Knižní místopisný dokument výtvarníka Vlastimila Tomana



 

Vlastimil Toman portrétMaloval obrazy a ryl grafiku s náměty krajiny domova. Psal verše, v jejichž formální úspornosti je hojnost obrazů z přírody a zrcadlení vlastní vnímavé duše s porozuměním lidským bytostem. Sestavoval knihy dokumentující slovem, časovými fotografiemi a kresbami ráz faktického života a charaktery lidí připoutaných k místu. Tak plynul hmotně zdrženlivý, leč duchovně bohatý život akademického malíře Vlastimila Tomana (19. února 1930 – 11. prosince 2015). (vlevo Vlastimil Toman, foto: Jan Dočekal)

 

 

Žil v Třebíči. Jí a nejbližšímu okolí věnoval tvůrčí schopnosti. Zanechal rozsáhlé výtvarné dílo, jeho bibliografie čítá osm prozaických a básnických děl. K nim je třeba připočíst dvě stě třicet šest (číslo je Tomanovou hodnověrnou informací) drobných, třeba jen několikastránkových básnických ilustrovaných tisků, vydaných pouze v minimálních neprodejných nákladech. Pravděpodobně jsou rozptýlené v nezjistitelném počtu mezi autorovými přáteli a nelze ani vyloučit, že zmizely s odstraněním umělcova archivu (*).  

 

Ve smyslu plynoucího času je poslední vydanou Tomanovou prací kniha Třebíčské Nové Dvory a Kočičina. Autor ji dokončil již v roce 2004, ale vydání se dočkala až dvě léta po jeho smrti, před Vánocemi 2017 u vydavatele Amaprint-Kerndl, Třebíč. Lubomír Kerndl píše v jejím úvodu: … Vznik této knihy nebyl jednoduchý. Již za svého života se snažil o její vydání sám autor a později jeho přátelé. Ale skončilo to vždy neúspěchem… Toman byl třebíčským patriotem s osobitým pohledem na své okolí a obecně na svět. Z toho důvodu jsme tuto knihu vytvořili podle jeho pečlivě připravené makety, abychom zachovali autentičnost jeho pohledu… Také texty jsme ponechali tak, jak je autor napsal.    

 

        

Omyly, které nechtějí měnit kulturní dějiny

Tomanovy Třebíčské Nové Dvory a Kočičina jsou, jak již zmíněno, autorovou poslední vydanou knižní prací. Na tisk čekala třináct let. Nejeden odstavec je autorsky ještě o pár let starší. A některý by Toman mohl pozměnit, případně opravit chybné informace, kdyby se k rukopisu vrátil. Příležitostí měl k tomu ve zbývajících necelých jedenácti letech života habaděj. Ponechal však rukopis včetně výběru dobových fotografií (většina je cenným dokumentem s problematickou obrazovou kvalitou) v původní podobě. Ke škodě věci. Vždyť v obecném měřítku podobných místopisných sociálních dokumentů zrcadlících určitou etapu existence městských částí u nás asi nevzniklo mnoho. Neměl-li ovšem autor v popředí práce nepochybný obraz skutečností, doléhá na pamětníka s knihou v ruce poněkud rozpačitý dojem.

 

Protože jsem profesně přidržován výtvarným uměním a jeho historií, nemohu neupozornit na chyby, jichž se Toman dopustil v této oblasti. Občanem třebíčských Nových Dvorů byl i básník, malíř, tiskař Vladimír Lavický (13. 3. 1923 – 19. 12. 1997). Na straně 177 čteme vedle jeho sotva čitelného portrétu: … amatérský výtvarník Vladimír Lavický. Vyučil se tiskařem… ale byl i trampem, vodákem, zabýval se poezií ale výtvarničil (sic!). Byl ředitelem OKS,… až nakonec propagačním výtvarníkem v kraji (sic!). Přátelil se se slovenským malířem Amricnem Piekincem (sic!).

 

Nutné opravy: 1) Lavický byl umělecky vzdělaným profesionálem, v letech druhé světové války navštěvoval soukromou školu dekorativního umění akademického malíře Jaroslava Masáka v Praze a v téže době byl žákem akademického malíře Imricha Plekance v Třebíči. 2) Nebyl ředitelem OKS, nýbrž ředitelem Osvětového domu v Třebíči (1959–1963). V té době, roku 1960, spoluzaložil s JUDr. Jiřím Novosadem, spolužákem Vítězslava Nezvala na Gymnáziu v Třebíči, Nezvalovu Třebíč – Festival moderní poezie. 3) V letech 1971 – 1983 byl reklamním výtvarníkem ve firmě Restaurace a jídelny (RaJ), nikoliv v kraji. 4) Jde o slovenského malíře Imricha Plekance, jehož byl Lavický ve válečných letech žákem. Opis Plekancova jména dostal v Tomanově knize velmi kuriózní podobu.  

 

Rozhodně nemohu nevědět, že dosah knihy Vlastimila Tomana Třebíčské Nové Dvory a Kočičina je především lokální. Nelze tedy očekávat kritické reakce vně místního rámce. Vladimír Lavický byl však kulturní osobností, jež onen rámec daleko přesáhla. Tam je důvod, proč jsem považoval za potřebné Tomanovy nepřesnosti a omyly, které jistě nechtějí měnit kulturní dějiny, uvést na pravou míru. Nešťastně sepsaná zmínka o Lavickém však nemůže snížit význam úhrnu Tomanovy slovesné a dokumentační práce.   

 

Ukázky:

Vlastimil-Toman Třebíčské-Nové-Dvory-a-Kočičina strana-177Vladimír-Lavický portrétVlastimil-Toman Třebíčské-Nové-Dvory-a-Kočičina titulní-strana

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Vlastimil Toman: Třebíčské Nové Dvory a Kočičina, strana 177. Foto: Jan Dočekal

2/ Vladimír Lavický. Foto: Josef Prodělal

3/ Vlastimil Toman: Třebíčské Nové Dvory a Kočičina, titulní strana. Foto: Jan Dočekal

 

 

(*) autor článku nemá žádnou informaci, která by naznačovala, že se drobné básnické tisky Vlastimila Tomana nacházejí byť jen v jediném kompletním souboru v nějaké držbě.   

Vlastimil Toman: Třebíčské Nové Dvory a Kočičina, fotografie více autorů, kresby Vlastimil Toman, 252 stran, pevná vazba. Vydal a vytiskl Amaprint-Kerndl, s.r.o. Třebíč, 2017, náklad neuveden.

 

Vlastimil Toman v české Wikipedii:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastimil_Toman_(mal%C3%AD%C5%99)

a v Informačním systému abART:   viz ZDE        

 

Vladimír Lavický v české Wikipedii:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Lavick%C3%BD

a v Informačním systému abART: viz ZDE

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 26 Leden 2018 15:24 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB