Zobecněné vnitřní inspirace Marie Filippovové



 

Filippová Eva foto youtubeV rustikální Galerii z ruky majitelky Stanislavy Macháčkové v Křížovicích – Doubravníku na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny vrcholí sezona. Trvá tradičně od dubna do konce léta. Letošní je v pořadí už dvacátá sedmá. Do dědinky u lesa přinesla čtyři autorské výstavy, v květnu obrazy Jitky Chrištofové, v červnu Veroniky Palečkové a v červenci Jana Svobody. Přítomně jsou tu kresby Marie Filippovové, absolventky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér grafiky, designu a knižní kultury, prof. Antonín Strnadel), členky SČUG Hollar a Umělecké besedy.

 

 

 

V kolekci lavírovaných tušových kreseb na papíře Filippovová rozvíjí mnohonásobný znak (skvrnu, bod nebo mihotavou linku). Má původ v přírodních jednotlivostech. Redukuje je, abstrahuje, tedy odděleně esteticky posuzuje. Pak tvarově obměňuje a v záměrné neurčitosti, blízké poloze přeludu, je jemným rozmytím (s až průsvitným efektem) přivádí k nezávislému sdělení. Ocitá se v nové realitě, oproštěné, generalizované a akcentujme - v poetické.

 

 

Od představ k výtvarné řeči

Sledování Filippovové práce v toku času stvrzuje stálost vysokého uměleckého nivó. Permanentně nachází další možnosti v intencích představ a rázu výtvarné řeči. To, co se děje v ploše kreseb, je výrazem domněle skromné a obsahem zřejmě syté. Nebude snad příliš chybný přenesený poukaz na „seismometrické záznamy“ tichých pohybů v prostředí přírody a v bytí člověka. K určitějšímu rozlišení vedou opakující se názvy exponátů - Domy, Moře, Písek a příbuznost výtvarných prostředků - černá tuš nebo barevné lavírované tuše. Četné artefakty jsou uvedeny Bez názvu, byly tedy autorkou volně uchopeny a interpretovány ze souboru zobecněných vnitřních inspirací.  

 

 

Uvolněný řád geometrie

Filippovové mechanika pojednání obrazové plochy s barevným pozadím vždy záleží v násobeném tvaru s různým pojetím. Řád světa reflektuje skrze subjektivně uvolněný pořádek geometrie nebo specifikou chaosu (První vznikl Chaos, ale po něm Země, Hésiodos). S trpělivostí, na niž dozírá dobrovolnou kázní, Filippovová buduje díla bez potřeby paprsků barvitosti. Její příběhy, neboť vše, co je esteticky její, jsou esence příběhů psychicky či somaticky zažitých nebo zprostředkovaně vpletených do jejího bytí.

 

 

Východisko a cíl

Pokora, kázeň a naprostá náklonnost k užívaným výtvarným prostředkům. Tam je východisko. A cíl? Nanejvýše uvážlivými obrazivými tvary suverénně podané dílo, jež je s vnitřním řádem a s duchovní hojností modelem úsporné bohatosti. Kterak lze k takovému dílu dospět? Učenlivostí snad? Vytrvalou průpravou v kresbě a lavírovaní tuší? Jistě tím i tím. A nepochybně s nadstavbou hluboce racionálně a citově vnímaných korelací světa.

 

 

Nově s poutem k minulosti                    

Filippovová mimoděčně odpovídá na otázku, jak lze budovat vlastní styl a vést jej vpřed. Z šíře myšlenkového a emočního fundamentu rozvíjí se ze sebe, přičemž vnější poznatelný svět zůstává jí pramenem. Nemá tvorbu za ostinátní rytmus, jakkoli „dobře znějící“. V trvalosti komponování sahá k témuž souboru původních not, ale obměňuje je a „zapisuje do partitury“, z níž roste v novém koncentrovaném zvuku (když zůstanu obrazně u hudby).

 

Bývám uspokojen, mohu-li říci s odstupem let o témž autorovi příbuzný soud, jímž lze doložit kontinuitu jeho směřování v dimenzích vlastní umělecké osobitosti. Před čtrnácti roky jsem napsal o Marii Filippovové mj.: Násobným opakováním znaků příbuzného vzhledu obraz získává na živosti a lyrické hravosti. Je esteticky uspořádaný. Vyvolává dojem tajemného vyobrazení zlomků z dění v přírodě a v pohybech v atmosféře. Rytmus v opakování a magická realita, podaná tlumenými barvami, vyvolává pocit klidu a mírnosti. Jsou to přesvědčivá znamení mimořádnosti tvorby brněnské umělkyně.

 

A ještě jedna stručná citace. Při Filippovové letošní výstavě v Praze takto přiblížila metodu její tvorby historička umění Lucie Šiklová: Bezprostřednost výrazu je dosažena s rozmyslem, často si skicuje předlohy, bezpodmínečné úsilí je podobně jako u nejlepších renesančních mistrů cudně ukryto za navenek požadovaným zdáním samozřejmé lehkosti.     

 

 

Ukázka z tvorby:

Marie-Filippovová Bez-názvu-IVMarie-Filippovová Bez-názvu-VMarie-Filippovová Bez-názvu-VIMarie-Filippovová Bez-názvu-X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Marie-Filippovová Bez-názvu-XIIIMarie-Filippovová Moře-IIIMarie-Filippovová Zrnka-pískuMarie-Filippovová Bez-názvu-XVII

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Marie Filippovová: Bez názvu IV, lavírovaná kresba tuší. Foto: Jan Dočekal

2/ Marie Filippovová: Bez názvu V, lavírovaná kresba tuší. Foto: Jan Dočekal

3/ Marie Filippovová: Bez názvu VI, lavírovaná kresba tuší. Foto: Jan Dočekal

4/ Marie Filippovová: Bez názvu X, lavírovaná kresba tuší a barevnými tušemi. Foto: Jan Dočekal

5/ Marie Filippovová: Bez názvu XIII, lavírovaná kresba tuší a barevnými tušemi. Foto: Jan Dočekal

6/ Marie Filippovová: Moře III, lavírovaná kresba tuší a barevnými tušemi. Foto: Jan Dočekal

7/ Marie Filippovová: Zrnka písku, lavírovaná kresba tuší a barevnými tušemi. Foto: Jan Dočekal

8/ Marie Filippovová: Bez názvu XVII, lavírovaná kresba tuší a barevnými tušemi. Foto: Jan Dočekal

 

 

 

Marie Filippovová, Obrazy. Galerie z ruky, Křížovice 3, Doubravník, okres Brno-venkov. Výstava je přístupná do neděle 26. srpna 2018, otevřena ve čtvrtek a v pátek od 13. do 18. hodiny, v sobotu a v neděli od 10. do 12. hodiny a od 13. do 18. hodiny, v pondělí, úterý a středu zavřeno. http://www.galeriezruky.cz/

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 17 Srpen 2018 10:50 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB