Hamás se konečně dohodl s Fatahem na vládě

Email Tisk PDF

Svatá země 22. týdne roku 2014. Po dlouhých letech fatálního nepřátelství se palestinské strany Fatah a Hamás dohodly a zformovaly novou společnou vládu.



Izraelský policista zabránil sebevražednému útoku. Došlo k pochodu izraelských radikálů starým městem v Jeruzalémě. Izrael si „vyměnil“ rakety ze sousední Sýrií a bombardoval Gazu. Společnost i média ve Svaté zemi se chystají na blížící se prezidentské volby a pár informací navrch.    

Americká administrativa nebude hodnotit novou palestinskou vládu nyní, ale až podle jejích činů, a ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že bude s novými ministry jednat. Mluvčí ministerstva Jen Psaki specifikovala pravidla, tedy pokud Palestinská samospráva (PS) bude dodržovat principy dohodnuté na jednáních „blízkovýchodní čtyřky“, tedy uznání státu Izrael, odmítne užívání násilí a bude dodržovat již podepsané dokumenty, spolupráce může pokračovat. Toto rozhodnutí silně nadzvedlo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který řekl, že je z nynějšího vývoje „hluboce zklamaný“ a „velice ustaraný“.  

V pondělí odpoledne oznámil palestinský prezident Mahmoud Abbás zformování nové vlády. Ta se skládá z nestraníků a jejím hlavním úkolem je připravit území pod palestinskou správou na nové volby. Končí tím sedmileté nepřátelství mezi dvěmi největšími palestinskými frakcemi. a to Hamásem, jenž vládl v Gaze, a Fatahem, který ovládal Západní břeh. I přes několik zádrhelů se obě strany dohodly na základních kamenech spolupráce i dalšího vývoje. „Dnes, když se nám podařilo sestavit vládu národní jednoty, oznamujeme konec palestinského rozdělení, které velice poškodilo naše národní snažení,“ pronesl Mahmoud Abbás.

Izraelská strana reagovala sankcemi, jak píše server Jerusalem Post: „Během setkání vládního kabinetu, ministři souhlasili s úplným zastavením jednání s Palestinskou samosprávou na tak dlouho, dokud bude spojena s teroristickou organizací Hamás, a také se snížením finančních prostředků zasílaných PS.“ S dalšími omezeními přihází i halasná rétorika z Jeruzaléma. Podle Netanjahua jeho administrativa nedovolí uspořádání palestinských voleb mezi Araby žijícími ve východním Jeruzalémě a bude se snažit zabránit Hamásu v budoucí účasti na moci v Palestině. Oproti tomu k jednání s novou palestinskou vládou a k její podpoře vyzývají vlády Indie, Číny a Turecka. Podle jejích představitelů je spolupráce jedním z kroků k míru v regionu.

Rozdělení okupovaných území na dva správní celky, tedy na Gazu a Západní břeh, bylo dlouhou dobou překážkou v jednáních o možném ukončení izraelsko palestinského konfliktu. Nyní se situace změnila. Otázkou však zůstává, co se stane nyní. Sedmnáct nestranických ministrů má šest měsíců na to, aby uspořádalo volby. S nimi je ochotna jednat vláda US i ostatní země, jelikož neobsahuje politiky Hamásu. Však po volbách bude situace zřejmě jiná. Hamás, jako vítěz posledních voleb v roce 2006, jistě získá některé místa ve vládě vzešlé z voleb budoucích. Jak na to zareagují Spojené státy a mezinárodní společenství zůstává otázkou.    

Hamás se za posledních sedm let, kdy vládne v uzavřeném pásmu změnil a vyvinul. Již to není ta stejná militantní organizace, jako před osmi lety. Nové generace Palestinců budou raději jednat, než se nechat vyhazovat do povětří. Však je na nich, aby o svých záměrech přesvědčili mezinárodní společenství, které by je mohlo podpořit. Izrael přesvědčí jen těžko, zvláště pokud bude u moci Benjamin Netanjahu a jeho pravicovo-osadnická suita.  

Mezi Hamásem a Fatahem došlo sice k usmíření, ale mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Například charta Hamásu, které stále volá po zničení Izraele či záruky bezpečnosti a působnost rozdílných bezpečnostních složek na palestinských územích. V Gaze je nutné vyřešit problém se státními zaměstnanci. Zatímco úřady zastává skoro 40 000 „hamásovských“ úředníků, 70 000 „fatahovských“ bylo posledních sedm let placeno za to, že jsou doma a zůstávají loajální režimu Mahmouda Abbáse. Tedy problémů, které musí řešit nynější vláda, je hodně a mnohé se ukáží být možná kruciálními. Vývoj posledních dní asi překvapil jen Izraelce a s nimi i světové společenství, ale zřejmě i samotné Palestince.

Izraelský ministr obchodu nazval sedmnáct nových palestinských ministrů (z nichž čtyři jsou z Gazy a Izrael je nepustil ani do Ramalláhu) „teroristy v oblecích“. Označení, které by sedělo i na mnoho zakladatelů státu Izrael, včetně jeho pozdějších představitelů i generálů. Minulost je často brána jako jedna z překážek urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. I v českých luzích a hájích je mnoho protipalestinských argumentů založených na událostech druhé intifády, tedy více než deset let starými, a hodně se podobají tomu, který nyní pronesl Benjamin Netanjahu: „Abu Mazen se spoji s Hamásem, který je zodpovědný za zavraždění více než tisíce nevinných Izraelců a který vystřelil tisíce raket na izraelská města.“ To je důvod, proč nechce izraelský premiér jednat s novou palestinskou samosprávou. Jenže, podle stejné logiky, proč by Palestinci (a vlastně kdokoliv jiný) měl chtít jednat s režimem, který je zodpovědný za zavraždění několika tisíc nevinných Palestinců a který vystřelil tisíce raket na palestinská města.

 

Tak a ještě několik krátkých zpráv

„Zabránil jste útoku a zachránil lidské životy, jsem hrdý na Vás i Vaše profesionální schopnosti,“ pogratuloval Yitzhak Aharonovitch členovi izraelské pohraniční policie. Ten zastavil minulý týden dvacetiletého obyvatele palestinského Nábulusu, který nereagoval na výzvy k zastavení a stále směřoval k policistům na Tapuah Junction na západním břehu Jordánu. Po zadržení byl na Palestinci objeven pás s trhavinou, který dobrovolně neodpálil a odevzdal.

 

Starým městem prošel již tradiční průvod Izraelců, kteří tak oslavují dobytí Jeruzaléma během bojů šestidenní války v roce 1967. Tyto oslavy jsou často spojeny s problémy a různými provokacemi ze stran izraelských extrémistů a odpovědí na ně ze strany Palestinců. Během protestů bylo zatčeno i devět Arabů, kteří házeli kameny na procesí i na policisty, z nichž jednoho zranili. V jiných ulicích proběhla akce promírových aktivistů, kteří nesouhlasí s těmito oslavami. „Necítíme, že patříme k tamtěm oslavám, chceme jasné prohlášení, že Jeruzalém je město míru, nikoliv násilí,“ vypověděla Polina Sklyarevsky, jedna z přítomných aktivistek. Tzv. „Jerusalem Day“ je oslavou sjednocení Jeruzaléma, které je však pouze administrativní. Rozdíl mezi jeho východní a západní částí je markantní. Však situace je ještě mnohem složitější. Arik Mirovsky z deníku Haaretz například tvrdí, že je svaté město rozděleno dokonce na tři části: palestinskou, izraelskou „sekulární“ a ultraortodoxní. Naráží tak na stále zvětšující se počet silně věřících židů, kteří stále více zasahují do života sekulárních Židů v Jeruzalémě. Podle některých autorů jsou charedim, tedy ultraortodoxní židé, větším nebezpečím pro izraelskou společnost než Palestinci

 

Kousek od vojenského postavení na hoře Hermon dopadla střela ze Sýrie. Při útoku nebyl nikdo zraněn a škody jsou minimální. Izraelská armáda (IDF) odpověděla odvetnou střelbou. Již od počátku konfliktu v sousední zemi na Izrael dopadají sporadicky střely, však armáda uznává, že se většinou jedná o zbloudilé střely. Jen několikrát byla situace vyhodnocena jako úmyslná palba a občas došlo k odvetné palbě. Několik hodin před tím izraelské letectvo bombardoval dva cíle v Gaze. Byla to reakce na údajnou raketu, jenž měla před tím zasáhnout Izrael. Přestože zněly sirény v oblasti Sha'ar Hanegev, kráter ani jiné známky výbuchu nebyly nalezeny.

 

IDF suspendovala vojáka za střelbu na Palestince, podle vyšetřovatelů použil gumové projektily v rozporu se směrnicemi armády. Armáda také dál vyšetřuje smrt dvou Palestinců, ke kterým došlo během demonstrací připomínajících šedesát šest let od odsun 750 000 Arabů z území, které jsou nyní Izraelem. Podle dostupných informací vojáci nepoužili ostrou munici, ale mohlo dojít jinému pochybení. Deníku Haaretz uvádí příklad, kdy vojáci vkládají pogumovanou kulku přímo do adaptéru střelby, čím se zvyšují její průraznost i účinek. Tento postup je však proti regulacím IDF.

 

Kolem čtyř set hamásovských vězňů v izraelských věznicích se připojí k již 34 dní trvající hladovce jejich kolegů. Protestují tak proti užívání administrativní vazby, která dovoluje izraelským úřadům držet Palestince pod zámkem bez soudu či obvinění, po dobu několika měsíců.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 04 Červen 2014 13:05 )  

Jiří Kalát

Jiří KalátObjektivita a pravda se těžko hledají ve zničených obydlích, na ukradených polích, vypálených strážnicích či bouřlivých barech Tel Avivu. Obě zmizely s časem a se všemi křivdami, které si obě strany způsobily. V Izraeli i Palestině jsem se je hledat pokusil, ale nalezl jen příběhy popisující jednu událost z různých úhlů. Byly tak děsivě rozdílné, že se mi chtělo věřit na paralelní vesmíry.

Motto: 

„Nic není černé, nebo bílé a ani s odstíny šedi si ve Svaté zemi nevystačíme."



banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz