Novoročenky? Rozhodně ano!



 

pf 2018Přejeme si vzájemně k Vánocům, popřípadě posíláme a přijímáme přání do nového roku. Novoročenka má nejčastěji podobu papírové kartičky nebo e-mailové zprávy. V sociálních sítích je zřejmě možné popřát souhrnně (současně všem i nikomu). Ale té možnosti nerozumím, proto ji dál s omluvou pominu. Zajímají mne výhradně přání adresná.

 

 

 

Ve wikipedii se praví: … na přelomu 19. a 20. století český grafik a malíř Viktor Stretti vepsal na novoroční blahopřání dvě francouzská slova: "pour féliciter" – v překladu "pro poblahopřání". U nás je známá zkratka těchto slov PF a její tvary p.f., P.F. Je zajímavé, že ona zkratka je naší specialitou. Na novoročenkách z jiných zemí se neobjevuje.

 

Před čtyřiceti padesáti lety, pokud si dobře vzpomínám, odesílal jsem poštou každoročně okolo dvou set novoročenek. Jako tiskopisovou zásilku v otevřené obálce za 20 haléřů kus. Adresáty asi poloviny přání byli výtvarníci. Na oplátku mě četní obmyslili přáním ve formě drobného grafického či dokonce kresebného originálu. Ta doba je dávno pryč. Nevolám po ní. Jen podtrhnu proměny dotýkající se novoročenek. Prostý výpočet říkající, že dnes zaplatíme za jednu poštovní zásilku s novoročenkou osmdesátkrát víc, vypadá jako provokace, přitom je pravdou pravdoucí. Odeslat v přítomné době dvě stovky novoročenek, by odesilatele přišlo na tři tisíce dvě stě korun (a od února ještě o šest stokorun dráž). To je nejpravděpodobnější příčinou velkého utlumení novoročenkové zvyklosti. Novoročenka poslaná e-mailem je oproti tomu za úhrnnou cenu, vlastně zadarmo. Ale ona souhrnná krása otevření dopisní schránky, otevření obálky, radosti z obsahu a autenticity podpisu odesílatele je tatam. Počítače nám kdeco až téměř zázračně zrychlily a současně kdeco fakticky sebraly. Nenaříkám. Konstatuji. Ti, kterým by přišlo užití dnešního pozemního poštovního styku jako nemírné utrácení, kteří nevlastní účet internetové elektronické pošty, ani nezajdou s „fleškou“ tam, kde lze věc vyřídit třeba za poplatek, o ně je houf podílníků na pohybu novoročních přání menší.

 

Přesto, že je v našich zjevných projevech s postupujícím časem proti minulosti všelicos jinak a mladá generace v ovlivnění okolnostmi dříve netušenými vidí u téměř všech záležitostí jiné významy, na otázku Novoročenky? (pro tento text aktuální) za sebe odpovídám Rozhodně ano! (ale bez hromadnosti). A ke zkratce P.F. připojuji pro všechny, kteří to mohou přijmout, přání dobrého zdraví a mnoha šťastných chvil.

 

K napsaným řečem o projevech uměleckých, velkých i nejmenších, sluší se pro zpestření připojit k písmenům příhodný obrázek. Zvolil jsem dva. První přišel s novoročním přáním před pár dny elektronickou poštou, druhý přinesla paní listonoška. O magické malířské kultuře Vladimíry Sedlákové říká wikipedie mj.: Digitální revoluce otevřela pro autorku třetí dimenzi, která paradoxně utlumila geometrické materiálno v jejím výtvarném projevu. Geometrie, představovaná pozemským pohybem, časem a prostorem, se v současném díle Vladimíry Sedláková mění v nadpozemsky homogenní, čistě panenskou a beztvarou substanci. K reprodukci malby Miloslava Čevely: Softwarová firma se sídlem na Vysočině vyznačuje se v oblasti mimo svou determinaci zájmem o současnou tvůrčí výtvarnou kulturu v regionu. Již před řadou let započala záslužné uvádění malířských či grafických děl na svém novoročním přání, šířeném v tištěné podobě pozemní poštou. Miloslav Čevela, autor obrazu reprodukovaného na přání do roku 2018, vystudoval stavební inženýrství. Do malířské stylizace civilizačních motivů a témat lidských sídlišť si z technického školení přinesl exaktní chápání konstrukce staveb a konkrétní vidění perspektivy. 

 

Novoročenky:

Miloslav-Čevela pf-2018Vladimíra-Sedláková pf-2018

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Miloslav Čevela: P.F. 2018 pro softwarovou firmu, Hrad, akryl na plátně. Foto: archiv autora

2/ Vladimíra Sedláková: P.F. 2018, obraz bez názvu. Foto: archiv autora

 

                                              

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Novoro%C4%8Denka

https://www.novorocenky.eu/kde-se-vzalo-pf/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADra_Sedl%C3%A1kov%C3%A1

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 12 Leden 2018 15:32 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB