Kandidáti na Hrad – část 2.: Horké léto na obzoru

Email Tisk PDF

 

standarta prezidentaVe své předchozí stati, „Všechno na Horáčka?“, jsem se zabýval okolnostmi, proč si nemyslím, že by pan Horáček byl vhodným kandidátem na Hrad.

Třebaže blížící se parlamentní volby nemají s nadcházejícími prezidentskými na první pohled mnoho společného, lze předpokládat, že určitým způsobem se do nich promítnou.

Voliči totiž mohou do jisté míry zvažovat, koho která partaj propaguje jako budoucí hlavu státu.

 

 

Na koho vsadí Starostové?

Například Petr Gazdík se nechal slyšet, že by podpořil kandidaturu pana Drahoše. „Pokud bych měl mluvit sám za sebe – a zdůrazňuji, že nemluvím za hnutí Starostové a nezávislí, které zatím žádného kandidáta nemá – tak mně je sympatická snaha předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše.

Ten se snaží získat podporu co nejširšího spektra politických stran, zejména TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ale i ČSSD.

Ještě poměrně nedávno však Petr Gazdík několikrát vyzvedl jako možnou budoucí hlavu státu Danu Drábovou: „Já osobně si myslím, že Dana Drábová by byla skvělou kandidátkou na prezidentku“ (Více viz).

Nezapomínejme, že 28. 10. 2016 se na Staroměstském náměstí objevili bok po boku pánové Gazdík a Horáček, aby tím dali najevo, že státní svátek se jich příliš netýká – a že vlastní zviditelnění je pro ně podstatnější.

Jedno je jisté. V osobě pana Drahoše by si velmi podobně orientované strany – TOP 09, KDU-ČSL a STAN – mohly najít nový politický tmel. Připomeňme si totiž, že Starostové se od TOP 09 trhli, protože měli před očima po krajských volbách vidinu „lepších zítřků“ (pro sebe) – a to po boku KDU-ČSL.

Politický tmel se tak drolí – a objevují se naopak velmi zřetelné klíny, které se mohou projevit, pokud do voleb vyrazí STAN a KDU-ČSL pohromadě.

Nezapomínejme na kauzu, která vyřadila ze hry důležitou postavu STAN, pana Polčáka (viz). 

Vrásek na čele mohou mít Starostové podstatně více. Gazdíkova „skvělá kandidátka na Hrad“, paní Drábová, se totiž stala jednou z poradkyň kandidáta Horáčka. Proti podpoře Horáčka ze strany STAN se přitom Gazdík vyjádřil vcelku jasně: „Určitě není kandidátem hnutí STAN“ (Více viz).

Dana Drábová se před časem vyslovila k možné alternativě vůči prezidentovi Zemanovi: „Jistě máme v našem středu řadu vynikajících lidí, kteří by úřad zastávali s noblesou a důstojně. Však oni se ve vhodnou chvíli přihlásí sami. Budou-li se pro tento úřad cítit předurčeni“ (Viz).

Nyní tedy víme, že za „vynikajícího člověka, který by prezidentský úřad zastával s „noblesou a důstojně“, pokládá paní Drábová pana Horáčka. Jinak by mu jenom těžko šla radit.

 

A co na to KDU-ČSL?

Lidovci prý také pošilhávají po možné podpoře pana Drahoše v jeho úsilí o prezidentskou funkci, nicméně je zde vyjádření pana Jurečky: „Věřím, že Michal Horáček bude dobrým kandidátem na prezidenta a že uspěje… Přál bych si silného a energického prezidenta, který chce silná a svobodná média, ne takového, co se bojí kritiky a pak navrhuje zestátnění!“ (Viz).

KDU-ČSL a STAN uvažovaly o vytvoření silného subjektu, který by v parlamentních volbách mohl brát hlasy zejména ČSSD a TOP09 a mohl by tak soupeřit s ANO. Starostové však již od krajských voleb ztratili punc bohatého ženicha – a je možné, že se lidovci začnou obávat, že by je Starostové a nezávislí mohli svými kauzami stáhnout ke dnu. Paradoxně se mohou jejich vztahy rozklížit i kvůli prezidentské volbě.

Pokud by KDU-ČSL podporovala pana Horáčka, dostala by se tím do sporu se zájmy TOP 09, která panu Horáčkovi rozhodně nefandí, ale i se zájmy STAN.

 

Něco jako vybíjená…

I kdyby se však nakrásně nakonec všechny tři politické subjekty, tedy TOP 09, KDU-ČSL a STAN – shodly na podpoře pana Drahoše, je velmi pravděpodobné, že část voličů KDU-ČSL i STAN bude volit pana Horáčka (s odkazem na stanovisko pana Jurečky a na popularitu Dany Drábové u pana Gazdíka). Pokud budou oba kandidovat, budou pánové Drahoš i Horáček usilovat o podporu všech tří zmíněných subjektů. Už to samo o sobě bude vrážet mezi rivaly v parlamentní volbě ostrý klín.

Ambice pana Drahoše na prezidentský úřad pak může paradoxně zhatit podpora ze strany ČSSD – či její části. Je zde totiž křídlo, či řekněme frakce, jež bude dělat vše pro to, jen aby se hlavou státu nestal opět Miloš Zeman. Představitelem této frakce je Jakub Patočka, který mimo jiné neviděl „pochybení“ ČSSD v kauze takzvané policejní reformy. 

Jakub Patočka otevřeně nabádá k nerespektování daných pravidel: „A právě z takového hlediska prostě musí STAN návrh KDU-ČSL odmítnout. Je jeho povinností k zájmu republiky trvat na společné kandidátce provedené způsobem, při němž ke zvolení bude postačovat pět procent. A TOP 09 a Zelení, nebudou-li mít jinou možnost, protože na sebe zbudou, mají rovněž povinnost – ke svým voličům i k zájmům státu – se spolu na nějaké předvolební alianci dohodnout“ (Viz).

Pokud se kterýkoli volič jen nepatrně definuje jako levicový, nemůže nic podobného podpořit. Na jednu stranu mu nemůže uniknout snaha A. Babiše zůstat u moci za jakoukoli cenu, tedy, i kdyby měl kooperovat s ODS a lidovci, na stranu druhou se musí děsit naprosté ztráty soudnosti v ČSSD, která by si klidně plácla s TOP 09.  

 

Drobení na pokračování?

Teprve si však počkejme, kdo všechno bude na funkci prezidenta republiky aspirovat. Pokud by se hlavou státu chtěl stát J. Pospíšil, patrně bude kromě TOP 09 (viz) stát o podporu jak STAN, tak KDU-ČSL.

Bude-li kandidovat pan Hilšer (viz), ještě více se hlasy voličů TOP 09, KDU-ČSL a STAN rozdrobí. 

 

Bude chtít Babiš moc?

Podstatné bude, jak k prvnímu kolu volby prezidenta (nestane-li se nic mimořádného a k přímé volbě hlavy státu dojde) přistoupí KSČM a hlavně ANO. Postaví svého kandidáta, nebo podpoří M. Zemana? Oba tyto subjekty si musí uvědomit, že značná část jejich voličů s M. Zemanem nejen sympatizuje, ale aktivně ho bude volit. V případě, že by tyto partaje podporovaly protizemanovské kandidáty – kteří se proti němu budou v rétorice vyhrazovat, může je to výrazně poškodit v parlamentních volbách.

Nechme se tedy překvapit, zda do boje o Hrad vytáhne například Martin Stropnický.

Sám A. Babiš zatím vyloučil, že by kandidaturu M. Stropnického podporoval: „Nikdy jsem od pana Stropnického neslyšel, že by chtěl kandidovat na prezidenta. Když to zváží a hnutí se tím bude zabývat, tak ho někdo určitě navrhne... Jak jsem řekl, o případném kandidátovi rozhodnou naši členové a ten kandidát, pokud bude z našich řad, tak se k tomu musí přihlásit, ztotožnit a hnutí ukázat, jakou bude mít strategii. Já žádného kandidáta na prezidenta navrhovat nebudu a ani nebudu za hnutí dělat kampaň na Hrad… Zeman je jasný favorit, to je jediný politik, který na náměstí dokáže přilákat tisíce lidí. Žádný jiný tak silný kandidát tady není a upřímně nevidím nikoho, kdo by ho porazil.“ (Viz).

 

A co podporovatelé rovné daně?

Velice zajímavé bude sledovat, koho budou na Hrad tlačit ODS a Realisté. Jak známo, obě tyto strany pokládají M. Zemana za „ostudu“ a tvrdě se proti němu vymezují.

Petr Fiala se nechal slyšet, co je pro něho rozhodující: „Politický cíl je, aby nepokračoval Miloš Zeman ve funkci prezidenta, abychom měli prezidenta, který společnost sjednocuje, nikoli rozděluje, nezpochybňuje naši zahraničněpolitickou orientaci včetně euroatlantické vazby a chová se důstojně a nedělá alternativního premiéra na Hradě“ (Viz).

Pokud by P. Fiala podpořil pana Drahoše, lze čekat, že část strany bude proti (zejména kolem V. Klause mladšího). Nabízí se potom varianta, že by ODS postavila vlastního kandidáta, jehož by patně ale nevolili sympatizanti a voliči TOP 09, KDU-ČSL či STAN. 

Anebo by se spojila s Realisty, pokud by o Hrad usiloval např. pan Robejšek (který podobně jako moudrá Horákyně je i není předsedou Realistů) – viz .

Pan Robejšek (který by mimo jiné vyznamenal bratry Mašíny) by pak byl vlastně jen dalším „antizemanem“ – jenom pro jiné publikum. Podporu by pan Robejšek našel nejspíše i u Svobodných.

Sám pan Robejšek se zatím vůči Zemanovi nevymezuje. V rozhovoru pro Parlamentní listy (13. 3. 2017) prohlásil: „Moje hodnocení jeho vlády je převážně pozitivní. V některých oblastech bych však přívítal trochu jiné jednání. Pozici vůči Číně bych nezaložil tak jednostranně na ekonomických zájmech. A také bych se na jeho místě zdržel jednání, které působí až příliš pokorně. Něco podobného se týká i Ruska. Gesta typu účasti na výročních oslavách v Moskvě se mi nezdají být na místě“ (Viz).

S tímto Robejškovým hodnocením M. Zemana ale silně kontrastuje postoj dalšího Realisty, P. Kohouta:

Jistě, existují země, které měly i horší hlavy státu. Rakousku svého času prezidentoval bývalý nacistický důstojník jménem Kurt Waldheim podezřelý z válečných zločinů proti civilistům, který navíc prokazatelně lhal o své minulosti. V zemi, která dala světu Hitlera, je to možná maličkost. Nebo alespoň byla ještě v 80. letech. Ale my bychom se neměli srovnávat s Rakouskem. Ani s Německem, kde jeden z bývalých prezidentů, Karl Carstens, byl členem NSDAP. Žijeme v zemi, která měla funkční demokracii v době, kdy se na ulicích německých měst praly úderné oddíly sociálních demokratů s bojůvkami komunistů a s nacistickými SA. Česká politická tradice je kultivovanější a umírněnější než německá nebo rakouská. I proto je Zeman taková ostuda.

Ale co dělat, aby Zemana v příštím období vystřídal někdo přijatelnější?“ (Viz).

Jak jsou tedy Realisté ve svých postojích čitelní a konzistentní?

Nezapomínejme pak, že jejich hlavním krédem pro podzimní parlamentní volby jsou „rovná daň“ a důraz na tradiční hodnoty, jakými je rodina. Přesně to samé (doslova v bledě modrém) ale hlásají V. Klaus mladší a Centrum pro občanské svobody (Viz). Nabízí se tedy otázka, v čem se zásadně Realisté a ODS (aspoň ta, již reprezentuje V. Klaus mladší), vlastně liší?  

Lze očekávat, že proti panu Robejškovi se vymezí T. Okamura z SPD. Zda bude pošilhávat po vlastní kandidatuře? Spoluprací s SPO však dává najevo, že spíše podpoří M. Zemana. I jemu půjde o výsledek v parlamentních volbách – a pokud by šel do volby prezidentské, zřejmě by se u řady svých potenciálních voličů odepsal (neboť u nich lze předpokládat, že budou volit M. Zemana).

 

Se Sobotkou na „věčné časy“?

Sjezd ČSSD ukázal, jakou nohou sociální demokraté do obou nadcházejících voleb vykročí. Strana vyráží do voleb s tandemem Sobotka – Chovanec, což po mnohého voliče samo o sobě musí působit jako oxymóron. Ještě nedávno se totiž demonstrovalo, že M. Chovanec je „lánský zrádce“. A kde je dnes kandidát sociální demokracie na prezidenta, J. Dienstbier, který kryl Sobotkovi záda? Toto je dostatečné memento pro kohokoli, kdo by chtěl pod barvami sociální demokracie o Hrad usilovat. Obávám se, že by se pouze zdiskreditoval – a pokud by to byl někdo, kdo by mohl jednou B. Sobotku politicky ohrozit, klidil by se mu tímto z cesty.

Na jedné straně tu máme premiéra, který v podstatě k ničemu důležitému nevyjadřuje pevný názor, na straně druhé v sociální demokracii vládne personální i myšlenkové vakuum.

Premiérovi Sobotkovi se „povedlo“, že ANO (ústy pana Babiše) prohlásilo budoucí kooperaci s nynějším panem premiérem za vyloučenou. V žádném případě nikdo po B. Sobotkovi nechtěl, aby se k panu Babišovi lísal. To by sociální demokrat vskutku neměl. Z logiky věci. Ale uzavřít si dveře k možné spolupráci již před volbami? Kdo mu tedy zbývá? ODS, KDU-ČSL a TOP 09? S těmi snad hodlá prosazovat sociální témata, na něž nyní rétoricky klade důraz?

Již nyní je zřejmé, že ČSSD bude volbou prezidenta rozpolcena. Pro část sociální demokracie je M. Zeman nepřijatelný, jiná se k němu upne jako k poslední záchraně.

A voliči sociální demokracie zatím budou odtékat všemi možnými směry.

 

Horké léto a dusný podzim na obzoru

Zřejmě nás čeká velmi horké léto a ještě dusnější podzim, kdy budeme svědky nejenom nechutností ve vztahu k parlamentním, ale i blížícím se prezidentským volbám.

Vášně mohou být opět natolik silné a vyhrocené, že nám ani nedojde, že mnohem podstatnější pro náš osud se odehrává za našimi hranicemi. A že stačí jedna sirka v místnosti polité benzinem – a náš svět vezme za své. Mám na mysli především nebezpečí celosvětového konfliktu, k němuž mnozí včetně mainstremových médií přispívají měrou vrchovatou.     

 


Publikováno rovněž na fb-stránkách autora.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 23 Březen 2017 16:17 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz