I jedno upálené dítě ročně je dost

Email Tisk PDF

Židovský terorista. Výraz, který mnohým nedává smysl. Přesto existuje a v posledních dnech zaplavuje média.



 

 

 

 

„V současné době mají mnohem ambicióznější cíle jako například destabilizaci země, svrhnutí vlády a ustanovení nového režimu, na základě halachy,“ popisují Amos Harel a Chaim Levinson extremistickou skupinu, jež má na svědomí smrt palestinského nemluvněte z minulého týdne. K žhářskému útoku došlo v pátek v arabské vesnici Duma na Západním břehu Jordánu. Podobný cíl, přestože jiné náboženství, má i skupina působící hned za hranicemi Izraele, říká si Islámský stát. Jak tedy židovský stát bojuje s touto vnitřní hrozbou a co pro něj znamená?

„Nejsem osadník,“ zněla první věta, kterou jsem se před lety naučil v arabštině během toulání po palestinských územích. A věděl jsem proč. Izraelští osadníci způsobují řadu konfliktů s Palestinci a být označen za jednoho z nich může mít nepříjemné (a mnohdy i bolestivé) důsledky. Osadníci a jejich aktivity tvoří jádro nynější etapy války o Svatou zemi.

Osadníci zabírají palestinská území a kradou (legálně i nelegálně) zem místním Arabům. To ale není vše, i mezi nimi jsou totiž „echt“ extremisté, kteří si s ideologií Islámského státu v ničem nezadají a často sahají po ohni i klacku jako nástrojích své komunikace.

Vrchní prokurátor Yehuda Weinstein dal v úterý příkaz k zatčení tří pravicových extremistů, kteří jsou zapleteni do pátečního žhářského útoku. Osmnáctiletý Mordechai Mayer pochází z Ma'aleh Adumim, jedné z největších židovských osad ležících hned za branami Jeruzaléma, a byl poslán na 6 měsíců do vězení v Rimonim na základě příkazu k detenční vazbě. Již předtím byl několikrát vyslýchán, a to například ve spojení s útokem na křesťanský klášter Dormition v Jeruzalémě nebo zapálením kostela Rozmnožení chlebů a ryb na pobřeží Galilejského jezera.

Dalším zatčeným je Aviatar Slonim, ten v minulosti čelil obvinění ze zapálení palestinských domů v oblasti jižních hebronských kopců na Západním břehu. V pondělí byl také zatčen čtyřiadvacetiletý Meir Ettinger. Izraelská tajná služba ho podezřívá z plánování útoků na palestinské cíle, což mělo přinést nepokoje a následné střety. Je považován za jednu z hlavních postav izraelského osadnického extremismu.

„Izraelský ministr obrany Moše Ja'alon v neděli oznámil, že nařídil tajné službě Šabak, policii i armádě, aby na krajně pravicové židovské obyvatelstvo uvalily takzvanou „administrativní vazbu" a zabránily tak dalším útokům na palestinské obyvatelstvo. Jinými slovy, aby na Židy i Palestince uplatňovaly stejný metr,“ píše se na Aktuálně.cz a chtělo by se jásat, jenže k tomu důvod není. Administrativní vazba je od základu kontroverzním nástrojem, který okrádá obyvatele o základní „práva“. Nyní je množství lidí, na které se uplatňuje, opět rozšířeno o novou skupinu, která vládě dělá starosti. Kdo bude další?

Ettinger je „zajímavý“ nejenom svými činy, ale i prostředním, ve kterém vyrůstal. Jeho dědečkem je totiž „otec“ novodobého pravicového extremismu rabín Meir Kahane.

60 minut: rabín Meir Kahane



Kahane byl známý svými nenávistnými výroky směřujícími k Arabům (nazýval je například nádorem) i podporou násilných činů proti nim. Podle jeho mínění nemůže Izrael existovat zároveň jako demokratický a sionistický. Bál se, že v případě udělení volebního práva Arabům by se díky jejich vysoké porodnosti brzy stali v Izraeli většinou, tím by získali moc a Izrael by tak již nemohl být židovským státem. A právě vytvoření čistě židovského státu bylo pro něj základem sionismu.

V roce 1968 založil ve Spojených státech Jewish Defense League (Židovskou obrannou ligu). Tři roky nato se přesunul do Izraele, kde založil pobočku JDL. „Tu vzápětí přejmenoval na Kach! (Tak!), která na sebe již ve svých počátcích v Izraeli upozornila četnými rasistickými výpady proti černým Židům pocházejícím z Afriky. V roce 1974 se Kahane stal velmi známým jako zastánce teorie nazvané TNT – Teror Neged Teror (heb. Teror proti teroru),“ takto ve zkratce popisuje stranu Kach! Marek Čejka ve své knize Izrael a Palestina. O deset let později se strana Kach dostala do Knessetu, za další čtyři roky se jí to však díky změnám v zákonech nepodařilo.  

Meir Kahane byl kvůli svým názorům zavražděn v roce 1991 (stejně jako jeho syn Benjamin v roce 2000) v New Jersey. Strana Kach! se po jeho smrti rozpadla na dvě části, Kach! a Kahane Chaj! (Kahane žije). Obě strany jsou v Izraeli od roku 1994 zakázány, avšak i nadále působí v podzemí a ovlivňují tak mladé židovské pravicové radikály. USA umístily Kach! na seznam teroristických organizací do společnosti takových „velikánů“ jakými jsou Hamás či Al-Kaida.

Kahane a jeho odkaz, i přes své extremistické směřování, má stále řadu obdivovatelů, a to jak mezi osadníky, tak i Židy žijícími v Izraeli. Myšlenka na násilný odsun Arabů z Izraele i okupovaných území je v izraelské společnosti stále živá.  

Mezi hlavní obdivovatele Kahaneho myšlenek patří mnoho členů tzv. Hilltop Youth (Mládež z kopců). Ti patří k tvrdé osadnické linii, mezi jejichž hlavní aktivity patří obsazování vrcholků kopců (odtud jejich název) na palestinských územích, kde se pokoušejí budovat nelegální outposty, z nichž posléze často vznikají legální (podle izraelského práva, nikoliv podle podle mezinárodního) osady. Mezi další jejich aktivity se řadí útoky na palestinské cíle, mešity, kostely, školy atd. – tzv. „price tag“ útoky.

„Vzkaz je jasný, jakákoliv akce izraelské vlády proti židovskému osadnickému hnutí, jedno jestli se jedná o evakuaci ilegálního outpostu nebo demolici jednoho domu, spustí odplatu – cenu. Tou cenou bude vandalství, poškozování cizího majetku anebo fyzické – někdy i smrtelné – násilí, většinou zaměřené proto Palestincům,“ říká Ron Ben-Tovim na téma price tag útoků ve svém textu pro deník Haaretz. Extremisty sice na jedné straně chrání izraelská armáda, na druhé straně je často z jejich pozic vyhání.

Extremističtí osadníci svými akcemi vlastně trestají Palestince za něco, čeho se dopustila izraelská vláda. Arabové tak budou biti očividně v každém případě. Buď vláda židovského státu nechá osadníky řádit na okupovaných územích, a ti budou provokovat střety a ničit arabský majetek, nebo se bude snažit jim v aktivitách (pouze) bránit (tak jako to činí nyní) a oni na oplátku budou provokovat střety a ničit arabský majetek. Bez tvrdého zásahu (avšak v mezích zákona) tento problém vyřešen nebude.

Podle informací Šin Bet se počet útoků sice snižuje, ale roste jejich závažnost. Za rok 2013 jich statistiky uvádějí 420, o rok později 328 a za první měsíce letošního roků došlo k 141 útokům. „Útoky židovských extremistů proti křesťanským náboženským místům v Izraeli nejsou příliš časté,“ psaly před několika dny Novinky.cz. Toto tvrzení je velice nepřesné a zavádějící. Za prvé, k velké části útoků židovských extremistů dochází na okupovaných územích nikoliv přímo v Izraeli, a za druhé si slovní spojení „příliš časté“ vyžaduje hlubší upřesnění. K tzv. „price tag“ útokům, tedy těm páchaným židovskými extremisty, dochází (ať již v Izraeli či Palestině) na pravidelné bázi. Tedy opakovaně. Čistě z mého pohledu i jeden spálený kostel nebo mešita ročně, a to nemluvíme o upáleném dítěti, je příliš.    

 

Foto: Activestills – Osadníci pracující na vykopávkách v arabské čtvrti Jeruzaléma Silwan.

https://www.flickr.com/photos/activestills/2328192699/

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 07 Srpen 2015 10:28 )  

Jiří Kalát

Jiří KalátObjektivita a pravda se těžko hledají ve zničených obydlích, na ukradených polích, vypálených strážnicích či bouřlivých barech Tel Avivu. Obě zmizely s časem a se všemi křivdami, které si obě strany způsobily. V Izraeli i Palestině jsem se je hledat pokusil, ale nalezl jen příběhy popisující jednu událost z různých úhlů. Byly tak děsivě rozdílné, že se mi chtělo věřit na paralelní vesmíry.

Motto: 

„Nic není černé, nebo bílé a ani s odstíny šedi si ve Svaté zemi nevystačíme."



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz