Sochaře Václava Kyselky taile directe



 

Václav-Kyselka autoportrétV sochařství bývalo běžně užívané označení taille directe. Týkalo se tradičního způsobu opracování materiálu, ve smyslu přímého řezu, ve volném překladu bezprostředního tesání, v širším pojetí vyjadřovalo také cit pro materiál. Sochař odebírá z bloku materiálu hmotu, respektuje materiálem určené proporce a možný tvar, ale zároveň vychází z vlastní představy. Václav Kyselka (vlevo na snímku), absolvent Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně, příslušník generace konce druhého tisíciletí, nejčastěji pracuje s dřevem, je ze sochařů, v jejichž dílech je cit pro materiál rozeznatelný.

 

 

Kyselka v Horácké galerii

Socha je výsledkem umělecká činnost, která spočívá v navrhování a vytváření tvarů v objemu, v reliéfu, modelováním, odléváním, přímým řezáním, svařováním nebo montáží. Proč tento redundantně poučný výčet v souvislosti s Václavem Kyselkou? S výjimkou svařování, jehož se pravděpodobně nedopouští, a modelování spíše sporadického, (jeho díla jsou v převaze skulptivní), vyjadřuje rozpětí jeho práce. Četnost způsobů vyjadřování nebrání mu v zachování jednotného estetického konceptu. V čem onen koncept spočívá?

 

Sochařství je druhem výtvarného umění akceptovaným zrakovým vnímáním. K nim mohou přistoupit i jiné počitky, především hmatové, nebo alespoň jejich představy (hrubý nebo hladký povrch sochy atd.). Sochařství musí počítat, stejně jako architektura, s tíhou vytvořených děl, se strukturou a charakterem materiálu, z nichž jsou utvořena, s jejich rovnoměrným rozložením a vyvážeností. Sochařství nevytváří vnitřní prostor a je určeno k pozorování zvenčí. Velkou roli hraje práce se světlem a stínem. Do značné míry může ovlivnit celkový dojem z pozorovaného díla.

 

Sledujeme-li výběr z Kyselkovy tvorby soustředěný na aktuální výstavě s titulem Odpoutání v exteriéru i interiéru Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, uvědomujeme si s  naplněním, že vše výše uvedené je de facto shrnující řečí o této přitažlivé expozici. Co lze o současném sochařství zobecnit, je cele činné ve vztahu k práci Kyselkově. Ne v následku autorova vypočítavého záměru, nýbrž v jejím promyšleném původním pojetí.

 

 

Hybnost a monumentalita

Petra Gregorová výstižně vyzvedává v pojednání o Kyselkově tvorbě mj. dvě stěžejní skutečnosti: Dojem hybnosti a monumentalitu. Ve shodě připojím stručné poznámky.           Dojem hybnosti, tedy opticky zaznamenaná iluze pohybu, je v Kyselkově podání častý. Statická socha je umělcem „vybavena“ rozvinutým tvarovým řešením nebo násobením „pohyblivého konstantního“ tvaru, což do díla vnáší neklid, zdání pohybu. Statický znamená to, co v sobě zahrnuje rovnováhu, vyváženost, dojem nehybnosti. Kyselkův přístup, jemuž vyváženost nechybí, vychází, řekl bych, z tématu vše je v pohybu, včetně tvůrčí práce – díla, jichž se to týká zejména: Pupci světa, Rozvíjení, Cesta ke kráse, Uprchlík, Pomník s klínem. U Odpoutání koňské síly a lyrického cyklu Snění nejde o pohyb domnělý, nýbrž uskutečnitelný.

 

Monumentalita je Kyselkovým signifikantním znakem. Ve výčtu umělcových realizací je za dvě minulá desetiletí řada rozměrných děl. Působí svou velikostí, která konvenuje jejich účelu, např. začlenění do architektury. Pověděno schematicky, celá Kyselkova tvorba směřuje rozvrhem sdružených objemů k monumentalitě.

 

Není tím však míněno, že monumentální socha se apriorně vždy zvedá k vyššímu uměleckému řádu. Autor o tom ví své. Vše sděluje ve výběru z komorní tvorby označeném minimonumenty. Vedle modelett k velkým sochám nebo autorským realizacím jsou drobné skulptury, jejichž rozměrová komornost je pravděpodobně definitivní. V nich vyniká informativnost souhrnu úsporných tvarů. Menší měřítko dává větší prostor pro experiment, některé objekty připomínají spíše asambláže či redy-made a některé jsou ironizující reakcí na aktuální témata. (Petra Gregorová).

 

 

Odpoutání koňské síly

Zvýrazněnou pozornost nutno věnovat sestavenému dílu Odpoutání koňské síly. Je titulním a též dominantním exponátem výstavy. Konstruktivismus pojí se s v něm s expresivitou a se sekundárním kinetismem (kontaktní popud, vítr). Je dílem krásným, vzrušujícím, výjimečným obsahem i formou, individuálním příkladem postmodernistického sochařství, odrážejícím ve fragmentární věcnosti umělecký synkretismus. Je naturalistickou ikonou, modelem autorovy racionality i emocí.

 

Václav Kyselka (VaKy), Odpoutání, sochy a sochařské instalace, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě., Vratislavovo náměstí č. 1. Výstava je přístupná do 28. září 2018, otevřena je od úterý do neděle od 9. do 12. a od 13. do 17. hodiny, v pondělí zavřeno. www.horackagalerie.cz

 

Ukázka tvorby:

Václav-Kyselka Cesta-městemVáclav-Kyselka RozvíjeníVáclav-Kyselka Cesta-ke-kráse

 

 

 

 

 

 

 

 

Václav-Kyselka Odpoutání-koňské-sílyVáclav-Kyselka Pomník-s-klínemVáclav-Kyselka UprchlíkVáclav-Kyselka Snění

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:Václav-Kyselka Pupci-světa

1/ Václav Kyselka: Cesta městem, dřevo, 2017. Foto: Jan Dočekal

2/ Václav Kyselka: Rozvíjení, dřevo, kov, 375 x 285 x 90 cm, 2018. Foto: archiv Václava Kyselky

3/ Václav Kyselka: Cesta ke kráse, dřevo, kov, instalace, 470 x 114 x 100 cm, 2017. Foto: archiv Václava Kyselky

4/ Václav Kyselka: Odpoutání koňské síly, dřevo, kov, textilní vazáky, 400 x 400 x 675 m, 2008 - 2018. Foto: Jitka Dočekalová

5/ Václav Kyselka: Pomník s klínem, dřevo, kov, 2012. Foto: Jan Dočekal

6/ Václav Kyselka: Uprchlík, dřevo, 2016. Foto: Jan Dočekal

7/ Václav Kyselka: Snění, instalace, dřevo, ocelová lanka, 4 x 50 x 8 x 150, 2011.

Foto: archiv Václava Kyselky

 8/ Václav Kyselka: Pupci světa, dřevo, kov, 300 x 250 x 60 cm, 2014. Foto: Jan Dočekal

 

 

Zdroje:

https://www.art-vaky.cz/

 

Petra Gregorová: Odpoutání Václava Kyselky, katalog k výstavě, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, 2018.

 

Étienne Souriau: Encyklopedie estetiky, Victoria Publishing, Praha, 1994.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 31 Srpen 2018 17:00 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB