Boko Haram: odnož Al Kajdy nebo spíš dědictví kolonialismu?

Email Tisk PDF

Z masmédií víme, že Boko Haram narušuje vedení ropy a plynu v Nigérii, útočí na křesťanské kostely a v nedávné době unesli přes 200 chibokských středoškolských dívek. Od roku 2009 má na svědomí tisíce životů. Co je tedy Boko Haram?



 

 

Boko Haram vznikla v roce 2002 ve státě Borno na severu federativní Nigérie. Tato oblast je nejchudší, 71,5 procenta populace žije v absolutní chudobě a polovina obyvatel je podvyživená, a právě ekonomický úpadek oblasti pohání rozvoj Boko Haram. Tradiční obživou místních obyvatel je rybolov a zemědělství. V důsledku zmenšení jezera Čad o 90 procent za posledních 40 let se ale výrazně omezil rybolov a není ani dost vody na zavlažování půdy.

Zakladatel skupiny Boko Haram Mohammad Yusuf v roce 2002 ve státě Borno ustavil alternativní vládu a snažil se zajišťovat práci pro mladé nezaměstnané, kteří nemají přístup ke zdrojům. V roce 2009 zemřel a na jeho místo nastoupil radikál Shekau, který od té doby šíří násilí na západ a jih země.

Konflikty o zdroje - často maskované náboženskými termíny - ovšem sahají hlouběji do historie. Ve společenské hierarchii Boko Haram je dominantní etnikum Kanuri, což jsou potomci středověké africké říše Kánem-Bornu. Rozvíjela se v okolí Čadského jezera na severovýchodě Nigérie, severozápadě Kamerunu a jihozápadě Čadu. Kánem-Bornu dominoval regionu po celý středověk a přijal islám, z něhož integroval vzdělávací systém a právo. S evropskými koloniálními mocnostmi přišel úpadek Kánem-Bornu. Africké říše se většinou vyvíjely ve vnitrozemí a rozhodně nebyly zaostalejší než ty evropské, nicméně kolonizace přesunula obchod na pobřeží, což ve svém důsledku vedlo k úpadku afrických civilizací. Na berlínské konferenci (1184-1885) si Kánem-Bornu rozdělily tři velmoci – Velká Británie, Francie a Německo. Africké kolonie jim měly sloužit jako zdroj surovin pro rozrůstající se průmysl. 

Změny ale nenastaly ani po vyhlášení nezávislosti v roce 1960 a v postkoloniálních letech. Nezávislost Nigérii nepřinesla ani prosperitu, ani pracovní místa, a to i navzdory ropnému boomu v 70. letech. Ropný průmysl sice udržuje ekonomiku na přijatelné úrovni, ovšem výkyvy v jejích cenách přinášejí i ekonomické krize. Problém ropného průmyslu navíc spočívá v tom, že nepotřebuje velké počty pracovních sil, a tak země se 170 miliony obyvatel trpí vysokou nezaměstnaností. Navíc je ropa v Nigérii zdrojem rozsáhlé korupce, a tak chybějí peníze na rozvoj země, investice do vzdělání, zdravotnictví apod. Mladí lidé se pak v beznadějné situaci mohou snadno přidat ke skupinám, jako je Boko Haram, které jim poskytnou zázemí a zdroje. 

Nechci rozhodně obhajovat násilí, které Boko Haram páchá. Politické elity by se ale neměly zaměřovat jen na potírání důsledků teroristických útoků, ale především na potírání jejich příčin. Proč samotná Nigérie ropu nezpracovává, ale pouze vyváží? Zavedením zpracovatelského průmyslu by pomohlo mnohým africkým státům přinést stabilní, dlouhodobé zisky a pracovní místa. Problémem je, že přesunutím průmyslu do Afriky, bychom my v Evropě nebo Americe ztratili pracovní místa a nahradila by nás mladá africká generace. Bude tedy i nadále Afrika sloužit pouze jako zdroj surovin a budeme se o ni zajímat pouze v souvislosti s teroristy a hladomory?

Autorka je afrikanistka.

Související: Podivný příběh vyznavačů ploché Země

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 14 Červenec 2014 07:12 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz