Přistěhovalectví 70 let po 2.světové válce

Email Tisk PDF

Letošní rok je sedmdesátým výročím od uplynutí druhé světové války. Od té doby jsme vyvinuli mnoho kodexů a mezinárodních listin na ochranu lidských práv a skupin. Přesunuli jsme se od genocidy k politice multikulturalismu. Avšak, i přes tento pokrok, se v dnešním světě stále setkáváme s diskriminací menšinových skupin. Během druhé světové války se málem podařilo vyhladit světovou židovskou menšinu, což poté vedlo k založení státu Izrael.



Dění v samotném Izraeli nám ukazuje, jak dnešní společnost zachází s menšinami, a jak jsou jejich práva přehlížena. Na začátku tohoto týdne tisíce izraelských Židů etiopského původu protestovaly v Tel Avivu proti diskriminaci a rasismu. V Izraeli jich žije více než sto tisíc a mnozí z nich se narodili přímo v Izraeli. Etiopští Židé si stěžují, že jsou na okraji společnosti, mají přístup pouze k podřadným pracím a nižšímu vzdělání než většinové izraelské obyvatelstvo. I přesto, že jsou občany Izraele, vyznávají stejnou víru a podobnou kulturu, nemají stejná práva jako většinové obyvatelstvo.

Podle mého názoru je Izrael hluboce rozdělenou společností mezi tvz. „starousedlíky“ – tedy potomky evropských Židů, pro které byl stát Izrael založen, a přistěhovalci, kteří stojí na okraji společnosti a čelí nedostatečné integraci. Marginalizace přistěhovalců nestojí na základech odlišné kultury nebo norem, ale na základě odlišnosti barvy kůže. S podobným problémem se setkáváme i v Evropě.

Při svých studiích ve Švédsku jsem si všimla, jak je švédská společnost hluboce rozdělena, i přesto, že má podle mnohých nejlepší integrační systém v Evropě. Je pravda, že švédský systém je velice štědrý k novým přistěhovalcům. Jeden můj kamarád, říkejme mu Ahmed, od švédského státu dostává přibližně (přepočteno na českou korunu) 27 tisíc korun měsíčně. Platí nájem přibližných 15 tisíc korun, dále navštěvuje kurzy švédštiny, které jsou ovšem zadarmo, a ještě dostal možnost praxe v mateřské školce pro lepší integraci na trhu práce. V první chvíli jsem obdivovala, jak je švédský integrační systém dobře propracovaný. Avšak několik situací změnilo můj názor. Jednoho dne jsem šla s Ahmedem do supermarketu, kde na mne jako obvykle prodavačka mluvila švédsky. Většina Švédů mě automaticky považuje za Švédku, protože jsem běloška s blonďatými vlasy. Ale na Ahmeda všichni v supermarketu mluvili anglicky, i přesto, že on mluví švédsky plynule. Ahmed si mi několikrát stěžoval, že by rád mluvil s lidmi švédsky, ale protože nevypadá jako Švéd, všichni s ním zacházejí jako s cizincem, i přesto, že disponuje švédským občanstvím.

Švédská společnost, stejně jako izraelská, je rozdělná na starousedlíky a přistěhovalce a ani propracovaný politicko-byrokratický aparát nepomohl překlenout tuto propast. Tato propast je viditelná i na studentském ubytování, kde žiji. Na kolejích se utvořily dvě skupiny – švédští studenti, kteří drží pohromadě, a pak skupina potomků přistěhovalců narozených ve Švédsku, takže druhá generace. K této skupině potomků přistěhovalců patří nejen potomci ze Sýrie, Iráku, Eritreje nebo Somálska, ale také Polska nebo bývalé Jugoslávie. Nejenom odlišný vzhled odděluje tyto dvě skupiny studentů, ale také odlišné příležitosti v rámci švédského státu. Mnoho švédských studentů najde snadno práci v rámci univerzity, naopak potomci přistěhovalců pracují většinou jako prodavači v supermarketech nebo skladníci atd. Mnoho z nich si také přivydělává ilegálními činnostmi, jako je prodej drog, který je ve Švédsku mezi přistěhovalci hodně rozšířen.

Problém nevidím v politicko-byrokratické integraci přistěhovalců, ale naopak v integraci společenské, která podle mého názoru vede k harmonickému životu mezi různými lidmi. Mnoho lidí zaměňuje pojmy tolerance a lhostejnosti. Mnoho lidí, aniž by o tom vědělo, zastává postoj lhostejnosti – „ať si tu přistěhovalci žijí, když takovou možnost nemají ve své zemi“. Avšak tolerance znamená něco odlišného. Je to touha po poznání toho druhého a přijetí člověka takového jaký je, i přesto, že je odlišný.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 06 Květen 2015 09:09 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz