Umění třebíčských betlemářů obdivují v Rakousku

Email Tisk PDF

ukazatel KrippenmuseumTrojrozměrné výtvarně epické zpodobení Kristova narození, to je betlém. U nás se betlemářství rozšířilo v několika oblastech. Specifickými znaky prosluly betlémy vytvořené v Třebíči. Některé z nich jsou nyní vystaveny v Rakousku.

 

 

Betlémy, s postavami, zvířectvem, se stylizovanými stavbami a s prvky přírody, jsou jímavými projevy umění lidových autorů. Pro epickou monumentalitu, pro dojem, který mohou vyvolat, jsou nejpřitažlivější ony velké, tzv. stavěcí betlémy. S figurkami malovanými na lepence a vpíchnutými do mechového podloží. Z hlediska rozměrů jsou jejich protipólem betlémy skříňkové. Pozorovatel přístupný dojmům, zejména je-li rovněž alespoň kuse zasvěcen i v oblasti výtvarně estetické, může před lidovým betlémem cítit podobné duchovní naplnění, jakého se mu dostane před díly velkých renesančních či barokních malířů a sochařů.

První scéna vítání Ježíše Krista na svět byla dle historických zpráv vystavena v Římě v posledním desetiletí 13. století. Na našem území až o dvě a půl století později z rukou jezuitů. Nejprve v kostelích, pak v sídlech šlechty, nakonec v příbytcích obyčejných lidí. Betlemářství našlo své oddané tvůrce v několika etnografických oblastech. Na Horácku jsou nejcennější plody lidového betlemářství uchovány a ošetřovány v Muzeu Vysočiny Třebíč.

Nejstarší betlém vznikl v Třebíči ve třetí čtvrti 18. století, okolo roku 1760. Nalézal se v rodině Papírníkově. Dle zápisu byl ze dřeva a stromové kůry. Shořel při požáru Třebíče v roce 1873. Iniciátorem a pravým tvůrcem třebíčského betlemářského výtvarně řemeslného stylu stal se později František Hartmann (1791 – 1855). K šíření zvyku stavět betlém, zpravidla docela malý a jednoduchý, umísťovaný za oknem, přispíval prodejem pomalovaných papírových archů, z nichž si stavitelé figurky vystřihovali. Hartmann dal tvůrčí inspiraci svým pokračovatelům Antonínu Čeloudovi, Jiřímu Plottovi, Františku Klausovi, Tomáši Weignerovi a dalším.

Pravý rozkvět zdejšího betlemářství nastal v 19. století, s vrcholem na jeho konci a přelomu do století dvacátého. Kolekce malovaných betlémů v majetku Muzea Vysočiny v Třebíči čitá přes padesát velkých a skříňkových betlémů. Každý autor chtěl být osobitý, mít ve svém betlému něco, co neměl jiný. Proto jsou třebíčské betlémy originální. Vedle darovníků, pastýřů, řemeslníků a rozličných prostých lidí mají realistické scény z chléva i rozmanitost betlémské krajiny. Ta je vlastně krajinou Horácka, jak ji betlemáři důvěrně znali, s balvany a stržemi, jaké byly a mnohde dosud jsou na březích řeky Jihlavy, s krásnými borovicemi, v jejichž sousedství stojí exotické palmy. Jejich obrázky betlemáři nacházeli v dobrodružných cestopisných knihách.

 

Třebíčské betlémy v Rakousku

V rámci odborné spolupráce Muzea Vysočiny Třebíč a 1. Niederösterreichisches Krippenmuseum (První dolnorakouské muzeum betlémů) ve Vösendorfu zapůjčilo Muzeum Vysočiny Třebíč na výstavu do Rakouska velký stavěcí betlém Josefa Pokorného (1876 – 1957). Vznikal dvacet sedm roků, v letech 1906 až 1933. Druhá část výstavní zápůjčky sestává ze souboru skříňkových betlémů a z dalších sbírkových předmětů. Vybrané betlémy z vösendorfského muzea budou recipročně vystaveny na letošní vánoční výstavě v Třebíči. 

Výstava třebíčských betlémů potrvá až do ledna příštího roku, expozice jsou otevřeny každou první sobotu v měsíci od 14. do 17. hodiny, od 18. listopadu každou sobotu, neděli a svátek od 11. do 18. hodiny.

 

Ukázka:

Muzeum-betlémů-ve-Vösendorfu 03Muzeum-betlémů-ve-Vösendorfu 02Muzeum-betlémů-ve-Vösendorfu 01

 

 

 

 

 

 

Muzeum-betlémů-ve-Vösendorfu 04Muzeum-betlémů-ve-Vösendorfu 05Muzeum-betlémů-ve-Vösendorfu 06

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Muzejní budova ve Vösendorfu. Foto: Josef Prodělal jun., Muzeum Vysočiny Třebíč

2/ Poutač u vösendorfského muzeu betlémů. Foto: Josef Prodělal jun., Muzeum Vysočiny Třebíč

3/ Část expozice ve vösendorfském muzeu betlémů. Foto: Josef Prodělal jun., Muzeum Vysočiny Třebíč

4/ Velký stavěcí betlém Josefa Pokorného (1876 – 1957) zapůjčený Muzeum Vysočiny Třebíč na výstavu v Rakousku. Foto: Josef Prodělal jun., Muzeum Vysočiny Třebíč

5/ Detail velkého stavěcího betlému Josefa Pokorného (1876 – 1957) zapůjčeného Muzeum Vysočiny Třebíč na výstavu v Rakousku. Foto: Josef Prodělal jun., Muzeum Vysočiny Třebíč

6/ Detail velkého stavěcího betlému Josefa Pokorného (1876 – 1957) zapůjčeného Muzeum Vysočiny Třebíč na výstavu v Rakousku. Foto: Josef Prodělal jun., Muzeum Vysočiny Třebíč

 

 

Zdroje:

Jaroslav Martínek, ředitel Muzea Vysočiny Třebíč,

Tomáš Hartman, kurátor sbírky betlémů v Muzeu Vysočiny Třebíč,

http://www.tv-web.at/show.php?idbeitrag=13779&idkategorie=

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 21 Červenec 2017 11:32 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB