Jaroslav Šerých – skromný velikán českého výtvarného umění



 

Šerých Jaroslav foto youtube ČTKoncem letošního února jsme si připomenuli nedožité 90. narozeniny skromného velikána českého výtvarného umění, malíře a grafika Jaroslava Šerých (vlevo na fotografii). Narodil se na Vysočině, v Havlíčkově Brodě, žil v Praze, ale Vysočina zůstala domovem jeho duše. Však je tam s úctou a obdivem připomínán. Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, patrně nejhezčí a jistě nejagilnější z vysočinských státních stánků výtvarného umění, teď Šerých připomíná nevelkou, ale nanejvýše poutavou výstavou jeho měděných desek se smalty.

 

 

 

Šerých byl jedním z našich předních výtvarným umělcům generace přelomu 50. a 60. let. Po počátečním období abstraktního expresionismu se vrátil k dějovosti stylizovaného tvaru, neseného originálním zrcadlením imaginace, symbolem a parabolami příměrů. Lze charakterizovat, že pro celé rozpětí tvorby přijal fundament křesťanské etiky. S ní v souvztažnostech a v harmoniích, jimiž na něho mocně působila klasická hudba, a v trvajícím úžasu nad krásami světa a sudbou člověka, formoval svá výjimečná díla.

 

 

Měděné desky se smalty

Do novoměstské galerie se Šerých vrátil svými díly po pěti letech. V roce 2013 zde byly výstavou obrazů důstojně připomenuty umělcovy 85. narozeniny. Měděné desky jsou z uzavřené kolekce (70. a 80. léta) sochařsko – malířských děl, jimiž Šerých významně obohatil české výtvarné umění (na vzniku spolupracoval s Vladimírem Johnem. Jde o odlitky původních modelů, kovové otisky získané metodou galvanoplastiky. K tomu přistupuje smaltování jako další technický postup – Jan Maria Tomeš). Jsou těsně příbuzné námětům Šerých maleb, formu mají surrealisticko – expresivní. Třírozměrností, v objemech spíše komorní, evokují prostorovou mnohost. Zdobností smaltovaných detailů odkazují až k byzantskému umění a k ranně křesťanským ikonám. V uvědomění si doby jejich vzniku a tehdejších politických dogmat, rozhodně nenakloněných nefigurativním a křesťanskou víru akcentujícím projevům, jsou snad se svým šerýchovsky zakódovaným enigma čím dál krásnější.

 

 

„Třebíčský“ nástěnný triptych

Letošní nedožité umělcovo jubileum je příležitostí všimnout si i té části jeho tvorby, jež není ve vazbě k aktuálnímu výstavnímu dění, ale pojí se s jeho rodnou Vysočinou. Pro autora tohoto článku je to tím významnější, že Šerých „třebíčský“ nástěnný triptych, o němž bude řeč, byl podnětem k našemu prvnímu setkání a později k přátelství.

 

Počátkem 70. let minulého století Šerých vytvořil pro interiér nové základní školy na jihovýchodním okraji Třebíče (nyní Střední průmyslová škola stavební) závěsný reliéfní triptych s parciálními názvy Objem ohně, Objem přírody, Vnitřní prostor přírody (kombinovaná technika, polyester, každý panel 300 x 120 cm). Zavěšen byl v roce 1974, v každém z podlažních respirií jeden díl. U zasvěcené umělecké kritiky a teoretiků umění odvrácených od tendenčně prosazovaného realismu vzbudil značný zájem. Brzy však svým abstraktním charakterem vyvolal nelibost vedení školy, respektive jejího tehdejšího, marxisticky založeného ředitele. Chtěl triptych odstranit. Byl však se zdmi napevno spojen vnořenými ocelovými rámy. Zůstal tedy na místě, ale zakryt nadbytečným školním nábytkem, osvětlení prostoru bylo odpojeno, respiria pozbyla smysl. 

 

Skryto v šeru dílo přečkalo listopadu 1989. Pak byla respiria uklízena, osvětlení navráceno. Díly triptychu znovu ukázaly svou nevšední nenázornou krásu. Ne nadlouho. Prázdné plochy stěn v sousedství reliéfů, autorem koncipované jako prostorové součásti díla, byly osazeny z kuriózní volby učitelky výtvarné výchovy podivnými výdobytky žákovské tvořivosti (monumentální pavouci z textilií). Jaroslava Šerých jsem přivedl k jeho dílu na jaře 2003. Radost z trvání zkalilo zneuctění, jehož se mu dostalo kýčovitou přízdobou. O rok později získal školní budovu jiný majitel. Ve spojitosti s chystanou rekonstrukcí interiérů mohl být triptych nadobro zničen.

 

Však nestalo se. Snad nejvíce příznivá skutečnost mé práce na straně umění sklenula návrh, spolupráci i nadšení několika lidí s porozuměním pro volnost tvořivého aktu a s citem pro krásu. Dvě jména za všechny – Bc. Jaromíra Hanáčková, ředitelka Městského kulturního střediska Třebíč, PaedDr. Pavel Kessner, ředitel Základní školy na Václavské náměstí v Třebíči. Šerých triptych byl v roce 2004 se souhlasem autora přenesen do respiria nového místního divadla Pasáž v městském centru. Zavěšen byl na jedné stěně, jako třídílný celek. Ale vše ještě nebylo definitivní. Při instalace chyběla fotodokumentace. Kde je hlava, kde pata? Jeden díl technici otočili. Volám Jaroslava Šerých, aby návštěvu Třebíče odložil. Sděluji proč. Směje se do telefonu: To je součást osudu té věci. „Ta věc“, výjimečně krásné, sudbou pronásledované svědectví Šerých tvůrčího charisma, je už patnáctý rok veřejnosti dostupným klenotem českého moderního umění druhé půlky 20. století.

 

Ukázka z tvorby:

Jaroslav-Šerých Corona-Máme-auruJaroslav-Šerých Náhlá-představaJaroslav-Šerých Pokoj-vám

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jaroslav-Šerých Pouto-mé-radostiJaroslav-Šerých reliéfní-triptych-1Jaroslav-Šerých Zápis-básnivé-duše

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Jaroslav Šerých: Corona (Máme auru), měď se smaltem, 1980. Foto: Jan Dočekal

2/ Jaroslav Šerých: Náhlá představa, kombinovaná technika na plátně, 27,5 x 27,5 cm, 2004. Foto Jan Dočekal

3/ Jaroslav Šerých: Pokoj vám, měď se smaltem, 1988. Foto: Jan Dočekal

4/ Jaroslav Šerých: Pouto mé radosti, kombinovaná technika na plátně, 2007. Foto: Jan Dočekal

5/ Jaroslav Šerých: „Třebíčský" reliéfní triptych, kombinovaná technika, polyester, třikrát 300 x 120 cm, 1974, Střední průmyslová škola stavební Třebíč. Foto: Archiv Josef Prodělal

6/ Jaroslav Šerých: Zápis básnivé duše, kombinovaná technika na plátně, 115 x 115, 2005. Foto: Archiv autora článku

 

 

Akademický malíř a grafik Jaroslav Šerých (27. 2.1928 v Havlíčkově Brodě – 23. 3.2014 v Praze), byl malířem, grafikem, tvořil reliéfní měděné desky, je autorem monumentálních nástěnných děl v architektuře.

 

Horácká galerie, Jaroslav Šerých, Smalty. Nové Město na Moravě, Vratislavovo náměstí č. 1. Výstava e přístupná do 2. Září 2018, otevřena v úterý až neděli od 9. Do 12. A od 13. Do 17. Hodiny, v pondělí zavřeno. www.horáckágalerie.cz

 

 

Zdroje:

Jan Maria Tomeš: Jaroslav Šerých, Monografická studie, Pele Video Public, Praha 1993

Korespondence s Jaroslavem Šerých a rozhovory v letech 2000 – 2013.

Jan Dočekal: Rozhovory 2005 – 2013, AMAPRINT-Kerndl, Třebíč, 2014.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 10 Srpen 2018 08:12 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB