Galerie jde vstříc mladým návštěvníkům

Email Tisk PDF

 

Plakát výstavy běguniHistorie Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (OGV) se začala psát po druhé světové válce, v roce 1946 v budově na Masarykově náměstí. Počátkem 50. let byla přestěhována do dvou domů na protější straně a v roce 1964 získala zrekonstruovanou historickou budovu v Komenského ulici. O čtyřiadvacet let později, roku 1988, získala druhou historickou budovu na Masarykově náměstí.

 

 

 

V duchu dobrých období

Ve druhé polovině 60. let galerie pozorně sledovala vývoj soudobého českého umění (snímek dole vpravo - jeden z interiérů galerie). Uspořádala podnětné výstavy, které odkryly nové pohledy na progresívní umělecká snažení (Počítačová grafika, Skupina Phases, Vizuální poezie italských tvůrců, Ladislav Novák, Klub konkretistů). Na toto období galerie navázalaOVG interiér foto ovg srovnatelnou silou až po začátku 90. Let, za působení kunsthistoričky Dagmar Jelínková. Ta sestavila nejednu přitažlivou výstavu (Josef Drapell, Pavel Sukdolák, Jindřich Boška, František Dörfl). V roce 2005 galerie zřídila ve svých sklepních prostorách galerii Alternativa, orientovanou především na tvorbu mladých umělců.

 

 

Běguni

V současnosti OGV jde v duchu dobrých období své činnosti. A nelze si nevšimnout, že se nezřídka obrací k mladému výtvarnému publiku. V galerijní budově na Masarykově náměstí probíhá do poloviny října výstava nazvaná Běguni. Umístěna v hale a třech místnostech, obsahuje úzký kurátorský výběr (Petr Kovář) děl současných pěti současných autorů: Michala Kindernaye, Matěje Koláře, Milana Magni, Jakuba Tomáše a Štěpána Vrbického.

 

 

Vnímání mladého návštěvníka je (samozřejmě) generační

Pravdou z nejotřepanějších je soud, že každá generace si stěžuje na mládež. Říká, že jí nerozumí. Rozličné kulturní pořady směřované spíše na mladého člověka, jako by byly pro střední a starší generaci předem „zapovězené“. Někdy je snaha tento generační odstup podpírat vágními výklady, např. nezkušeností mládí. To je ovšem mezi banálními interpretacemi ona nejbanálnější. Mladý člověk, zejména je-li vzdělaný, má ne toliko právo, ale snad přímo povinnost vnímat veškeré okolnosti života jinak, po svém, generačně. A je lhostejno, zda s nimi starší pokolení souhlasí, nebo ne. 

 

Aktuální výstavou Běguni obrací se jihlavská Oblastní galerie Vysočiny, řekl bych, zejména k mladé generaci. Proč si to myslím? Je jiné, než bývají výstavy s tradičním prezentačním konceptem. Z kurátorovy intence jsou některé exponáty na papíru holé, bez rámu nalepené na zdi. Zcela vynechané jsou popisky, jméno tvůrce a název díla nejsou sděleny. Návštěvník dostane list A4, na němž je barevně vytisknutý plánek výstavy, kde zúčastnění autoři jsou rozlišeni barvami vyznačenými v instalaci. Název díla však neuvádí žádná náhradní forma. Bez přečtení fundované tiskové zprávy je orientace v kurátorově záměru prakticky nemožná.          

 

Galerijní předložení výtvarných děl bez popisek a bez skel je svým způsobem záměrné podvracení tradičních galerijních postupů. Pravděpodobně jde vstříc mladé generaci, tomu, jak ona chápe výtvarné umění a (dobré) tradiční návyky galerijní prezentace. Ukazuje se, že mladá generace preferuje bezprostřední vztah k tvorbě a k její prezentaci. Vzdálila se od všech možných forem zbytečného estetizování. Umělecké dílo není pro ni idolem, nevzbuzuje úctu. Proč ne? Snad je na tom cosi pozitivního. Vše je otevřené…

 

 

Z tiskové zprávy kurátora Petra Kováře

Máme sklony k tomu přestat se hýbat. Natáhnout se na kanape, zavřít se do svého domu, považovat svět za poznaný, lidi za přečtené, kulturu za danou. Aby ne, pochybnost příliš třese zřetelnými konturami horizontu, zatímco mít ve věci jasno přináší úlevu, klid, stabilitu světa. Toužíme, aby věci a vztahy kolem nás zůstaly takové, jako se nám zdají právě teď, aby byly stabilní. Zafixovat je nemůžeme, mizí, transformují se, rozpadají, proto fixujeme svoji mysl. Jako když se náhle zastavíte na střeše jedoucího vlaku, nebo raději na běžeckém trenažéru, ať to tolik nepřipomíná western. Pohyb nevede k pádu, padá ten, kdo se nehýbe. Mnozí tak opouštíme živý svět dávno před svou smrtí. Naše vidění toho, co je, je pak, aniž bychom si to uvědomovali, spíše vzpomínáním na to, co bylo.

 

Kývej se, hýbej se, hýbej. Jen tak mu unikneš.(…) Neboť on vládne mocí nad tím, co je nehybné a mrtvolné (…) choď, běž, utíkej, jak se jen zapomeneš a zůstaneš stát na místě, (…) promění tvou barevnou duši v malou plochou dušičku vystřiženou z papíru, z novin, (…) ocejchuje tě, zanese do svých rejstříků (…) Odteď se budeš trápit maličkostmi, osvětluje ruská běgunka své náboženské učení v knize polské spisovatelky Olgy Tokarczukové. Název výstavy, Běguni, je převzat právě z této stejnojmenné knihy. Běguni věří, že svět je v moci antikrista, který spoutává a ochromuje svobodné lidi tím, že je nutí, aby se zastavili a usadili. Skutečný pohyb či pohyb skutečností jim postupně nahrazuje jeho iluzí, podstatné věci malichernostmi…

 

… A tak se také ve výstavě doplňují ekologicky aktivistický skutečný běh Matěje Koláře s magnetizující nehybností předmětných zátiší Štěpána Vrbického, kriticky reflexivní časosběrný záznam skutečnosti Michala Kindernaye s iluzivností maleb Jakuba Tomáše a Milana Magniho.

 

Běguni, Michal Kindernay, Matěj Kolář, Milan Magni, Jakub Tomáš, Štěpán Vrbický, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Masarykovo náměstí 24. Výstava je přístupná do 15. října 2017, otevřena je od úterý do neděle od 10. do 18. hodiny, v pondělí je zavřeno, www.ogv.cz

 

 

Ukázka:

Běguni Štěpán-Vrbický-02Běguni Milan-Magni-02Běguni Štěpán-Vrbický-01

 

 

 

 

 

 

 

Běguni Milan-Magni-01

 

 

 

 

 

 

Běguni Jakub-Tomáš-01Běguni Jakub-Tomáš-02

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Štěpán Vrbický: Z výstavy Běguni v OGV v Jihlavě. Název neuveden, vročení neuvedeno. Foto: Jan Dočekal

2/ Milan Magni: Z výstavy Běguni v OGV v Jihlavě. Název neuveden, vročení neuvedeno. Foto: Jan Dočekal

3/ Štěpán Vrbický: Z výstavy Běguni v OGV v Jihlavě. Název neuveden, vročení neuvedeno. Foto: Jan Dočekal

4/ Milan Magni: Z výstavy Běguni v OGV v Jihlavě. Název neuveden, vročení neuvedeno. Foto: Jan Dočekal

5/ Jakub Tomáš: Z výstavy Běguni v OGV v Jihlavě. Název neuveden, vročení neuvedeno. Foto: Jan Dočekal

6/ Jakub Tomáš: Z výstavy Běguni v OGV v Jihlavě. Název neuveden, vročení neuvedeno. Foto: Jan Dočeka

 

Zdroje:

http://www.ogv.cz/historie-galerie1

http://www.insoma.cz/index.php?id=1&n=1&d_1=article&d_2=generace

tisková zpráva kurátora Petra Kováře

Mapa výstavy Běguni

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 09 Říjen 2017 13:48 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB