Řekou úsvitu k vysokým břehům

Email Tisk PDF

 

Ctibor Vladimir foto fb CtiborVladimír Stibor(na snímku) básník chodívá často k vodám a není proto překvapením, že také Vladimír Stibor editor neminul Řeku úsvitu, jak pojmenoval letošní almanach, už jeden z četných, jím uspořádaných. (Hradec Králové: Milan Hodek, červen 2017)

 

 

Dlouhá řada publikujících jde do desítek, nám Řeka úsvitu vnukla otázku, jaká asi bude česká poezie za takových dvacet, pětadvacet let. Ve Stiborově almanachu jsme se záměrně pozdrželi na stránkách, z kterých se o básnický výraz pokoušejí dnes dvaceti a více a také třiceti a víceletí.

Tož tedy věz, milý čtenáři, že z těch mladších tě natotata rozčaruje Jan Dvořáček banální Květnovou, Postavou neumělou. Co horšího, Lucie Ottová z Nymburka neumí jinak, než vyhubit svůj talent sadou žiletek (Noční saxofon) a břitvou (Břitva). Na lep neradno skočit Lence Pešlové z Prahy Ta pro změnu ctibor přebalnatřikrát konstruuje něco veršů udivujících tím, že v almanachu vůbec jsou.

V případě Víta Procházky, kterého si dobře pamatujeme z minulého Stiborova sborníku, nejde o pouhé pokusy či o laciný příslib. Jde už o básníka. Procházka přispěl třemi skutečnými básněmi a bude na literární historii, aby objevila roky a místa básníkových začátků, jakož i specifických okolností tvorby individualistovy. Nebo snad ne...? S Anou: "Chodím s Anou / svátostnou / kaštanově plavou // S touto chodím Anou / - / modrooce poďobanou //  Beru si ji stranou / kleju-li: "Na shledanou." / V jádru říct chci / říkám: / "Pojď se mnou. A navždy. Alou!" // Chodím s Anou / "Noci, hoříš. Tmy ti planou." / "Já vím. Modli se, ať nepřestanou." Oranžová: "Do ran štípni pomeranče. / Pak kůru sfoukni od dužin. / Slunci svěř západ, Marokánče, / jak lásce hoři ostružin." Orheiul Vechi: "Orheiul Vechi / klášter a pod ním skála / z ní vyprchává // Orheiul Vechi / kaple a pod ní srázem / štvou svaté na zem // Orheiul Vechi / klášter a vater zdrávas / zlu zazlívalas."

Ale! S dalekým odstupem za Procházkou Tomáš Přidal předvedl, jak to dopadá, když je uměleckost suplována minimální srozumitelností a marnými pokusy o problematický efekt (Hlubina, Řeč ryb, Skrývání), zatímco nedostatku vkusu jsme si všimli u Radany Šatánkové (Osmý den v zakázaném území).

Žel, taková Markéta Řeřichová, nechť nám odpustí, ta je v almanachu dokonce jenom do počtu.

Poměrně kultivovaně si zkusil erotickou notu Jiří Břešťák z Veselí nad Lužnicí (Prospívat rodině) a vydařené také jsou milostné básně Ivy Černošové - Ráno bez tebe a zejména pak Jitřní zpěv.

Ale také další si zkusili, jak obtížné to jenom je - prostě šplhat na piedestal a nespadnout již do mělčin. Prostě státi se poetou a zůstat poetou.

Almanach Řekou úsvitu ilustrovala opět Alena Stiborová.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 30 Červenec 2017 07:01 )  

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB