Vzkazy z nadčasu

Email Tisk PDF

zbojník ilustraceJeště sedmnácté a osmnácté století poslalo do povědomí české, zejména venkovské veřejnosti takové osobnostní zjevy, jakými byli Martin Kovář Javorovský ze Stříteže nad Bečvou, Václav Tisovský z Brňova na Vsetínsku, Ondráš (Ondřej Fuciman) z Janovic ve Slezsku, jeho druh a vrah v jedné osobě Jiří Jurášek, a dále Mikuláš Krampoťák z Liptáku a s ním Matěj Ondra z Leskovce.

 

 

 

Nebo třeba Adam Navrátílek z Ratiboře či Martin Pastýřek z Kunovic u Uherského Hradiště.

Všichni byli - zbojníci.

Písemnictví dvacátého a následujícího věku si ovšem dává záležet, aby v zapomnění neupadl ani takřečený Prunykirgl z Pece pod Čerchovem.

Prunykirgl byl synem dřevaře a také že to byla tato okolnost, která mladého muže přivedla na scestí. Svého starého otce bránil před karabáčem mysliveckého mládence, a to tak udatně, že mladý upadl do němoty. Po Prunykirglovi se slehla zem, jak jinak.

Na zámku si vylili zlost na otci - ztloukli ho tak, že do večera zemřel, do týdne následován manželkou.

"Mladý Prunykirgl žil jako zbojník," napsal Jiří Kajer v povídce Vo Prunykirglovi (1960), "panstvo trestal, chudým dával." - -

Avšak když se myslivecký mládenec vylízal z ran po výprasku od Prunykirgla, choval se k lidem hůř než dříve. Co víc, umanul si, že Prunykirgla musí, musí stihnout odplata. A tak se na Čerchově setkal s divokým lovcem, jemuž upsal duši za takovou zázračnou kulku, která vždycky trefí.

Jeho myslivci a drábové obklíčili bavorskou hospodu Peklo, v níž zbojník Prunykirgl pobýval s jemu nakloněnými. Došlo k přestřelce a zázračná kulka zasáhla Prunykirgla do srdce.

Konec příběhu o Prunykirglovi vylíčil spisovatel Kajer tehdy ještě málo obvyklým holdem. Zbojníka a jeho přátele "zahrabali lidi z Pekla na kráji lesa do jámy, hani kříž jim pání nedovolili postavit. Hale za pár dní huž stál na hrobě, jako by sám narost. Marně pání poroučeli kříž vodstranit ha spálit; za tyjden tám stál znova. Za párkrát to pány vomrzílo ha kříž vostál stát na památku těch, který v boji proti pánum nerozmyjšleli položit to, co má každyj člověk nejdražší: svuj vlastní život."

To spisovatelka Marie Korandová se rozepsala o Prunykirklovi v objektivním kontextu historickém. V knize Chodové v pověstech (2006) se vrací do poloviny sedmnáctého století až na úpatí Čerchova, kde na místě někdejší pily vyrostla železářská huť s vysokou pecí. "Pecáčtí hutníci," přibližuje Korandová dobu, "dřevorubci a uhlíři přišli z Bavor, ale brzy mluvili česky. Jen v řeči jim zůstalo hodně německých slov. Jména po chalupě byla samozřejmě německá. U obecní studně - německy Brunn - stála chalupa U Prunů. Jejím obyvatelům říkali Prunuc, malému Jiříčkovi Kirkl nebo Prunykirkl."

A to ostatní čtenáři už vědí.

 

7

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).



banner Pidivadlo

Partneři