A českému filmu chybí...IMAGINACE!!!

Email Tisk PDF

Jim Carey MaskaV sobotu se udíleli Čeští lvi. Fairplay, Cesta ven i Díra u Hanušovic jsou víc či míň vkusně odvyprávěné příběhy, které řeší důležitá témata. A Tři bratři se dětem líbí.

 

Všechnu moc imaginaci

Soudě podle sobotního večera: typický současný český film je asi takový - má svá společensky důležitá témata (jimiž se pyšně honosí) a lidem se docela líbí. Protože je třeba nenapadne, že by mohli chtít víc. Málokdy se povede, že by současný český film poskytl svým divákům vytržení z všednosti, zběsilý obrat perspektivy, prostě že by je pověsil hlavou dolů. Dokonce se už pomalu vymaňuje z některých svých starých hořkosladkých laskavých klišé a není tu úplně namístě shazovat třeba vítěznou Cestu ven, která se stará o své téma rasismu velmi s citem. Jde o něco jiného. Jde o to, že se zdá, jako by autoři českého hraného filmu zapomněli na důležitou funkci umění, jíž je připomínat, že život není jen strastiplným doblouděním z jednoho bodu do druhého, ale třeba, že život je taky radost z různých blbostí. Nebo spíš, že život je prostě radost. Většina lidí hodně pracuje a stará se o rodinu, u čehož se často trápí vlastní nedostatečností. Přesně tuhle realitu by měl film relativizovat, měl by hledat nekonečno cest, jak se na ni dívat jinak, no ne? Čím líp se filmu povede svého diváka rozdovádět, tím víc uznání si zaslouží (míněno i v negativním slova smyslu). Všechnu moc imaginaci !!!

 

Tohle všechno není jen tak, jasně, jenže ono se skoro zdá, jako by to ani nebyla meta. Někde (asi v Cinepuru) nedávno psali, že čeští režiséři se nedívají na filmy. Skoro to tak fakt vypadá. Jinak by je přece muselo lákat mnohem víc hledat a experimentovat. Zkoušet hranice světa a filmu - co všechno film dovede, co divák vydrží, co divák potřebuje, co divák hledá, co cítí, o čem chce mluvit. Nebo ti čeští režiséři nechtějí svého diváka překvapit tím, že mu popíšou něco, co sám nevěděl, že cítí? A i kdyby se potřebovali zavděčit produkci, stejně by tam tahle touha nějak prosákla, kdyby tam byla. Místo toho všichni spořádaně vykládají své fádní historky a tváří se, že dělají velké filmy. Liší se od sebe pouze minimálně, nevnímají film jako médium, které přecitlivěle absorbuje dobu svého vzniku jak nejporéznější houba. Zatvrzele ignorují ostatní současné umění, které zůstává od „reprezentativního“ českého filmu bokem.

 

Nechci tu stavět film do role rafinovaného klauna a sebe do pozice někoho, kdo ví, jak na to (ačkoli přesně právě tohle tu teď dělám) . Tohle má být spíš jen pokus o vystižení mého pocitu z „díry na trhu“. Tahle díra je králičí nora.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 23 Únor 2015 17:19 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz