Nové příběhy literatury (2)

Email Tisk PDF

prácheňské rezonance web2018. Literárnímu webu Chůdové kořeny (http://www.v-art.cz/mvc/index.html) je osmnáct. (vlevo web Prácheňské rezonance a Chůdové kořeny)

 

 

 

Křtiny měl jen pár týdnů poté, kdy do redakce valem přibývalo korespondence Arnošta Goldflama a Theofila Halamy a Milana Charousta, také Antonína Hořavy a Zdeňka Janíka, což teprve Víta Janoty a Emmy Jarošové!, Ivana Klímy též, a k tomu více a více pošty od Jiřího Klobouka, Františka Listopada, Věroslava Merty..., přece i od Ondřeje Neffa, Zdeňka Peroutky... Považte, na dvě stě jich bylo a poslali do bývalé vlasti literární vzkazy z Kalifornie, Kanady, Austrálie, Německa, Francie, nastojte z Jihoafrické republiky...

 

A vedle exulantů neméně solitérů ze všech spisovatelských proudů tuzemských.

 

Nu, podobné literární platformy v republice roku 2000 nebylo.

 

Nicméně ve Velkém Poříčí má kulturní referent Poděsín poctivě spočítáno, kolik vajec snesly v kurníku slepice, a potom už jen, kolik přibylo řvounů u vývěsní skříňky, kde vyvěšeny tištěné Chůdové kořeny. "Toto musí pryč! Tohle taky!...Tohle zakazuju!" diriguje dav předseda kulturní komise Pankrác Poděsín, takto mezi místními nejvášnivější čtenář měsíčníku Zezadu.

 

Ovšem když si duchovní kápo velkopoříčských nedávno přečetlo v Chůdových kořenech prózu Literární kapitoly z biologie politického režimu, to už se teprve propadlo k symptomu umanuté vztahovačnosti. Ostatně jak se to v Čechách pravidelně stává těm nejsebestřednějším: "Vždyť je to o mě! O mě! Ježíšikriste o mě..."

 

Z let adolescenta Pankrác Poděsín věděl, kde leží Lnáře a kde je tam léčebna. Tím snazší bylo jeho rozhodování teď. Jel.

 

Do Poříčína - ke hřbitovu - na farní úřad - jel.

 

Dveře do ordinace psychiatra Svištína div nevylomil. "Je tady?! Je tady ten pisálek?! Musíš ho zavřít, Pájo! Okamžitě zavřít! Je to b-l-á-z-e-n! Pájo, musíš poslechnout - zvolil lid! Víš, co to je LID?! Zítra si to sem přijdu zkontrolovat a běda ti, jestli tu nebude ten pisálek přivázanej za nohy i za ruce. V takovým případě bych tě zbonzoval, žes práskač!"

 

"O nic větší než ty placenej donašeč!" vychrstl MUDr. Svištín do Poděsínova obličeje.

 

- - - Toho dne byla Květoslava Poděsínová velmi neklidná. Musí, musí zavolat starostovi na Obecní úřad.

 

"Dobrý večer. Tady Poděsínová. Manžel ještě nepřišel domů. Pořád je v práci?"

 

"Není. Nedělejte si starosti. Oni si ho tam nechali."

 

"Kde tam?"

 

"V blázinci."

 

"Uff. Jak se mi ulééévilo! Obávala jsem se, že se mu něco přihodilo," oddechla si  Poděsínová a hned nato se s chutí začetla - do prózy Literární kapitoly z biologie politického režimu.

 

"Propánajána, vždyť je to o mě!!" zhrozila se pak sotva na druhé stránce. Ale nebylo vedle ní nikoho, kdo by ji poučil.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB