Co v životopisech nenajdete

Šimon BaarBřezen se každoročně stával měsícem, kdy média věnovala mnoho místa knihám (dnes přiměřeně významu též internetu) a literárním autorům. Čtenářům nebyl a není neznámý klenečský rodák J. Š. Baar, jehož velkým přítelem byl už od dětství Jindřich Jindřich. Z dopisu, který Baar poslal pozdějšímu velikánu mezi komponisty, interprety a sběrateli lidových písní, poznáváme Baarův vztah k hudbě.

V Klenčí před Lesy 9. 2. 1922

 

 

 

Drahý příteli,

sedím doma u kamen a vzpomínám si na ty krásné chvíle a silné dojmy, které jsem včera u Tebe zažil. Hledal jsem ve své tvorbě, kterou z knih mohl bych dáti jako památku na ten večer – pro nezapomenutelný – paní Kreslové. Rozhodl jsem se pro sbírku povídek Ptáci, protože je v nich i povídka Slavík. Buď tak laskav a příležitostně jí tu knihu odevzdej s mým uctivým poručením a ještě uctivějším díkem.

Vaše umění má jednu výhodu před naším, a to je jeho bezprostřednost, řekl bych, že je to umění absolutní, ryzí, nejčistější a nejsilnější. Ale jednu nevýhodu má to vaše umění, že je osobní, tj. že se nerozlučně spojuje s umělcem, zpěvákem nebo muzikantem, kdežto u nás je osobnost autora ve stínu, ve tmě, čtenář si na něho ani nevzpomene …

To všechno jsem pochopil, když jsem seděl na svém proutěném křesle a nejen poslouchal, ale i díval se, jak si v první řadě umění podmaňuje vás a jak z vás přeskakuje na posluchače, podmaňuje si je a strhuje k osobnímu kultu. V takové chvíli byl by člověk opravdu schopen činů až nepříčetných, nosit zpěváka na rukou, táhnout ho ve voze jako kůň, zahrnout ho květinami a šperky, ztratil hlavu a rozum a podlehnout jen a jen citu. To je silné kouzlo vašich úspěchů, jež s vámi stojí a padá.

Já jsem tam u tebe také ztratil hlavu, nechal jsem tam ležet na stole Erbenovy pohádky ze Světovky, vyměnil jsem si tam hůl, zapomněl jsem jít k řezbáři Hůrkovi, ba bůh sám ví, co všechno jsem tropil. Tak rád bych šel na nádraží sám a sám, díval se na sníh a na hvězdy, vzdychal, že je život přece jen krásný, i když víme, že sníh roztaje …

Buď zdráv, Jindřichu, zdráv a šťasten jako člověk i jako umělec! Za vše Ti ještě jednou děkuje

Tvůj Jindřich

Četné regiony pro svůj svéráz přemnohá desetiletí slují přívlastkem "zpěvný". Folkloristické písemnictví přívlastek předává generacím a ty zas věkům dotvářejícím tradice. Národní kultura o ně opírá svoji nekonečnou svébytnost.

Miroslav Vejlupek (Čerchovský)

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB