Západní terorismus - Noam Chomsky, Andre Vltchek



V roce 2014 vyšla zajímavá kniha Západní terorismus, ve které Noam Chomsky diskutuje s investigativním novinářem Adre Vltchkem. Témata jsou různorodá: kolonialismus, propaganda, média, celá jedna kapitola se např. věnuje východnímu bloku, Latinské Americe, Blízkému východu, Indii a Číně.



 

 

Čtení je to neradostné, ale vzhledem k našemu sterilnímu prostředí prospěšné – můžeme říci, že je spíše holou nutností, abychom si zachovali kritické myšlení. V prostředí, kde se vedou nekonečné diskuse o marginálních záležitostech, ale celek uniká, kde červené karty dostává prezident s téměř nulovými pravomocemi, místo aby se vystavovaly korupci či státům, které bezdůvodně bombardují jiné, kde nás přední filozofové (V. Bělohradský, J. Sokol) přesvědčují, že jediná spása spočívá v oligarchii, protože se „promění v elitu“ jenž je nositelkou „hodnot“ (Jakých prosím?) či že nákup médií oligarchy „zlepší úroveň demokracie“, je četba takovýchto knih více než zdravá.

Pro ukázku několik myšlenek, které v knize zazněly:

-         Svět se dělí na dvě skupiny lidí: na ty ze Západu a na neosoby, o kterých nepřemýšlíme, neptáme se, co se s nimi stalo v minulosti. Na území dnešních Spojených států bylo 10 milionů původních obyvatel, ale v roce 1900 jejich počet klesl na 200 000.

-         Od konce druhé světové války v důsledku západního kolonialismu či neokolonialismu zemřelo 50-55 milionů lidí.

-         Kolonizovaní lidé dokáží přijmout útlak a ještě ho oslavovat. Celá Latinská Amerika je posetá symboly kolonizace. Jako by určitá část populace s nostalgií vzpomínala na koloniální bič.

-         Největším úspěchem, jakého může útlak dosáhnout, je přesvědčit neosoby, že je přirozený.

-         Šest předních latinskoamerických intelektuálů, jezuitských kněží, bylo zabito v prostorách jezuitské univerzity elitní jednotkou salvadorské armády, kterou vycvičili v USA. Hned poté Václav Havel navštívil USA, kde před Kongresem sklidil bouřlivý potlesk, neb USA popisoval jako “obránce svobody“. Tito „obránci svobody“ však zabili půl tuctu jeho protějšků. Kdokoli, kdo zmínil tuto událost, byl veřejně odsouzen a vyvolalo to proud hysterie.

-         Indický filozof a ekonom Amartya Sen se svým kolegou provedli zajímavou srovnávací studii – porovnávali Indii a Čínu od konce 40. let 20. století do roku 1979. Zjistili, že v demokratické Indii zemřelo 100 milionů lidí v důsledku selhání Indie v oblasti reforem zdravotnictví, vzdělávání, pomoci zemědělským oblastem…Za každých 8 let zabila Indie stejný počet lidí, jako Čína za celé období velkého hladomoru (25-30 milionů mrtvých dle knihy Černá kniha komunismu).

-         Islámábád, Vientiane, Střední Amerika, Indonésie – všude je to stejné. Zahraniční reportéři posedávají po hotelových barech a baví se. Do terénu se kromě pár odvážných výjimek nikdo nevydá. Existuje úžasná disciplína, pokud jde o události, o kterých se reportovat nemá, či jen určitým způsobem.

-         Děti jsou od 2 let bombardovaní reklamou. Propaganda cílí na děti, které pak otravují rodiče tak dlouho, až jim to koupí.

-         Kdo je nepřítel? Ten, koho ve skutečnosti ničíme. Jsou tu nelítostní indiánští divoši, otroci, kteří povstanou, Číňané, Rusové, islamističtí fašisté, kteří by nás mohli ovládnout. Jsme na pokraji hrozící katastrofy, zde je nepřítel, co nás chce zničit. A v poslední minutě nás zachrání superhrdina.

-         Na Západě neexistuje seriózní diskuse o sovětské minulosti z různých úhlů pohledu.

-         Lze sledovat dvě současně působící tendence. Vnější pozorovatel sledující svět by usoudil, že hlavním směřováním je cesta k sebevraždě, na okraj útesu. Ale další cesta vede k růstu opozice a dokázala, že je poměrně úspěšná. Za posledních 30 nebo 40 let se hodně změnilo. Otázkou je, která z těchto cest převáží? Máme vlastně jen dvě možnosti. Jednou je říci „nemá to cenu, vzdejme to“ a napomoci tak k tomu, aby došlo k nejhoršímu. A tou druhou je říci „chtěli bychom něco zlepšit, takže to aspoň zkusíme“.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 03 Březen 2015 09:31 )  

Jiří Bátěk

 

P6104439Mám rád četbu (spiritualita, literatura faktu), pobyt v lese (bez motorek), sázení stromů, trhání plodů,

pěstování kaktusů, brnkání na kytaru a dá-li Múza, něco napíšu. A svého času radost z jízdy na kole.

Teď volný čas zaplňují převážně děti.

 

Motto: „Většinou si to, co každý pokládá za jisté, zaslouží přezkoumání“. Lichtenberg

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB