Povede BREGRET k exitu z BREXITU?

Email Tisk PDF

tetování bregretV reakcích na výsledky referenda se v britských i jiných médiích často skloňuje nová složenina „BREGRET“, v níž je uplatněno sloveso to regret = litovat. Mnozí z těch, kteří „to hodili brexitýrům“¨, svého činu totiž začínají litovat, chytají se za hlavu a diví se sami sobě, jakou že nepředloženost to u uren vyvedli. Zda bude lítost natolik účinná, aby se z ní stalo „politikum“, ukáží příští týdny a měsíce.

 

 

Účinná lítost
V německých ohlasech na výsledek referenda se objevují střízlivé úvahy o tom, jaké jsou možnosti opakování referenda. Ve dvou nedělních talkshow – v poledním debatním pořadu Presseclub na stanici WDR (obdoba Otázek Václava Moravce) a v renomované talkshow Anne Will v neděli večer tato možnost přicházela často na přetřes.
V elektronické verzi magazínu Der Spiegel online k tomu v pondělí vyšel pod titulkem „Exit z brexitu“ článek od Markuse Beckera o „zadních vrátkách“, která by nějakou formu budoucí přítomnosti Spojeného království v EU umožňovala. Becker studoval anglistiku, dějiny a germanistiku a v současnosti je korespondentem Spiegel online v Bruselu.
Autor uvádí tři důvody, které hovoří pro nějakou formu opakovaného referenda.

 

Důvod 1: Referendum není závazné
Pro parlament a vládu má referendum pouze poradní charakter. Ministerský předseda Cameron sice vždy zdůrazňoval, že po Ano k opuštění EU budou okamžitě následovat příslušné akce. Od toho ovšem už ustoupil svým oznámením, že aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy přenechá svému nástupci.
I v parlamentě se mezitím objevují požadavky, aby výsledky referenda nebyly realizovány. „Probuďte se“ řekl labouristický poslanec David Lammy deníku „Guardian“. „Udělat to nemusíme. Můžeme toto šílenství zastavit a ukončit tento zlý sen hlasováním v parlamentu“.
Najednou začíná mít pochyby i politický soupeř. Například konzervativní poslanec Liam Fox zpochybňuje nutnost rychle aktivovat článek 50 smlouvy s EU. „O mnohém z toho, o čem se před referendem hovořilo, bychom asi měli znovu přemýšlet.“ Předtím by měla mít vláda „čas na rozmyšlenou“, aby mohla naplánovat další kroky. To nezní zrovna jako snaha o bezpodmínečnou realizaci výsledků referenda.



Důvod 2: Tábor brexitu opouští hlavní sliby
A to neuplynulo ani 24 hodin od vítězství v referendu. „Brexitýři“ například tvrdili, že Velká Británie posílá týdně 350 milionů liber do Bruselu – peníze, které mohou být po vystoupení z Unie použity v národním zdravotnickém systému NHS. To byl nejdůležitější argument kampaně za opuštění EU. Autobusy opatřené tímto nápisem dokonce křižovaly zemi.
Ale už v pátek prohlásil šéf UKIPu Nigel Farage, že nemůže zaručit, že do NHS přiteče více peněz. Už číslo 350 miliónů nebylo správné. Polovina z této částky se vrací do Velké Británie jako slevy a subvence – to ovšem tábor brexitu zamlčel.
I od druhého hlavního slibu, od snížení imigrace z jiných států EU, zastánci odchodu ustupují. „Pokud si lidé myslí, že po jejich hlasování už nebude existovat imigrace z EU“, prohlásil konzervativní poslanec Daniel Hannan pro BBC, „pak se mýlí“. Podle něho si VB chce zachovat přístup na vnitřní trh EU – a v zájmu toho bude nutno i nadále akceptovat, že ze zemí EU budou do Británie přicházet pracovní síly.
To by mohlo ulehčit politické rozhodnutí pro nové referendum a současně zvýšit šance na odlišný výsledek.



Důvod 3: Nebezpečí, že se Spojené království rozpadne
Toto nebezpečí se objevilo překvapivě rychle. Jen pár hodin po referendu oznámila šéfka skotské vlády Nicola Sturgeonová, že bude pracovat na přípravě nového lidového hlasování. Při referendu hlasovaly téměř dvě třetiny Skotů pro zachování členství v EU – a Sturgeonová chce zjevně situaci rychle využít k tomu, aby Skotsko konečně vyčlenila ze Spojeného království. V neděli označila druhé referendum jako „vysoce pravděpodobné“.
Šance na druhé britské referendum o příslušnosti k EU se však dají zhodnotit jen obtížně; podle názoru Daily Mail by každý, kdo by nechtěl uznat výsledky proběhlého referenda, spáchal „politickou sebevraždu“. I v EU je zájem na opakování referenda malý. V Bruselu se mnozí domnívají, že by druhé referendum značně poškodilo image EU a ta by byla vnímána jako ještě méně demokratičtější než je tomu dosud.



Hlasování o nové smlouvě s EU – další zadní vrátka?
Jsou možná i další východiska. Šéfka skotské vlády Sturgeonová řekla v neděli BBC, že k opuštění EU bude možná třeba schválení skotským parlamentem. Poslance by „přirozeně“ vyzvala, aby tento souhlas odepřeli.
K opakovanému referendu se je možno dostat i jiným způsobem. Po aktivaci článku 50 musí Británie s EU jednat o brexitu – současně ještě bude členem EU. Smlouvu, která z toho nakonec vzejde, by bylo možno učinit předmětem referenda.
O těchto zadních vrátkách jak brexitu ještě zabránit, se podle údajů BBC ve Westminsterském paláci již hovoří.
„It´s not over until it´s over“ uzavírá svůj článek Magnus Becker ve Spiegel online.

 

Bude se opakovat i fotbalový zápas Anglie - Island?
Po pondělní prohře kolébky fotbalu s „fotbalovým trpaslíkem“ z Islandu, která již tak svraštěná čela našich anglických přátel ještě více zachmuřila, se ovšem v britských médiích nadhazuje i jiná otázka. Bude podle starého latinského úsloví exempla trahunt (příklady táhnou) i anglický fotbalový svaz požadovat opakování zápasu s Islandem? Činovníci UEFA se zatím k věci nevyjádřili.

 

Doporučení:

Zajímavý rozhovor s Faragem – mám rád Evropu ale ne EU – má za manželku Němku

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 29 Červen 2016 08:52 )  

Milan Faltus

MIlan-Faltus Zdf

 

 

 

 

 

 

Blogger  je překladatelem. Mimo jiné se zabývá humorem v německy mluvících zemích, a to nejen sledováním v televizi, ale také přímo návštěvou kabaretů u našich sousedů...



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB