Nepřípustné chování


Joihn McCainTak nám Washington Post otevřel oči. Český prezident republiky je prý faktickým mluvčím Kremlu.
Aby toho nebylo málo, zve si Zemana na kobereček ministerstvo zahraničních věcí na Ukrajině s tím, že jeho výroky jsou nepřípustné.

 

 

 

 

Miloš Zeman, který dlouhodobě prezentuje svou vizi boje proti terorismu a orientaci na Evropskou Unii, je rázem označen nálepkou persona ungrata.
„Vidíme výroky českého prezidenta, které jsou velmi pozoruhodné", vyjádřil se neúspěšný kandidát na amerického prezidenta na adresu úspěšného kandidáta na českou hlavu státu. „Zdá se, že je tu jakási názorová změna a snaha vyjít s Vladimirem Putinem", doplnil McCain.
Přitom McCain je politikem, za nímž se táhne stín podezření.
Na podzim 1990 začal senátní výbor pro etiku posuzovat skandál ohledně Keating Five (podezření z korupčního jednání). McCain byl výborem vyslýchán, nakonec z aféry vyšel jen s pokáráním. Jeden ze závěrů výboru pro etiku cituje, že „senátor McCain předvedl ubohý úsudek při intervenci s regulátory“. V podobných úsudcích dnes McCain pokračuje na půdě politické.
Co se týče sankcí proti Rusku, peskuje nyní Sobotka P. Druláka (první náměstek ministra zahraničních věcí) i M. Zemana, že s ním neladí noty. Není to ale tak dávno – šlo o čas předvolební (senátní volby a volby do obecních zastupitelstev), kdy Sobotka proti novým sankcím proti Rusku protestoval. „Musíme postupovat tak, abychom co nejvíce zohlednili zájmy ČR a EU. Domnívám se, že by Evropa neměla těmito sankcemi sama sebe poškozovat. Eskalaci sankcí pokládám za velmi rizikovou věc." Na své cestě ve Spojených státech ale již mluvil zcela jinak. A v žádném případě se ho média nezeptají, zda upozornil v USA na otázku lidských práv, například v oblasti nespravedlivě odsouzených v celách smrti či na kauzu E. Snowdena a rozsáhlé odposlechy. O roli USA v útoku na Irák v roce 2003 ani nemluvě.
Vláda, která má Ukrajině zajistit stabilitu, bude patrně sestavena z pěti subjektů, kde lze očekávat, že dva hlavní, reprezentované Porošenkem a Jaceňukem, si půjdou po krku v boji o moc. Přítomnost J. Tymošenkové, podezřelé z rozsáhlé korupce, na lesku této vládě příliš nepřidá, zvláště, když další místa v ní obsadí hnutí s vazbami na ukrajinské oligarchy a Radikální strana, která má k „evropským hodnotám“ – aspoň těm vznešeným – hodně daleko.
Jaká je situace na Ukrajině? Zima na krku, země s ekonomickými a energetickými problémy na krku. V části USA zatím zuří sněhové bouře a v rusko-amerických vztazích přituhuje. Hlas jestřábů po vítězných volbách v americkém Kongresu je nepřeslechnutelný. Jenom z něj poněkud mrazí.

 

Doutnající svět
„Neznám cenu, jakou by dnes měla konfrontace Putina. Asi bude vysoká. Ale z historie vím, že zítra bude ta cena vyšší. V roce 1936 by zastavit Hitlera stálo určitou cenu. V roce 1937 by byla jiná, v roce 1938 vyšší a v roce 1939 bylo pozdě,“ prohlásil Garri Kasparov, který je předsedou Nadace pro lidská práva. Jako bývalému šachistovi by mělo být jasné, že rozpoutání války mezi dvěma světovými velmocemi může znamenat cenu nejvyšší. Pro nás všechny.
Pokud nechceme žít v mimořádně nebezpečném světě, v němž v podstatě neustále žijeme, měli bychom trvat na dodržování mezinárodního práva, které nebude jenom cárem papíru. Stále je ještě na výběr, zda budeme preferovat novou studenou válku či – nedej bože – válku otevřenou, kdy se všichni spálíme – nebo zda se rozhodneme pro vzájemnou spolupráci.
Taková spolupráce ale vylučuje nadřazenost nějaké velmoci, jejíž jakákoli politická reprezentace – včetně kruhů radikálních – si bude dělat, co se jí zamane.
V. Putin volá po spolupráci velmocí: „Jsme připraveni k praktické spolupráci s americkými partnery v nejrůznějších oblastech na zásadách vzájemného respektování zájmů partnera, rovnoprávnosti a nevměšování do domácích záležitostí.“ Tato cesta by nám ovšem také neprospěla. Velmoci by si rozdělily svět – a my ostatní bychom utřeli ústa. Zatím ale druhá strana zájem na spolupráci s Ruskem nemá – a tlačí ho ke zdi.
Pokud má fungovat nějaké mezinárodní přátelství, je třeba, aby bylo založeno na rovnoprávnosti všech zúčastněných. Jinak nejde o přátelství, ale o vztah panujícího a lokaje. Dokud kdokoli nemá možnost kritizovat svého přítele a ukazovat mu, v čem se mýlí, nejde o přátelství.
Jaké Zemanovy výroky vlastně všechny tolik rozčilují? Za co by se měl omluvit? Že prohlásil, že kdyby byl Ukrajinec, volil by patrně Porošenka? Nebo že pozval Porošenka do Prahy?
Pokud je špatné, když někdo zpochybňuje některá obecná dogmata, jež nejsou podložena fakty, je něco v nepořádku.
Představme si, že bychom neměli prezidentem M. Zemana, ale třeba J. Kellera, který důsledně hájí sociální stát a demokratické principy – a který důsledně odmítá podporovat něco, co na hony zavání fašismem. Nemusel by použít jediné sprosté slovo – přesto, je velmi pravděpodobné, že by se ulice opět začervenaly. Těmi samými karetními hráči, kteří vykřikují proti Zemanovi.

Často se ozývá, jak Rusové bojují na Ukrajině. O napadení jednoho suverénního státu jiným (jako šlo například v roce 2003 v Iráku nebo v roce 1999 při bombardování Srbska) ale nejde.
„Přítomnost 7500 příslušníků ruských ozbrojených sil na ukrajinském území je destabilizující faktor, který brání rychlému urovnání situace v naší zemi,“ uvedl ukrajinský ministr obrany, Stepan Poltorak.
V hlášení rozvědné správy Rudé armády z 26. července 1938 pro lidového komisaře obrany Vorošilova vypracovaném gen. „Gómezem“ (něm. komunista Wilhelm Zaisser, velitel hlavní základny mezinárodních brigád v Albacete) je vyčísleno národnostní složení interbrigadistů k 30. dubnu 1938. Celkově se jednalo o téměř 31 400 lidí. Z toho zhruba 8 800 tvořili francouzští interbrigadisté. Znamená to snad, že v době občanské války ve Španělsku napadla tuto zemi Francie?

Když si McCain libuje, jak byl listopadový český vajíčkový dav temperamentní, možná by mu stálo za to připomenout mnohem temperamentnější hnutí - Occupy WallStreet.

 

Červená karta demokracii
Bude ještě zajímavé sledovat, jak spolu souzní jestřáb McCain a čeští rudokaretníci, kteří přibližně stejným (ne)demokratickým tónem požadují, aby bylo po jejich. Aspoň bude jasné, čemu vlastně je červená karta v pražských ulicích vystavena a jaké chování je v demokracii nepřijatelné.


AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Marek Řezanka

rezanka

Autor je básník, textař a komentátor

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB