Umělci z jihovýchodní Moravy na Vysočině

Email Tisk PDF

Sdružení-výtvarných-umělců-a-teoretiků-jihovýchodní-Moravy logoNejeden současný výtvarný umělec nemá v lásce jiné příslušníky své branže. Rivalita tvůrčích duchů je často za hranicí nepřátelství. Proto je příjemnou skutečností, když dva umělecké spolky se dohodnou, za moudrého organizačního vedení, na výměně výstav.

 

 

 

Příkladem z konce letošního léta a začátku podzimu jsou výstavy Sdružení výtvarných umělců a teoretiků jihovýchodní Moravy a Klubu výtvarných umělců Horácka. První se představují ve Žďáru nad Sázavou, druzí v Hodoníně

 

Z tiskové zprávy Oskara Brůži, koordinátora Unie výtvarných umělců ČR

Sdružení výtvarných umělců a teoretiků jihovýchodní Moravy je zakládajícím členem Unie výtvarných umělců České republiky. Se sdružením je spojena dlouholetá práce předsedy Jana Pospíšila, ředitele Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Sdružení iniciovalo v devadesátých letech Mezinárodní malířské setkání Velký formát Valtice a na přelomu tisíciletí konalo na zámku ve Veselí nad Moravou Veselský výtvarný podzim. Po změně majitele zámku byla akce přenesena do Bzence a pod názvem Bzenecký výtvarný podzim.

Sdružení periodicky představuje svou tvorbu v Galerii výtvarného umění v Hodoníně a v Městském divadle ve Zlíně, uskutečňuje výměny výstav s partnerskými uměleckými spolky. Mezi tyto akce patří i současná výstava, jejímž protějškem bude od 13. září výstava prací členů Klubu výtvarných umělců Horácka v Galerii výtvarného umění v Hodoníně.

 

Z úvodního slova Jana Buchty na vernisáži výstavy ve Žďáru nad Sázavou.

Revoluce v umění rozlomila pouto mezi výtvarnými prostředky a viděnou realitou. Výtvarník přestal otročit svému fyzickému zraku a rozvíjí svobodné zacházení s barvou a tvarem až po abstraktní umění. Exploze svobody však vedla i k excesům, které jsou otázkou po vymezení oblasti umění. Postmoderní pojetí zpochybňuje pojetí pravdy jako pevného bodu a upřednostňuje subjektivitu jako nezpochybnitelný fakt, což vše přivádí do chaosu. Domnívám se, že problém je ve správné míře. Subjektivita je neodmyslitelná od umění a života, je obohacující a je projevem svobody. Avšak svoboda, která není kultivována odpovědností, vede ke zhoubným koncům a stává se člověku zkázou.

 

Čtrnáct autorů 

Na výstavě připravené kurátorsky Janem Buchtou se představuje čtrnáct autorů. Jsou to (v abecedním pořádku):

Keramik Oldřich Baran, autorka objektů z kůže a pergamenu Marie Borošová, již jmenovaný Jan Buchta, sochař a malíř, dále fotograf Josef Fantura, sochař Pavel Gabrhel, malíři Jiří Hudeček a Zdeněk Hudeček, grafička Dagmar Kučerové-Lanatové, malíř Vlastimil Mahdal, fotograf Jaromír Míčka, ilustrátorka Eva Milotová, sochař Otmar Oliva a malíři Jan Pospíšil a Jaroslav Surý.

 

Náměty? Sakrální a profánní

Domácí umělci, členové žďárského Klubu výtvarných umělců Horácka, přijali v minulých letech za své, a projevili to na několika členských výstavách, téma inspirace a pocty velikánu architektury J. B. Santinimu (jeho dílo, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, figurující od roku 1994 na seznamu UNESCO, je žďárskou dominantou). Vytvořili zejména díla citující v osobitých, nezřídka volných stylizacích prvky Santiniho architektury s přesahy do přítomnosti. Santini se věnoval v převažující míře stavbám sakrálním, ale k ní duchovně a umělecky „přihlášené“ soudobé malby, kresby, grafika, fotografie a artefakty ze skla nebyly přímým estetickým nakládáním s náboženskými a liturgický předměty a symboly. Takové směřování je však v široké souvislosti s přímostí vlastní nejednomu členu Sdružení výtvarných umělců a teoretiků jihovýchodní Moravy. Výstava z jejich děl přinesla do interiéru žďárské kaple sv. Barbory (byla postavena dle původního Santiniho návrhu po architektově smrti) věcné plastiky ze souboru předmětů do chrámového interiéru od Otmara Olivy, ústřední exponát Jana Buchty, zobrazující ve stylizované vertikále zpřítomnění světského a nebeského motivu, a realisticky modelované plastiky Jan Křtitel (v životní velikosti) a komorní Madona z ateliéru sochaře Pavla Gabrhela. S malířskými díly se k nim druží Vlastimil Mahdal a Jaroslav Surý.

Druhá část exponátů přítomné výstavy, profánní, je provedena v různých materiálech, má rozličné obsahy ve formových polohách od realismu po abstraktní expresionismus. Jsou to osobitě modelované drobné plastiky a geometrizující malba od Jana Buchty, malby s pohybovou sekvencí a s výraznou barevností od Jana Pospíšila, přitažlivý plakátový grafický design Dagmar Kučerové–Lanatové, působivé objekty - koláže z pergamenu a kůže z tvorby Marie Borošové, komorní vize extrasolární planety od Oldřicha Barana, provedená v keramice, obrazotvorné fototisky Jaromíra Míčky a provokativní fotografie Josefa Fantury, na nichž ženský akt v absurdním prostředí technického skanzenu programově pozbývá poutavost v zájmu vyhrocené exprese.        

Sdružení výtvarných umělců a teoretiků jihovýchodní Moravy, Výstavní síň Stará radnice a kaple sv. Barbory, Žďár nad Sázavou, Náměstí Republiky, kurátor Jan Buchta. Výstava je otevřena do neděle 17. září 2017, od 9. do 12. hodiny a od 13. do 17. hodiny.  

Třináct současných členů a sedm již nežijících zakládajících členů Klubu výtvarných umělců Horácka vystavuje v Galerii výtvarného umění v Hodoníně, Úprkova 601/2, kurátorka Stanislava Macháčková. Výstava pod titulem Zastavení je přístupná do 5. listopadu 2017, otevřena je v úterý až pátek od 9. do 17. hodiny, v sobotu a v neděli od 13. do 17. hodiny, v pondělí je zavřeno, první neděli v měsíci je vstup volný.

 

 

Ukázka prací:

Jaroslav-Surý-PietaDagmar-Kučerová---Lanatová-grafický-designJan-Pospíšil-SchodyVlastimil-Mahdal-Hranice-zlomu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jan-Buchta-Bílý-vodopádJiří-Hudeček-PostavaMarie-Borošová-Kompozice-II-RozletOtmar-Oliva-ze-souboru-Předměty-do-chrámového-interiéru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Josef-Fantura-Z-cyklu-Akt-v-MayrauOldřich-Baran-Exoplaneta

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Jaroslav Surý: Pieta, olej na plátně. Foto: Jan Dočekal

2/ Dagmar Kučerová-Lanatová: grafický design, digitální tisk. Foto: Jan Dočekal

3/ Jan Pospíšil: Schody, akryl, 2014. Foto: Jan Dočekal

4/ Vlastimil Mahdal: Hranice zlomu, akryl, olej, 2002. Foto: Jan Dočekal

5/ Jan Buchta: Bílý vodopád, uhel, pastel a tuš na papíře, 2017. Foto: Jan Dočekal

6/ Jiří Hudeček: Postava, olej, 2011. Foto: Jan Dočekal

7/ Marie Borošová: Kompozice II-Rozlet, teletinový pergamen, 1993. Foto: Jan Dočekal

8/ Otmar Oliva: Ze souboru Předměty do chrámového interiéru, bronz. Foto: Jan Dočekal

9/ Josef Fantura: Z cyklu Akt v Mayrau, tisk, 2010. Foto: Jan Dočekal

10/ Oldřich Baran: Exoplaneta, keramika, 2017. Foto: Jan Dočekal

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 15 Září 2017 11:13 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB