Pavla Tasovského křížové cesty na Vysočině



 

Pavel-Tasovský portrétUmělecký kovář a sochař Pavel Tasovský (nar. 1960 v Brně), absolvent Mistrovské školy uměleckých řemesel, založil v roce 1989 vlastní dílnu v Náměšti nad Oslavou. Jeho renomé je už desetiletí rozšířeno ne pouze u nás, ale též v Belgii, Francii, Německu, Rakousku a na Slovensku, kde měl autorské výstavy. (vlevo Pavel Tasovský na snímku Jana Dočekala)

 

 

 

V letech 2009 a 2017 dostalo se mu dvou příležitostí k vytvoření křížové cesty, v křesťanském umění jednoho ze základních pojednání o Ježíši Kristu. Obě Tasovského díla jsou na Vysočině. První, s charakterem figurálních basreliéfů na vertikálních deskách, v exteriéru moderního poutního kostelíku (návrh architekt Ludvík Kolek) v obci Slavkovice u Nového Města na Moravě (vznik v roce 2009). Druhá, v průchozích rámech z ohýbané oceli na kamenných sloupech, je v sousedství kostela Nejsvětější Trojice v Kameničkách (vznik v roce 2017). Obec je spjata s význačným impresionistickým krajinářem Antonínem Slavíčkem (1870 – 1910).

 

Ke křížovým cestám Tasovský řekl: Ve Slavkovicích jsem nejdřív udělal monstranci. Prochází vertikálně celým kostelem a vychází na střechu, kde má podobu dvojice andělů. Když jsem byl později vyzván k vytvoření křížové cesty, zvolil jsem pro ni formu nerezových reliéfů. V Kameničkách jsem předložil dvě varianty návrhů. Figurální a geometrickou s variovaným motivem trnové koruny a kříže. V povaze tradice zadavatel zvolil syžetová vyjádření skrze stylizované biblické postavy. Motivy zastavení jsou usazeny na vrcholech kamenných stél. Východiskem byly zatepla zpracované ocelové výkovky z plného materiálu. Korpusy jsou z jednoho kusu, vlasy a trnové koruny jsou samostatnými doplňky. Díly kompozice jsem pozinkoval, aby nekorodovaly, a natřel grafitovou barvou, povrch mírně vyleštil, což zvýrazňuje strukturu materiálu i prostorový charakter předmětů.

 

 

Duchovní aspekt

Duchovní aspekt Tasovského křížových cest pramení z biblických evangelijních textů. Umělecké podání křížové cesty v jakémkoliv druhu výtvarného media má charakter umění užitého. Umělec hledá v rejstříku svých schopností sobě příznačnou, do jisté meze volně projevenou kreativitu ke zpracování neměně daného tématu. Je jím vázán, však necítí asi nepřízeň tvůrčího omezení, neboť k velikosti nevšední látky nelze přistoupit bez pokory. K uměleckému zpracování křížové cesty nemůže totiž dostačit toliko sebelépe míněné chtění.

 

Umělecké opravdovosti ve výrazu a ve vnořeném citu nelze dosáhnout za absence duchovní víry, hlubokého promyšlení a emočně vypjaté pomyslné účasti v dramatickém ději, který je jedním ze stěžejních určujících východisek vnímání smyslu lidského údělu. Dle tradice křížová cesta zobrazuje čtrnáctero pašijových událostí, označených jako zastavení. Někdy je křížová cesta v závěru rozšířena, je tomu tak u obou děl Tasovského, o patnácté zastavení – Vzkříšení.       

 

            

Zřetel estetický

Je křesťanská estetika? Nemálo věřících prodchnutých ideou, že umění je frivolní a morálce škodící zábavou, stále zavrhuje jako určité rouhačství představu, že by se křesťanské náboženství mohlo zabývat uměním, udílet mu rady, uvažovat o jeho normách a námětech. Na druhé straně četní bezvěrci přesvědčeni o nezávislosti umění soudí, že jakýkoliv zásah do estetické oblasti z religiózních důvodů (stejně tak jako z důvodů morálních) je neoprávněný. Svaté knihy, které jsou základem křesťanství, tzn. vše, co tvoří Nový zákon, neobsahují nic, co by se přímo týkalo estetiky. Přesto však v jistém smyslu vytvářejí vzory: Evangelia nabízejí určitou velmi poetickou citovou atmosféru a podobenství předkládají způsob expozice myšlenek, jejichž literární vliv je pozitivní. Přijetím Starého zákona křesťanství také vyzvedlo některé literární formy, z nichž lyrismus Žalmů je nejvýraznějším příkladem. Evangelia poskytla umění celou ikonografii vyňatou z vyprávěných událostí, z narození Krista až po jeho smrt a vzkříšení, atmosféru, která v těchto zobrazeních musí být.

 

Křesťanství především hlásá duchovní a neposkvrněné vlastnosti, které kontrastují s tím, co lze nazvat pohanskou estetikou. Renesance vrátila životnost estetice pohanství, což uvnitř samotného křesťanského umění vytvořila jistý konflikt. Bylo však přijímáno, že krásno je jedním z transcendentních atributů Boha. To lze vnímat jako stvrzení, že existuje duchovní estetická cesta směřující k Bohu.

 

Obě Tasovského křížové cesty jsou význačnými křesťanskými díly. V obecném významu je dílo objektivně existující věcí vnímanou prostřednictvím smyslů. Vznik každého uměleckého díla je podnícen myšlenkou. A je-li myšlenka náplně díla cele již obsažena v tradiční vlastnosti díla, jak je tomu u křížové cesty, nutně přichází myšlenka další, jež ve způsobu zpracování díla zrcadlí umělcovu tvůrčí osobitost.

 

A ještě je tu míra vlivu zadavatele díla. Snáze je přijatelná v poli průniku hledisek. Dílo závisí rovněž na záměru vnímatele, diváka. Publikum je svědkem vybízeným dílem, aby bylo účastno. Slovo dílo může rovněž označovat soubor děl vytvořených jedním umělcem v rámci jedné nebo příbuzné techniky v jednom žánru. Slovo dílo tedy hovoří o jednotě koncepce a činnosti jednoho autora uvnitř jedné techniky. Jde tedy o jednotu vztahu mezi umělcem a technikou. Právě tak je tomu u křížových cest Pavla Tasovského.

 

 

Ukázka z díla:

 

Pavel-Tasovský Křížová-cesta-ve-Slavkovicích-01Pavel-Tasovský Křížová-cesta-ve-Slavkovicích-02Pavel-Tasovský Křížová-cesta-ve-Slavkovicích-03Pavel-Tasovský Křížová-cesta-ve-Slavkovicích-04

 

 

 

 

 

 

Pavel-Tasovský Křížová-cesta-v-Kameničkách V.-zastaveníPavel-Tasovský Křížová-cesta-v-Kameničkách VI.-zastaveníPavel-Tasovský Křížová-cesta-v-Kameničkách VII.-zastaveníPavel-Tasovský Křížová-cesta-v-Kameničkách XII.zastavení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Pavel Tasovský: Křížová cesta ve Slavkovicích, kovaná nerezová ocel a přírodní kámen, 2009. Foto: Jan Dočekal

2/ Pavel Tasovský: Křížová cesta ve Slavkovicích, kovaná nerezová ocel a přírodní kámen, 2009. Foto: Jan Dočekal

3/ Pavel Tasovský: Křížová cesta ve Slavkovicích, kovaná nerezová ocel a přírodní kámen, 2009. Foto: Jan Dočekal

4/ Pavel Tasovský: Křížová cesta ve Slavkovicích, kovaná nerezová ocel a přírodní kámen, 2009.Foto: Jan Dočekal

5/ Pavel Tasovský: Křížová cesta v Kameničkách, V. zastavení, kovaná ocel a přírodní kámen, 2017. Foto: Jan Dočekal

6/ Pavel Tasovský: Křížová cesta v Kameničkách, VI. zastavení, kovaná ocel a přírodní kámen, 2017. Foto: Jan Dočekal

7/ Pavel Tasovský: Křížová cesta v Kameničkách, VII. zastavení, kovaná ocel a přírodní kámen, 2017. Foto: Jan Dočekal

8/ Pavel Tasovský: Křížová cesta v Kameničkách, XII. zastavení, kovaná ocel a přírodní kámen, 2017. Foto: Jan Dočekal

 

 

Zdroje:

Wikipedie

Étienne Souriau: Encyklopedie estetiky, Victoria Publishing, Praha, 1994

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 30 Listopad 2018 09:22 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB