Knihy jubilantky (14). Jindřich Š. Baar: Hanče

Email Tisk PDF

Baar přebalCelé století uplynulo od doby, kdy Baarovu novelu Hanče mohli čtenáři číst vůbec poprvé. Přičinil se o to Václav Kotrba junior, když jeho Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba přála katolické literatuře, a tak v roce 1917 došlo v edici Ludmila i na Hanči, kterou doba měla za román.

 

 

Jelikož je próza napsána perem Baarovým, nepřekvapí, že literární postavy si prožívají své všední i osudové příběhy v podčeskolesé enklávě vymezené  lokalitami Trhanov, Postřekov, Klenčí pod Čerchovem a Kout na Šumavě. Jsme na vážkách, zda se dát přesvědčit o účelové a banální literární konstrukci vztahu milostného trojúhelníku Hanče Kubínová (prostinká venkovská krasavice) - Ondřej Švejda (syn postřekovského rychtáře) - zámecký písař Schraubeck, či naopak přikývnout  psychologickému dramatu s historickými reáliemi v pozadí.

Žárlivý Ondřej spoutá a roubíkem "přidusí" milostnými spády poblázněného zámeckého písaře Schraubecka. a to tak důkladně, že písař málem přijde o život. Ondřeje Švejdu stihne odplata velmi záhy - vrchnost jej odvleče na vojnu, kde je junák povolán do pluku kyrysníků. Sám prozaik Jindřich Š. Baar se dbale drží věrohodných historických faktů, přičemž své obdivovatele přivádí do děje, který se počíná odvíjet v létě 1808. Tehdy je panství od Trhanova po Kout majetkem hraběte Jana ze Stadionu, o kterém se spisovatel rozvádí: "Jeho Excelence Jan Filip Karel hrabě ze Stadionu-Warthausenu se stal po Coblenzovi všemohoucím dvorským a státním kancléřem vídeňského dvora, stál v zenitu své moci a slávy, jeho jméno jako věhlasného státníka znělo celou Evropou. Ve Stockholmu, Berlíně, Petrohradě, Londýně, všude, kde v minulých letech dlel jako vyslanec, vystupoval také jako zapřisáhlý nepřítel Napoleonův. Jenom jeho zásluhou utvořila se koalice proti Francii."

Naproti tomu Ondřej Švejda je Napoleonovými kyrysníky zabit. Stane se tak v Řezně 23. dubna 1809, kterýžto střet na život a na smrt si dějiny pamatují dodnes a na den přesně.

Než však k zmíněné vražedné řeži dojde, my se vraťme na Chodsko, kde se odehraje mnohé: a vždycky kolem sličné Hany. Nejprve dosáhne obročný Schraubeck toho, že Hanče odejde na trhanovský zámek a domů se nevrátí: zůstane v zámku ve službě a Schraubeckovi povije nemanželské potomstvo. Nato se provdá za panského kočího, z kterého Schraubeck učinil postřekovského starostu a když má starosta povinnosti mimo stavení, obročný si Hanči snadno vyhledá. Nato se hne v někdy počestné selce svědomí a prožene Schraubecka; rozhodnuta zatít do něj sekeru. Obročný, ten je ovšem rychlejší.

Klenečský rodák Baar by nebyl vyhraněně katolickým spisovatelem, kdyby novela nevyústila v obrácení neřestnice na očistnou cestu a kdyby nedostala šanci smířit se s Bohem. Toho Hanče ovšemže využije.

Číst prózu Hanče po celém jednom století je zážitkem. Nazřeli jsme ji jako umělecké dílo, jehož předmětem ve skutečnosti je konflikt prostoty s mocí a bohatstvím. 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).



Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB