Koreanista z Vídně - summit skončil WIN-WIN



 

Kim Trump foto youtube ReutersZaujal mne rozhovor novináře Benedikta Voigta na serveru berlínského deníku Tagesspiegel s rakouským expertem pro východní Asii a článek Korea-Kenner: "Es ist eine Win-Win-Situation", který jsem přeložil.

 

 

 

Rüdiger Frank v roce 1991 navštívil Severní Koreu poprvé, naposledy tam byl v roce 2018.  Profesor specializující se na ekonomiku a politické poměry východoasijských zemí na vídeňské univerzitě odpověděl na několik otázek týkajících se zhodnocení schůzky mezi Kimem a Trumpem v Singapuru.

 

 

Proč posuzujete setkání v Singapuru jako první pozitivní krok?

Je to jednoduché: Problémy, které se mají vyřešit, jsou obrovské a jsou tu už hodně let. To vyžaduje nesmírně náročný proces. Kdyby se byl Trump pokoušel je vyřešit během jednoho summitu, byl by neúspěch naprogramován. Skutečnost, že teď už pana Kima poznal, že se nic neříkajícími větami shodli na minimální základně, je pro další produktivní proces vyjednávání tím nejlepším východiskem.

 

Jak by tento proces mohl vypadat?

To uvidíme, bude jistě postupný a zdlouhavý. Ale nenepokazili ho tím, že by si hned na začátku stanovili nerealistické cíle.

 

Nelegitimizoval Trump setkáním s Kimem jeho režim?

To je přece hloupost. Názor, že dělám ústupek, když vůbec s někým mluvím, považuji za nesmyslný. Američani tuhle chybu dělají už dvacet let. Když budete mít ve firmě pracovníka, se kterým jsou potíže, tak s ním budete mluvit víc než s ostatními, kteří dobře spolupracují. Právě kvůli tomu, že s ním jsou problémy, které je nutno vyřešit. Hovořit s Kimem je základním předpokladem všeho dalšího. Tomu se říká diplomacie.

 

Neposílilo už Kima setkání směrem dovnitř jeho země?

Jistě. Posílilo ho dovnitř i směrem ven. Ale když budete chtít, aby vám někdo něco dal, tak mu taky něco dáte. Když půjdete na obchodní schůzku, pak sebou vezmete láhev vína nebo nějaký malý dárek. Dosud se nic nestalo, ale taky se nic nepokazilo.

 

Trump se také  vzdává vojenských manévrů s jižní Koreou ...

...řekl, že po tu dobu, dokud budou probíhat rozhovory, zanechá manévrů. To je v pořádku, severní Korea za to propustila tři Američany, vyhodili do povětří jaderné testovací zařízení a oznámili, že vyřadí z provozu zařízení pro testování raket. Čili je to opravdu na obou stranách něco za něco.

 

Číňané přemýšlí už nyní o tom, že sankce zeslabí.

Od začátku se do nich nijak nehrnuli, protože nemají zájem o to, aby se situace destabilizovala. Ale museli se Západem táhnout za jeden provaz, protože jim Severokorejci nedali jinou možnost. A teď jsou velmi rádi, že se naskytla možnost se zase vrátit ke kooperaci. Mimoto se Čína pokouší zůstat v celé věci aktivním hráčem. Pro ni je to bezprostřední bezpečnostní zájem, Korea je soused – jako Kuba pro USA.

 

Zrušeny manévry, zrušeny sankce pro Čínu, posílení směrem dovnitř i ven pro Kima – nevyhrál přece jen jen jeden?

Pro mě je to situace win - win. Pokud budeme chtít být spravedliví, musíme k tomu přidat věci, které se už odehrály. Tady se už Severokorejci něčeho vzdali. Nesmíme zapomínat, že je to koneckonců riziko i pro Kima. Celá léta byli Američané nepřítelem číslo 1 a teď si tiskne s Trumpem před vlastními lidmi ruku. Propuštění třech Američanů, likvidace atomového testovacího zařízení a ostatně i nespecifikovaný, ale výrazný závazek k denuklearizaci, který Kim opakoval – to vše si může Trump připsat k dobru.

Koneckonců jsou to dosud věci, které hezky zní a mohou se zase vzít zpět. Ale i manévry mohou hned zase začít, sankce ještě ani nebyly zrušeny. Momentálně se nacházíme ještě v přípravné fázi. Něco skutečně zásadního se ještě nestalo – ani na jedné straně.

 

Nejsou pro Kima obrázky ze Singapuru nebezpečné?

Když se podíváte v Pchjonjangu v noci na Ulici umělců, vypadá to dost podobně. Existuje i výrok Kim Jong Ila, kdy říká: „Nohama zůstat pevně na zemi, ale obrátit se k očím světa“. Severokorejci odjakživa sledovali strategii dívat se ven a od jiných se učit. Pokud to doma transformují ve vlasteneckém duchu.

Obrázky, které jsme teď viděli ze Singapuru, znají Severokorejci už dlouho ze Šanghaje, Pekingu a Šen-jangu. Já to nepovažuji za riziko nýbrž spíše za potvrzení pro vůdce: že je to prostě státník - světák. A jako motivace pro vlastní lidi: Podívejte se, taková bude naše budoucnost, pokud věci takhle poběží dále.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 14 Červen 2018 10:12 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB