Děkuji, pane prezidente!

Email Tisk PDF

(foto osudy-estranky)Je to asi hanba, ale o Jiřím Brady jsem do minulého týdne nevěděl skoro nic. Ostatně podobně jako většina obyvatel země, ve které prožil své dětství.

 

 

 

 

 

Teprve pan prezident Zeman svým mistrným marketingovým tahem způsobil, že jsem se o osmaosmdesátiletého muže, který se narodil před válkou v židovské rodině v Novém Městě na Moravě, začal zajímat. Ovšemže podobně jako mnozí další. Vím, že holocaust přežil jako jediný z rodiny. Nacisté mu na smrt poslali nejprve rodiče a posléze i jedenáctiletou sestru Hanu. Její kufřík se z Osvětimi dostal o několik desetiletí později do rukou ředitelky tokijského Muzea pro studium holocaustu Fumiky Išioka. A příběh se rozletěl do celého světa.

Vyslechl jsem rozhlasovou reportáž o tom, co prožil, seznámil se s obsahem knihy Hanin kufřík, která byla přeložena do více než padesáti jazyků (před pár lety dokonce i do češtiny!) a právě teď si stahuji kanadský dokumentární film Hana´s Suitcase, který má pod názvem Hankin kufor i slovenskou mutaci. Možná, že se, pane prezidente, díky vám dočkáme i filmu s českým dabingem. Možná – a předem vám za to děkuji, protože jste to vy, kdo na tom bude mít největší zásluhu – se dočkáme i toho, že film uvede i Česká televize.

Pan Jiří Brady působí navzdory svému věku a tomu, co všechno se na něm jako dítěti podepsalo, jako kouzelný pohádkový dědeček. Ze zmíněné rozhlasové reportáže mi v uších utkvěly jeho věty o tom, že zlu je nutné se vzepřít, protože se mu daří v prostředí lidské lhostejnosti. A že je nutné ho potlačit, dokud je malé.

Jsem přesvědčen, že se to díky panu prezidentovi nyní dozvědí všechny děti v českých školách. Že se seznámí s historií člověka, který nejenže svědčí o zrůdnosti zla, ale předsevzal si, že dokud je tady, bude lidi přesvědčovat o tom, že je třeba se mu postavit čelem.

Pan prezident Zeman je hloupými novináři viněn ze mstivosti, protože panu Brady udělení medaile odložil. Ale já vím, jak to myslel: chtěl, aby mu místo něho pomyslnou medaili dalo co nejvíc obyčejných lidí. Těch dolních deset milionů.

A to se mu povedlo. Pana Jiřího Brady prostě vyznamenal nad jiné tím, že ho nevyznamenal.

Dá ty svoje medaile chytře lidem, kteří budou v důsledku toho zajímat daleko menší okruh publika?

Jste pašák, pane prezidente!

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 25 Říjen 2016 05:37 )  

Milan Daniel

Milan DanielNarozen 1946, v roce 1969 vyloučen ze studia žurnalistiky,  v letech 1970 - 1973 vězněn za pošťuchování republiky, poté vnitřní emigrace v lesích a na folkových festivalech, v dělnických povoláních až do roku 1990. Krátce vedl okresní noviny v Chrudimi, působil jako komentátor Deníků Bohemia ve východních Čechách, v roce 1998 založil občanské sdružení Most pro lidská práva, které původně vydávalo stejnojmenný časopis věnující se rasismu a xenofobii. Současně publikoval komentáře v řadě deníků (Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny) a další materiály (Listy, Romano hangos, Deníky Bohemia a jiné). Základním tématem pro něj byli cizinci a lidská práva se širším přesahem do vnitřní i zahraniční politiky. V rámci sdružení Most pro lidská práva, které později působnost omezilo na Pardubický kraj a pomoc cizincům v něm žijícím, působil jako jeho jednatel až do svého odchodu do důchodu v roce 2011.



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz