Knihy jubilantky (12). Ludvík Kundera: Pády

Email Tisk PDF

Kundera Ludvík foto youtubeJubileum je to nevelké, čtvrtstoletí pouhé. Jenže Kunderovy Pády jsou sbírkou nevšední, ba nenapodobitelnou. Už proto, že: "Dbalý citu / dbalý cti / hrává ještě na ciceru / nepamětliv dobrých rad / nerozevlává samozřejmosti / neuctívá / na tucty // Žádostiv uznání / syt slepých signálů / v neplaném plašení / hoden příčestí / budoucího trpného (toho ještě bude!) / nerozvěšuje bílý vlajkožal / pouští vášnivé plachetnice // Vítr se topoří" (Citový genitiv II; z oddílu Genitivy).

 

 


Pády autor provodil ke čtenářům edičními a jinými poznámkami, z kterých se dozvídáme:
"Ještě když jsem se zabýval relaxačním studiem českého slovesa a použil některých výtěžků ve sbírce Ptaní (1964-69; vyšla 1990 v Blansku), zaujaly měPády Kundera Ludvík ladem ležící pádové možnosti českého substantiva. Svou roli jistě sehrála i dvojznačnost slova "pád" a práce s vyslovenými či nevyslovenými pádovými otázkami. Tato fascinace se odrazila v četných básních vznikajících v dlouhém časovém úseku 1963-1979 a shrnutých pak do rukopisné sbírky Pády, kterou grafickými listy doprovodil Dalibor Chatrný, opsal Mojmír Trávníček a v několika málo "výtiscích" do bílého plátna svázal J. H. Kocman."
Tu už nám Pády tak neproniknutelnými být nepřipadají. Naopak:
"Lijavcem / jezdec a kůň! / Břidličné údery houstnou / Je slyšet řetězení / Okapy pilně ševelí / o trvalých vášních / Aplaus to není / i když / jako by padaly / veliké hroudy masa: / o čem, o čem?" (O trvalých vášních; z oddílu Lokály)
Některé texty z rukopisné sbírky Pády (Brno: nakladatelství Petrov, 1992. Vydání první. Doslov Emil Juliš.) byly otištěny časopisecky před rokem 1969 a po roce 1989. Šestnáct "pádových básní" obsahuje výbor Hruden (Brno 1985), sedm výbor Spád věcí a jiné básně (Praha 1992), šest jich vyšlo ve sborníku Jak lomikámen v dešti (Brno 1987) a ovšemže ještě jinde.
Apropos; což můžeme nedosáhnout na Vzpomínku na ryjícího Bohdana Lacinu ?! "Slova mimochodem prohozená / Myšlenka na horách prochozená / Ulička ve sněhu prohozená // Ruka chvějící se před netknutou mědí / Ruka krutě hloubící laskavou oblost / Ruka poté nevědoucí vědoucí // Tváře božen němcových / Tříska třísečka / Možná nejsoucí" (z oddílu Nominativy).

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 09 Červen 2017 12:53 )  

Miroslav Vejlupek

foto osobní5Narodil se v chodské metropoli Domažlicích (*1952). Byl ze zakladatelů uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART a v letech 2000 – 2004 editoval jeho filozoficko-umělecký projekt Litterate /28,086. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů. Knižně debutoval novelou „Chlapi se nebojí“ (1979) a románem „Hlava plná mozolů“ (1981). Poté tvorba samizdatová. Do literatury se vrátil novelistickým triptychem  „Vyvřeliny“ (1998) a sbírkou povídek „Nemocný život“ (1999). Následovaly čtyřdílný literárně-historický soubor  „Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate“ (2002-06),  románová tetralogie „Země podvedená“ (2009), výběr z literárních a publicistických textů „Cílová rovina“  (2010), cyklus drobných próz „Stoly“ (2011) a próza „Sezona strachu“ (2014).

Od roku 2010 se zaměřuje programově na popularizaci kybernetiky a informatiky ve spisovatelské veřejnosti a na tematiku literárně-historickou. Formou elektronických knih vyšly eseje a studie „Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka“, “Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví“ (obě 2010),Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života“, „Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART“ (2011), „Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka“ (2012), „Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara“, „Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda“, „Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor“ (2013), „Mnémosyné, nová dobrodružství“ a „Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví“ (2014).



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB