Intervence, destabilizace… terorismus

Email Tisk PDF

USA podporovaly v 80. letech povstalecké skupiny v Nikaragui tzv. Contras„Když pochodujete proti nepříteli, dávejte pozor, aby nepřítel nepochodoval ve vašem čele.“     Brecht

 



 

 

 

 

Nikaragua, středoamerický stát s necelými čtyřmi miliony obyvatel, byl za vlády vůdce Somozy a jeho synů, jež trvala přes čtyřicet let, stát plný korupce a represí. Přestože země měla dostatek orné půdy, zásoby surovin, nerostů i dřeva a silnou finanční, vojenskou a politickou podporu ze strany USA, byla Somozova Nikaragua stát velmi chudý i díky tomu, že se mnoho peněz určených např. na sociální programy rozkradlo. Na konci 70. let se Spojené státy rozhodly přestat Somozův režim podporovat, což byla pro něj těžká ztráta. Díky tomuto rozhodnutí se vytvořily příznivé podmínky pro změnu režimu. V roce 1979 zvítězili levicoví Sandinisté, kteří chtěli docílit sociální spravedlnosti s nezávislou zahraniční politikou. Došlo i k diplomatickému uznání ze strany USA a dokonce ke schválení půjčky. Poté se ale karta obrátila, když se v roce 1981 dostal do prezidentského úřadu Spojených států Reagan známý svým tvrdým postojem ke komunismu. Následovalo financování opozičních povstaleckých skupin s cílem podporovat převrat v Nikaragui. Protisandinistická opozice měla na svědomí mnoho tisíc vojenských i civilních životů. Podpora povstaleckých skupin Spojenými státy byla víceméně z ideologických důvodů, protože chudá země s přibližně čtyřmi miliony obyvatel mohla těžko představovat pro své sousedy významnější riziko, natož pro Spojené státy. Noam Chomsky právě tuto snahu o destabilizaci Nikaragui v 80. letech 20. století uvádí jako jasný příklad teroristického činu USA.

V 80. letech podporovaly Spojené státy americké v Afghánistánu muslimské guerrilové vzbouřence (kde byl i nám známý Usáma bin Ládin), jak zbraněmi, tak i financemi. Hodili se jim v boji nejen proti Rudé armádě, ale i proti tehdejší socialistické afghánské vládě, která se Sověty kolaborovala. Z potřebných bojovníků se posléze stali nebezpeční teroristé plnící seznamy CIA.

V 80. letech se podpory dočkal také Irák. Nejen od USA, ale i od Velké Británie či Francie, od které sem putovalo okolo 40% svého zbrojního exportu. Bylo to v době, kdy se již začaly objevovat první zprávy o použití chemických zbraní nejen proti íránským vojákům, ale také proti Kurdům na severu Iráku. Nikomu ze zainteresovaných to však nevadilo.

Nedávné připomenutí teroristických útoků ve Spojených státech z 11. září 2001 vždy doslova zaplaví média ruku v ruce s různými teoriemi kdo, co, kde, kdy. Každoroční nezbytný kolorit nastávajícího podzimu. Za povšimnutí stojí ale to, že média už tak aktivně nepřipomínají bombardování Kosova jednotkami NATO v roce 1999 či destabilizaci Nikaraguy, Libye, Afghánistánu či Iráku a když už, tak jen heslovitě a bez udávání souvislostí. A přece za vším jsou konkrétní lidé se svými zájmy či zájmy mocných organizací v zastoupení. Výsledkem jsou hromady mrtvol, rozvaliny a zničené lidské osudy – neméně kruté, než akce teroristů.

Slovy Chomského: Ti, kdo chtějí světu skutečně porozumět, musí všem soudit stejně, ať už se jedná o domácí politickou a intelektuální elitu nebo o představitele nepřátelského tábora. Bylo by určitě poučné podívat se, kolik autorů by uspělo, kdybychom posuzovali, nakolik jejich argumentace splňuje elementární kritéria nestrannosti a racionální logiky.“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 20 Září 2016 15:31 )  

Jiří Bátěk

 

P6104439Mám rád četbu (spiritualita, literatura faktu), pobyt v lese (bez motorek), sázení stromů, trhání plodů,

pěstování kaktusů, brnkání na kytaru a dá-li Múza, něco napíšu. A svého času radost z jízdy na kole.

Teď volný čas zaplňují převážně děti.

 

Motto: „Většinou si to, co každý pokládá za jisté, zaslouží přezkoumání“. Lichtenberg

 



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB