Téměř zapomenutý (i ponížený) krajinář František Volf

Email Tisk PDF

 

Fr Volf foto sumava czK záporným stránkám rychlosti života v přítomné době patří stejně rychlé zapomínání na zesnulé tvůrčí osobnosti. K jejich uměleckému dědictví se vracíme zřídkakdy, zhusta vůbec. Častěji se klaníme novým jménům, k nimž pojíme (nejistou) naději úspěchu.(vlevo fotografie jihočeského malíře Františka Volfa, foto sumava.cz)

 

 

Není-li tvorba zesnulého výtvarného umělce hojně zastoupena v muzejních sbírkách či galeriích, nebyla-li vydána tvůrcova monografie, nekonají-li se pravidelně, alespoň při kulatých výročích, výstavy z umělcovy pozůstalosti, neřku-li výstava retrospektivní, pro zraky a mysl výtvarné veřejnosti, zmizel. Je zapomenut. Přitom nebylo dosud veřejně vyhlášeno, že věčná moudrost Historia magistra vitae se bez náhrady ruší, že minulost nám již netřeba znát, protože jsme dost chytří z přítomnosti.

Myslím teď především na jihočeského malíře Františka Volfa (1897–1983), čestného občana Třeboně. 1. prosince to bude 120 let, kdy se v Třeboni narodil. Nebyl velikánem, otevřená encyklopedie o něm neříká nic, informace najdeme jen v internetovém informačním systému abART. Udělal však kus dobré umělecké práce, o níž má se vědět i třicátý pátý rok od jeho smrti. Ale teď se nemoudře povyšuji, protože jsem o Františku Volfovi dlouho neměl žádné povědomí. Nic Jídelna-lázeňského-domu-Aurora-v-Třebonijsem o něm nečetl, nepřišel jsem na místo, kde ho měli na zdi. Až pak, v roce 1992, jsem ponejprv spatřil jeho rozměrný obraz s motivem Opatovického rybníka, namalovaný v roce 1979. Visel spolu s dalšími plátny jiného malíře v jídelně lázeňského domu Aurora v Třeboni (viz vpravo fotografie Jídelna lázeňského domu Aurora v Třeboni. Na místě hodin visíval obraz Františka Volfa z roku 1979, s motivem Opatovického rybníka. Foto: Jan Dočekal). Od prvního podívání mne prostoupila kombinace lyricky podané věcnosti a střízlivě kubizující modrozelené kompozice. Dvě pádná svědectví o autorově pochopení formálního problému a o době, v níž obraz vznikl. Kdykoliv byl jsem v Auroře opět, sedl jsem si tak, abych na obraz dobře viděl. Své zaujetí jsem s potěšením sděloval spolustolovníkům, které to možná mohlo zajímat.

V období minulé zimy udály se v jídelně Aurory změny navržené architektem. Předem o nich napsala lázeňská Pohoda. Výmalba interiéru, přidání stropních světel a, to bylo kardinální, instalace velkých nástěnných hodin. Kam? Na místo, které patřilo desítky let Volfovu obrazu. Podivné na tom je nerozpoznání jeho zřejmé umělecké kvality. Tři jiné malby, subjektivně míním, že méně cenné, zůstaly na svém místě.

Stojí za pozornost, že v oblíbených českých lázních, jejichž prostředí je úhrnem, řekl bych, projevem kultivovanosti svých správců, je náhle dospěno k mínění, že v jídelně, onom prostředí určeném mnoha hostům ke kulturní konzumaci jídel a pití, není na stěně více třeba ojedinělého uměleckého díla. Zato dekorativní hodiny, jichž jsou stejných tisíce, dobré jen k měření času určeného k jídlu, jsou tím, co je pravděpodobně projevem „nové lázeňské kultury“, co jistě splní očekávání hostů.

Volfův obraz nezmizel. Byl přemístěn. Teď visí z druhé strany zdi, na přístupové chodbě. Po desetiletích služby pro oči a mysl vnímavých lázeňských hostů pozbyl bezprostřední spojitost se společenským interiérem jídelny. Necitlivě odsunut, ponížen, visí v prostoru nižšího významu. Kvůli hodinám.

  

K biografii Františka Volfa

Malíř, pedagog, etnograf, národopisec a spisovatel František Volf se narodil 1. 12.1897 v Třeboni. Absolvoval gymnázium. Byl pomocným učitelem v Branné. V roce 1918 ho zaujala idea obrození slovenského národa. Až do roku 1938 byl na Slovensku učitelem. V roce 1924 se setkal s Karlem Plickou, sběratelem a vydavatelem české a moravské lidové tvořivosti. Spřátelili se. Spolu připravili podklady pro vydání lidových písní a poezie. Roku 1938 se Volf usadil v Praze. Malíř Jiří Jelínek ho přiměl k malování. V roce 1945 se stal spoluautorem prvního dílu Českého roku – Jaro s Karlem Plickou a Karlem Svolinským. V dalších dílech byl již samostatným ilustrátorem. Od figurálního malířství pak přešel ke krajinářství. Maloval v Polabí, na Vysočině, hlavně na Třeboňsku. V roce 1977 mu bylo uděleno čestné občanství města Třeboně. Zemřel 3. 7.1983 v Českých Budějovicích. Autorská výstavy měl v Praze (1972, 1978, 1979, 1982), Jičíně (1982), Strakonicích (1982) a v Třeboni (1980 a 1982).

 

Ukázka z tvorby:

 

František-Volf obraz-s-motivem-Opatovického-rybníkaFr Volf Jarní den foto paplio czr Volf Racci nad loďkou

 

 

 

 

 

 

 František-Volf signatura

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ František Volf: Obraz s motivem Opatovického rybníka, olejomalba, 1979. Foto: Jan Dočekal

2/ František Volf: Jarní den, Olej na plátně, 44,5x70 cm, Foto: papilio.cz

3/ František Volf: Racci nad loďkou, pigment vp 36x23 cm, foto ceskestarozitnosti.cz

4/ František Volf: signatura. Foto: Jan Dočekal

 

Zdroje k biografii Františka Volfa:

www.spolekprateltrebone.cz/dokumenty/trebonske_navraty.doc

 

http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=detail&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=Volf&Fjmeno=Franti%C5%A1ek&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor=

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 01 Září 2017 14:06 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Literatura pro děti

25. listopadu od 10:00 do 17:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB