Místo karavany války karavanu míru

Email Tisk PDF

(foto pinterest)Při osvobozování Československa padlo před sedmdesáti lety podle oficiálních zdrojů celkem 140 034 spojeneckých vojáků, z toho 139 918 příslušníků Rudé armády, také však 116 Američanů. Číslo týkající se raněných přesáhlo čtyři sta tisíc.



 

 

Netřeba ty oběti relativizovat a ve chvíli, kdy se veřejné mínění poltí na „ruskou“ a „americkou“ stranu, netřeba ani rozebírat důvody nepoměru těch čísel. Každý lidský život má hodnotu, sovětská a americká armáda byly armády spojenců, všichni ti muži a ženy, které válka takto poznamenala, padli v boji proti společnému nepříteli, který chtěl zotročit celý svět.

Téma zotročení je bohužel znovu na stole. Za měsíc se bude schylovat k oslavám konce války. Dokážeme v této zemi bez ideologické zaslepenosti a předpojatosti vzpomenout skutečně všech lidí, kteří v té válce padli či jí byli poznamenáni i proto, aby nás zbavili jha? Nebo se necháme prodejnými médii manipulovat tak, abychom zásluhy přičítali jen té straně, s níž moc v zemi aktuálně kolaboruje?

Bylo tomu tak za vlády komunistů, kdy bylo Československo nekompromisně „osvobozeno sovětskou armádou“ a o té americké se nesmělo mluvit. Je tomu tak bohužel i nyní, kdy je nesmazatelný fakt obětí sovětských vojáků dehonestován odporným tvrzením, že šlo ve skutečnosti o dobyvatele…

Každý z těch lidí si zaslouží bez ohledu na svou armádní příslušnost náš vděk a úctu a projevit bychom ji neměli jen my, obyčejní lidé, ale i naše politické reprezentace.

Majestát smrti ve válce je v sedmdesátileté poválečné historii poněkud vybledlý a pozapomenutý. Svět je znovu na hraně války, která se neohlíží na minulé mrtvé ani na současné živé. Ale my máme možnost tu situaci zvrátit. My můžeme mocným své země a velmocí na pozadí hrobů padlých připomenout nejen jejich odpovědnost, ale i stav ohrožení, ve kterém se jejich předchůdci dokázali přes různá východiska a rozpory domluvit na tom nejdůležitějším.

Můžeme! Můžeme svým zástupcům, velvyslancům i prezidentům donést poselství mrtvých a zeptat se jejich jménem – zemřeli jsme snad nadarmo? Chceme, abyste byli znovu spojenci proti zlu! Chceme, abyste spolu jednali, dokázali si naslouchat a spolupracovat na tom, aby náš svět byl přátelský a bezpečný!

Postavme hráz skandální rusofobii, nestrkejme také všechny Američany do jednoho pytle. Nechť americká vlajka vlaje důsledně vedle vlajky ruské, ať se to jedněm či druhým jestřábům líbí nebo nelíbí! Ať Američané, Rusové, Britové či Francouzi, Češi a další Evropané, jsme Lidé. Nenechme se stavět do vzájemně nepřátelských šiků! Postavme naopak na pranýř ty, kteří nás k tomu manipulují či nám k tomu dokonce velí.

Když od hrobů či památníků oběti války vyjedou s poselstvím míru civilní autobusy, auta, motocykly, ale třeba i kola či pěší se spojeneckými vlajkami, bude pro dřívější spojence těžké tento mír odmítnout.  

www.againstwar.eu

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 24 Březen 2015 15:07 )  

Milan Daniel

Milan DanielNarozen 1946, v roce 1969 vyloučen ze studia žurnalistiky,  v letech 1970 - 1973 vězněn za pošťuchování republiky, poté vnitřní emigrace v lesích a na folkových festivalech, v dělnických povoláních až do roku 1990. Krátce vedl okresní noviny v Chrudimi, působil jako komentátor Deníků Bohemia ve východních Čechách, v roce 1998 založil občanské sdružení Most pro lidská práva, které původně vydávalo stejnojmenný časopis věnující se rasismu a xenofobii. Současně publikoval komentáře v řadě deníků (Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny) a další materiály (Listy, Romano hangos, Deníky Bohemia a jiné). Základním tématem pro něj byli cizinci a lidská práva se širším přesahem do vnitřní i zahraniční politiky. V rámci sdružení Most pro lidská práva, které později působnost omezilo na Pardubický kraj a pomoc cizincům v něm žijícím, působil jako jeho jednatel až do svého odchodu do důchodu v roce 2011.



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz