Vždyť v našich knihkupectvích byly k sehnání už prózy Jazz (1995), Ráj (2001), Láska (2005) iMilosrdenství (2010).

 

Anglický originál Home vydaný v Londýně roku 2012 přeložila do češtiny Zuzana Mayerová, přičemž k překladu doslov napsala Jana Šrámková. Z překladatelské tvorby Zuzany Mayerové (a v tomto konkrétním případě i kolektivu) nelze nepovšimnout si antologie černošských autorůMasky a tváře černé Ameriky (Odeon, 1985)

 

"Tebe zajímaj psí zápasy?" zeptal se Sumec. Zdálo se, že vyrušení uvítal. "Spíš zápasy lidí, který proti sobě štvali jako psy."

Ozval se jiný z mužů. "Tys neviděl toho kluka, co tu tehdá běžel s brekem? Jak se jmenoval? Andrewe, vzpomeneš si na jeho jméno?"

"Jerome," odpověděl Andrew. "Jako můj brácha. Proto si to pamatuju."

"Jasně, to byl von. Jerome," odpověděl Andrew. "Jako můj brácha. Proto si to pamatuju."

"Jasně, to byl von. Jerome." Sumec se plácl do kolena. "Říkal, že ho s tátou přivezli z Alabamy. Oba svázaný. A donutili je, aby spolu zápasili. S nožema."

"S vyskakovacíma nožema." Salem si odplivl přes zábradlí. "Prej je nutili bojovat, dokud bude jeden z nich naživu."

"Cože?" Frank ucítil, jak se mu stahuje hrdlo.

"Jo jo. Jeden z nich musel umřít, jinak by umřeli voba. A ty vokolo uzavírali sázky, kterej z nich to bude." Salem se zamračil a poposedl si na židli.

"Ten kluk povídal, že se navzájem trochu pořezali - jen tak, aby trochu tekla krev. Jenže voni jim řekli, že nechaj odejít jedině toho, kterej boj přežije. Prostě jeden musel toho druhýho zabít." Andrew potřásl hlavou.

Muži se jeden přes druhého rozhovořili o tom, co o té záležitosti věděli, a přidávali pocity a postřehy.

"Psí zápasy už jim nestačily. Udělali si psy z lidí."

"Dovedeš si to představit? Kluk proti vlastnímu tátovi?"

"Prej mu řek: "Nemůžu to udělat, tati.""

"A jeho táta řek: "Musíš.""

"Ďábelský rozhodování. Ať uděláš, co chceš, vobě cesty vedou do pekla."

"Nakonec, když kluk pořád nechtěl, mu táta povídá: "Poslechni mě, synku, naposledy v životě. Udělej to." A on prej řek svýmu tátovi: "Nemůžu tě zabít." Jenže mezitím ty chlapi kolem byli čím dál opilejší a vzteklejší, jako by je úplně posed ámok, a řvali na ně: "Dost štěkání a do sebe, kruci! Chceme vidět boj!""

"No a?" Frank ztěžka oddechoval.

"Co myslíš? Udělal to."

 

Tak je to. Krutý život afroamerického obyvatelstva v drsných reáliích společenského prostředí tam na Jihu obrazí kniha Domov bez zkreslení: ani nezveličeně, ani nepřikrášleně. K vytvoření nadčasového literárního svědectví využila Morrisonová veledokonalé povšechní znalosti života-předlohy.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB