Proč je severní Kavkaz měkký podbřišek Ruska?

Email Tisk PDF

altTeroristické útoky v jihoruském Volgogradu, při kterých zahynulo 32 náhodných obětí, znovu upozornily na nekončící násilí v ruských republikách severního Kavkazu. Vynikající, v Bruselu sídlící think-tank International Crisis Group už před časem označil situaci ve východní části severního Kavkazu, v republikách Čečensko, Dagestán a Ingušsko, za „nejvíce smrtící konflikt v Evropě".

Každý rok tu znamená stovky mrtvých a raněných, bilance roku 2012 uvádí nejméně 700 mrtvých a 525 zraněných z řad militantů, ruských bezpečnostních složek a samozřejmě také civilistů.

Avšak současné dění na severním Kavkaze už nemůžeme vnímat prizmatem příběhu z 90. let, kdy odbojné Čečensko využilo postsovětského chaosu k vyhlášení samostatnosti. Tehdejší události zapadají do obecného vývoje v této části bývalého Sovětského svazu, jemuž dominovala nacionalistická mobilizace, a odpovídají podobným konfliktům v Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu, kde religiozita hrála jen podružnou roli. Nynější násilí s epicentrem na severních svazích Kavkazu ale má jiné referenční vzory.
Útoky ve Volgogradu nesou rukopis džihádiských sítí, jež jsme si zvykli označovat al-Káida. Dva sebevražední útočníci se odpálili na veřejných místech mezi civilisty se zřejmým záměrem zabít a zranit co nejvíce lidí. K útokům se nikdo bezprostředně nepřihlásil, identita útočníků je předmětem dohadů. Lidem v Iráku, Sýrii, Jemenu a dalších zemích, kde operují mezinárodní džihádistické sítě, musí tento scénář připadat velmi povědomý. Stovky a tisíce z nich jsou na ulicích svých měst zabíjeny podobným způsobem.

Konflikt na severním Kavkaze se po neúspěchu čečenské nezávislosti v polovině minulé dekády transformoval do války ruských bezpečnostních sil proti skupinkám militantů, které metastázují po celé oblasti. Jedná se o formace náboženských extremistů doplněné o dobrovolníky z Turecka a arabských zemí. Ti jsou užiteční i pro přísun financí od soukromých dárců – především z bohatých monarchií Arabského poloostrova.
V roce 2007 spíše symbolický lídr kavkazských militantů Doku Umarov vyhlásil tzv. Kavkazský emirát – místní pobočku mezinárodního džihádismu. Kavkazský emirát nachází obdobu v dalších formacích militantů v Maghribu, Jemenu či v uskupení Islámský stát v Iráku a Levantě, obávané síle na frontách syrské války a nejnověji i mezi sunnity v západním Iráku. Tyto regionální frančízy momentálně představují hlavní reprezentanty al-Káidy v době, kdy mateřská organizace skomírá kdesi na afghánsko-pákistánském pomezí.
Kavkazští džihádisté nevedou boj jen proti ruskému státu. Cílem útoků jsou i obyvatelé severního Kavkazu, kteří dostatečně neodpovídají jejich ideologickým představám, obzvláště lokální elity a tradiční náboženské autority, reprezentující místní lidový islám. Reflektují tím svůj hlavní ideový zdroj – salafismus (v ruském kontextu často nazývaný jako wahábismus). Toto puritánské sunnitské hnutí se staví nepřátelsky k místním tradicím a lidové zbožnosti, proti nimž staví víru po vzoru Saúdské Arábie, jejímiž penězi je mocně podporováno. Ačkoliv většina salafistů stojí mimo politickou sféru, pohroužena do efektních vnějších projevů zbožnosti, je neoddiskutovatelné, že tento myšlenkový proud silně ovlivnil i stoupence džihádismu.

Ruská bezpečnostní strategie založená na silovém přístupu a likvidaci militantů přináší úspěchy v podobě stovek zabitých džihádistů. Nicméně po mnoha letech v bludném kruhu násilí můžeme konstatovat, že tímto postupem není možné konflikt ukončit. Ani volná ruka, kterou Moskva poskytla místním bossům – jako je nechvalně proslulý čečenský prezident Ramzan Kadyrov - nepředstavuje trvalé řešení a naopak přináší nové problémy.
Džihádisté těží z národnostních, náboženských, politických a ekonomických tenzí, které poznamenávají život místních obyvatel. Rozklad tradičního zemědělství a krach průmyslových zařízení ze sovětské éry se stále nepodařilo zvrátit. Nezaměstnanost a chudoba postihují široké vrstvy populace.
Systém ovládají neformální klientelistické sítě kontrolující politickou moc a ekonomické zdroje. Jejich existence brání širšímu hospodářskému rozvoji. Kritici jsou brutálně umlčováni, autority v severokavkazských republikách drží smutnou bilanci únosů, mučení a vražd. V tradičních společnostech, kde stále existuje krevní msta, nahrává džihádistům brutalita bezpečnostních složek: zajišťuje jim příliv nových rekrutů, když se mladí muži rozhodnou pomstít příbuzné a připojí se k militantům.
Mnohaletá bídná situace diskredituje v očích obyvatel severního Kavkazu ruský stát. Lidé hledají alternativy, přičemž někteří je nacházejí v náboženských komunitách, kde si súfijská a salafistická společenství vytvářejí vlastní paralelní světy. Mladí lidé, kteří by dříve nejspíše podlehli nacionalistické horečce, jsou dnes přitahováni náboženskou rétorikou. Vzniká zdánlivě paradoxní situace, známá například i ze států bývalé Jugoslávie, kdy mladí kárají své rodiče a prarodiče za nedostatečnou religiozitu.
Severokavkazský konflikt vyžaduje dlouhodobé komplexní řešení. Tím je větší integrace celého prostoru do ruského státu. Místní republiky nemohou být pro centrální autority jen tradičně problematickou kolonií, stav bezpráví a neomezené moci loajálních bossů musí skončit. Toto přesvědčení sílí i v Moskvě.
Ruské úřady v posledních letech opatrně zkouší alternativní postupy (dialog s náboženskými komunitami, rehabilitace militantů, ekonomické projekty zaměřené na zaměstnanost atd.), narážejí však na odpor silových složek, které celý problém považují za svoji doménu. Bohužel – po útocích ve Volgogradu a především s blížící se zimní olympiádou v nedalekém Soči – se politické špičky zřejmě znovu přikloní k silovému postupu, aby navenek demonstrovaly rozhodnost a kapacity ruského státu. Trvalejší utlumení násilí a řešení konfliktu na severním Kavkaze tak zůstává dál v nedohlednu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 14 Leden 2014 15:57 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz