Novinky od Marxovy hlavy



 

Chemnitz foto sputnik ap„Co budeme dělat o Letnicích, až bude kvést luční kvítí, pojedeme do Karl-Marx-Stadtu, kde stále slunce svítí ..."

 

 

 

Takhle nějak bylo v  budovatelské poezii na východě Německa oslavováno město Chemnitz, přejmenované v roce 1953 na město Karla Marxe.

 

Saský Manchester, jak se mu kvůli jeho rozsáhlému průmyslu přezdívalo, měl být ukázkovým městem Německé demokratické republiky. Obchody byly dobře zásobeny, stavěla se sídliště, což ocenilo obyvatelstvo ve městě, které bylo za války poničeno nálety; třetina města ležela v troskách. Nemalou roli tu hrála i skutečnost, že neslo jméno klasika.

 

Jeho hlava je se svými rozměry 7,1 m a 40 tun druhou největší obličejovou bustou na světě, s Leninem v Ulan-Ude v Ruské federaci to prohrává jen o 60 cm.

 

 

Vnuk při odhalení

 Při slavnostním odhalení sochy na Brückenstraße, kterého se zúčastnil v roce 1971 vedle Ericha Honeckera, šéfa strany a státu i Marxův vnuk Karl-Jean Longuet, bylo přítomno skoro 300 000 občanů, kteří přicestovali i odjinud. 

 

K účasti na slavnostním aktu je jistě motivovaly i dobře zásobené obchody města. Z téhož důvodu cestovali do Karl-Marx-Stadtu nejen ve svátečních dnech i „nákupní" turisté z ČSSR. Ti oceňovali na zdejším trhu např. dostatek levných záclon, dětských botiček nebo odšťavňovačů.

 

 

Čas oponou trhnul

 Čas ovšem oponou trhnul, Marxovo (i Leninovo) učení přestalo být oficiální ideologií a stavěla se otázka, co dál s Marxovým jménem a hlavou. Stane se nepřítelem státu č.1, bude z města vypovězen?

 

V referendu si 76 % obyvatel města rozhodlo, že se chtějí vrátit ke starému názvu Chemnitz.

 

Hlava, které se mezi lidem přezdívá Nischel (lebka, palice – začátek videa za textem) ale zůstala. V anketě televize MDR se vyjadřuje většina tázaných v tom smyslu, že má Karel Marx na podstavci zůstat, že tu tak nějak zdomácněl.

 

Ve videu za textem se od 01:12 vyjadřují občané šťavnatou saštinou. – Starší paní: Jen ať tu zůstane, když tu už stál, tak proč tu má stát něco jiného. Starší pán: Mně tu nevadí. Už pomalu patří k městu. Mladší Sas: Zůstane. Patří sem... Mimoto snad všechno, co říkal, nebylo špatně, že ano? Starší paní: Mně je to vlastně jedno. Starší pán: Ten tu přece může zůstat. Dvě mladší ženy: Může klidně zůstat. Matka s dítětem: Mimoto taky do města kvůli němu přijíždí dost návštěvníků... a moderátorka MDR doplňuje za zvuků Internacionály: „a přiváží do města to, čeho není nikdy dost: KAPITÁL".

 

Co by asi říkal Marx tomu, že jeho socha má lákat do saského Manchesteru kapitál, který tak nemilosrdně pitval ve stejnojmenném díle. (Dobový vtip z NDR – Jaký je rozdíl mezi NDR a NSR? My máme Marxe, oni mají kapitál).

 

 

Nejde mu z toho hlava kolem?

Na rozdíl od dob 1971 – 1989, kdy na sebe při nejrůznějších shromážděních slyšel jen samou chválu, v následujících letech politického pluralismu slyší i tóny jiné. (Otázka je, zda ho ona chvála z různých stran těšila – již za svého života prohlašoval opakovaně: „Jestli je něco jistého, tak že já nejsem marxista").

 

Zvláště v poslední době se prostor před jeho hlavou plní demonstranty zleva i zprava, často dochází k prudkým výměnám názorů, přijíždí  policie, nasazována jsou i vodní děla. Určité novum svědčící o přiostření situace v posledních týdnech je vzrůstající počet mladíků zdravící při demonstracích zdviženou pravicí.

 

 

I vlci zdraví Heil Hitler

Když slyšel a viděl zprávy o hajlujících spoluobčanech pod sochou Karla Marxe v Chemnitz, řekl si sochař Rainer Opolka ze Solingenu: "Sedni do náklaďáku a jeď tam".

 

Náklaďákem přivezl do Chemnitz n a jeden den bronzové sochy vlků ze své výstavy nazvané Vlci se vrací?, se kterou jezdí od roku 2016 po německých městech. Několik vlků má i napřaženou tlapu a zdraví hitlerovským pozdravem.

 

Jako motto výstavy by mohl platit sochařův výrok:

 

„Potřebujeme prostředky proti strachu a horečce, které zachvátily naši zemi a řešení proti nenávisti a násilí. Radikalismus a fanatismus řešením nejsou".

 

 

Československá stopa

Při své závěrečné řeči před instalaci výstavy v Drážďanech řekl Opolka mimo jiné:

 

„Základní myšlenkou této „vlčí" výstavy je: Proti nenávisti a násilí ze všech stran, nejen zprava. Vždy zdůrazňuji: člověk nemůže být proti násilí zprava a současně trpět násilí zleva." To zní jako sebekritika, sochař přichází zleva.

 

Pak vykládá o tom, že je třeba s lidmi mluvit a diskutovat, ať jsou jejich názory jakékoliv. Je třeba přistupovat k lidem s opačnými názory s respektem a nechovat se arogantně jako nositelé jediných pravd.

 

Vypráví o svém „oblíbeném pegidistovi" Lutzovi („Lieblings-Pegidist"), který přijížděl na svém kole vyrobeném ještě v NDR s československou přehazovačkou, jejíž funkci sochařovi podrobně vysvětloval.

 

Opolka projevil o kolo zájem, projel se na něm na náměstí a diskuse se hned odvíjela v příjemnějším tónu (sdružení Pegida – Evropští vlastenci proti islamizaci Západu).

 

Lutz zpočátku divoce nadával, ale za nějakou dobu s ním sochař vedl klidnou demokratickou diskusi.

 

 

Půjčka na oplátku

Pokud československá přehazovačka a věcná diskuse o jejích přednostech přispěly k utlumení vášní, nezbývá než si přát, aby se nad receptem německého sochaře – klidnou diskusí mezi lidmi z opačných politických táborů – zamysleli před volbami a po nich i naši voliči a politici.

 

Zdravá skepse je samozřejmě na místě. Padesátiletá obyvatelka Chemnitz říká:

 

„Město je totálně rozdělené. Existují jen vyhraněné pozice – úplně vlevo nebo úplně vpravo."

 

O to záslužnější snaha sochaře Rainera Opolky je.

 

 

Video/anketa o Marxovi a jeho hlavě na stanici MDR

 

 

Nedávné nepokoje v centru Chemnitz:

https://www.sachsen-fernsehen.de/mediathek/video/ausnahmezustand-in-der-innenstadt/

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 23 Září 2018 06:59 )  

Milan Faltus

MIlan-Faltus Zdf

 

 

 

 

 

 

Blogger  je překladatelem. Mimo jiné se zabývá humorem v německy mluvících zemích, a to nejen sledováním v televizi, ale také přímo návštěvou kabaretů u našich sousedů...

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB